Nejnovější zprávy z kategorie

Apollo

Minerály v měsíčních horninách ukazují na dopady meteoritů při formování Měsíce

Minerály v měsíčních horninách ukazují na dopady meteoritů při formování Měsíce

15. května 2020 Nový výzkum odhaluje, že dopady velkých těles na povrch Měsíce zřejmě hrály podstatnou roli při jeho formování. Skupina vědců vedená L. F. Whitem zkoumala horniny dovezené na Zemi při misi Apollo 17 a zjistila, že obsahovaly minerál, který vzniká za vysokých teplot. Takto vysokých teplot lze dosáhnout pouze při impaktu velkého tělesa.

Měsíc se smršťuje a na jeho povrchu díky tomu dodnes dochází k otřesům

Měsíc se smršťuje a na jeho povrchu díky tomu dodnes dochází k otřesům

14. května 2019 Pomocí dat ze sondy LRO a nového zpracování dat ze seismometrů umístěných na povrchu Měsíce při misích Apollo dospěli vědci k závěru, že se Měsíc zmenšuje. K tomuto procesu dochází už od zrodu Měsíce, od této doby se ochlazuje jeho jádro což způsobuje smrštění celého tělesa. Dnes je jeho povrch posetý puklinami v jejichž okolí stále dochází k otřesům. Výsledky nového výzkumu byly publikovány v magazínu Nature Geoscience.

Zemřel Neil Armstrong, první člověk, který stanul na Měsíci, uctěte jeho památku pohledem k Luně

Zemřel Neil Armstrong, první člověk, který stanul na Měsíci, uctěte jeho památku pohledem k Luně

26. srpna 2012 V sobotu 25. srpna zemřel v Ohiu na srdeční potíže americký astronaut Neil Armstrong. Smrt přišla po komplikacích, které se objevily po srdeční operaci ze 7. srpna. Jeden z nejznámějších astronautů historie se dožil 82 let a zanechal za sebou velkou truchlící rodinu a miliony fanoušků po celém světě.

Na Měsíci pořád stojí vlajky vztyčené při misích Apollo

Na Měsíci pořád stojí vlajky vztyčené při misích Apollo

1. srpna 2012 Orbitální sonda LRO (Lunar Reconnaisance Orbiter), která krouží kolem Měsíce, detailně snímá jeho povrch a odhalila mimo jiné, že na některých přistávacích místech misí Apollo ze 60. a 70. let stále stojí vztyčené americké vlajky.

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.

Naše místo ve vesmíru

Naše místo ve vesmíru, díl 3: Okolí deseti světelných let (update 2018)

V okolí sluneční soustavy se nachází mezihvězdné vakuum, rozsáhlý prostor, který je plný ničeho. Přesto v něm najdeme několik smítek, která září na naší noční obloze a která vědce nesmírně zajímají, jde totiž o nejbližší hvězdy, sousedy našeho Slunce. V následujícím díle našeho seriálu Naše místo ve vesmíru prozkoumáme hvězdy, které se nachází v bublině s poloměrem deset světelných let a středem v naší hvězdě.

Související kategorie zpráv
    Další zprávy

    Zakladatel Amazonu chce ze dna moře vytáhnout motory, které vynesly misi Apollo 11 na Měsíc

    30. 3. 2012 Tým financovaný Jeffem Bezosem, majitelem Amazonu a společnosti Blue Origin, která staví vesmírnou lod New Shepard, objevil v Atlantickém oceánu poblíž Floridy motory F-1, které patřily k prvnímu stupni raket Saturn 5. Jeff Bezos s radostí na svém blogu Bezos Expeditions oznamuje, že se jim pomocí

    Měsíc zřejmě v minulosti disponoval plnohodnotným globálním magnetickým polem

    22. 11. 2011 Vědci si už od 60. let lámou hlavy s tím, co vězí za magnetizovanými horninami, které dovezli američtí astronauti z Měsíce při misích Apollo. Měsíc totiž magnetickým polem srovnatelným s tím zemským nedisponuje, na Měsíci neexistují dva magnetické póly jako na Zemi a magnetické pole je velmi

    Lunární sonda LRO přinesla detailní záběry míst přistání misí Apollo z oběžné dráhy Měsíce

    7. 9. 2011 Vesmírná sonda NASA Lunar Reconnaissance Orbiter (LRO) vyfotila místa přistání misí Apollo 12, 13 a 17 v doposud největším detailu. Oběžná dráha orbitální sondy byla mírně změněna, aby se LRO mohla dostat blíž k povrchu Měsíce. Běžně sonda obíhá ve vzdálenosti 50 kilometrů od povrchu, pro

    Lunární sonda LRO změnila svou oběžnou dráhu, bude fotit místa přistání misí Apollo

    12. 8. 2011 10. srpna zažehla vesmírná sonda LRO (Lunar Reconnaissance Orbiter) své trysky a upravila svou oběžnou dráhu kolem Měsíce. Nová orbita přiblížila sondu z 50 kilometrů od povrchu na pouhých 20, s cílem vyfotit místa přistání pilotovaných misí Apollo z let 1969 až 1972.

    Vody v nitru Měsíce je zase o něco víc, ukazují to nová měření vzorků z mise Apollo 17

    2. 6. 2011 O množství vody na Měsíci se spekuluje už dlouho, vědci se to různými způsoby snaží odhadnout, každou chvíli je však toto číslo revidováno ve světle nových objevů a měření. Voda se na povrchu Měsíce nevyskytuje, sluneční záření ji totiž rozkládá, zbývá tedy voda chemicky vázaná v