Měsíc zřejmě v minulosti disponoval plnohodnotným globálním magnetickým polem

Vědci si už od 60. let lámou hlavy s tím, co vězí za magnetizovanými horninami, které dovezli američtí astronauti z Měsíce při misích Apollo. Měsíc totiž magnetickým polem srovnatelným s tím zemským nedisponuje, na Měsíci neexistují dva magnetické póly jako na Zemi a magnetické pole je velmi slabé a nepravidelné. Kusy měsíčních hornin dovezených na Zemi ale indikují, že vznikly v prostředí s magnetickým polem. Tým mladých vědců ve své studii navrhuje mechanismus, který by ale mohl stát za vznikem lunárního magnetického pole v minulosti, do dnešního dne ale nepřežilo, protože Měsíc se stále více vzdaluje od své planety.

Jádro Měsíce

Jádro Měsíce Nové technologické postupy odhalily z historických dat ze 70. let první důkazy o žhavém jádru Měsíce.



Magnetické pole Země je generováno komplexními proudy roztavených kovů ve vnějším jádře naší planety. Struktura Měsíce ale nedovolí generovat magnetické pole tímto způsobem. Studie, která vyšla v listopadovém čísle magazínu Nature, teď navrhuje způsob, jakým by mohl jediný přirozený satelit Země získat v minulosti magnetické pole a pak ho zase ztratit.

Magnetické pole Měsíce podle vědců vzniklo dávno v minulosti, v době, kdy jeho jádro bylo roztavené a pohyby slupky kolem něj vytvářely proudy roztavených hornin. Dávno v minulosti byl totiž Měsíc mnohem blíže Zemi a gravitační síly obou těles byly silnější než dnes. V těchto podmínkách byla umožněna mírně odlišná rotace vnitřku Měsíce a jeho slupky. Tyto rozdílné pohyby vyvolaly v jádru proudy, které mohly stát za vznikem magnetického pole kolem celého tělesa.

Magnetické pole mohlo být tímto způsobem generováno až miliardu let, jakmile se ale Měsíc dostal do větší vzdálenosti od Země, pohyb v jeho nitru ustal a magnetické pole přestalo být generováno.

Podle některých vědců mohl Měsíc mít dočasné magnetické pole, způsobené dopadem velkého tělesa na jeho povrch. Zkoumání hornin dovezených z Měsíce ale naznačuje, že satelit kdysi disponoval magnetickým polem po velmi dlouhou dobu. Potvrzení, že je tato teorie skutečně blízko pravdě, bude ale vyžadovat další výzkum geologie Měsíce a zkoumání jeho minulosti. Vědci ve své studii zatím navrhují princip, který by dnešní pozorování mohl spolehlivě vysvětlit.
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Měsíc

Smlouvu Artemis nastavující pravidla mezinárodní spolupráce ve vesmíru už podepsalo 12 zemí

Mezinárodní spolupráce při průzkumu Měsíce a hlouběji ve vesmíru se dnes posunula o kus dál díky smlouvě Artemis (Artemis Accords). Signatáři této dohody jsou kromě NASA, dalších 11 vesmírných agentur, které se budou na programu Artemis nějakým způsobem podílet. Smlouva samotná definuje základní přístup k průzkumu vesmíru, ke kterému se tyto agentury zavazují.

Dnes kolem poledne nastane částečné zatmění Slunce

Měsíc dnes vstoupí mezi Zemi a Slunce. Zakryje tak část slunečního disku a vytvoříčástečné zatmění Slunce. Tento jev bude pozorovatelný ze severní polokoule a na různých místech se bude lišit. V USA a Kanadě bude možné pozorovat prstencové zatmění, v České republice zakryje Měsíc asi pětinu Slunce. Zatmění u vás bude pozorovatelné mezi 11:35 a 13:40. Maximum bude kolem 12:37.

Evropská vesmírná agentura plánuje satelitní navigaci pro lunární povrch

Evropská vesmírná agentura (ESA) ve čtvrtek představila svůj plán pro satelitní navigaci na povrchu Měsíce. V rámci plánu Moonlight plánuje ESA nabízet geolokační služby zájemcům z řad vládních nebo soukromých průzkumníků. První zkušební družice by mohla být na oběžné dráze Měsíce už za 3 roky.

Projekt obřího teleskopu na odvrácené straně Měsíce dostal od NASA půl milionu dolarů na rozpracování

Teleskopy na Zemi se při svém průzkumu vesmíru stále častěji potýkají s rušivými elementy. Platí to jak pro optické, tak například i pro rádiové teleskopy. Vědci proto zvažují výstavbu teleskopu na odvrácené straně Měsíce, kde by jej nemělo rušit téměř nic. NASA v dubnu udělila půl milionu dolarů projektu LCRT (Lunar Crater Radio Telescope), který má za cíl postavit radioteleskop uvnitř lunárního kráteru.

Příští čínská mise k Měsíci ponese zařízení z Francie, Švédska, Itálie a Ruska

Příští čínská mise k Měsíci Chang´e 6 je plánovaná na rok 2024. Během ní by měla u jižního pólu Měsíce přistát automatická sonda, která posbírá vzorky hornin, které budou následně dopraveny na Zemi. Přistávací modul by měl být mimo jiné vybavený instrumenty z Francie, Švédska, Itálie a Ruska. Jejich konkrétní funkce zatím nebyla zveřejněna.

Zemřel třetí astronaut z mise Apollo 11 Michael Collins

Ve věku 90 zemřel americký astronaut Michael Collins, který byl v roce 1969 společně s Neilem Armstrongem a Buzzem Aldrinem členem první mise na Měsíc. Zatímco Armstrong a Aldrin pokračovali v přistávacím modulu k povrchu, Collins zůstal v lodi na oběžné dráze Měsíce. Příčinou jeho smrti byla rakovina.

Společnost Astrobotic vybrala raketu Falcon Heavy pro dopravu roveru VIPER na povrch Měsíce

NASA plánuje v roce 2023 lunární misi VIPER, při které bude rover hledat vodu v polární oblasti Měsíce. Téměř půltunové zařízení na jeho povrch dopraví přistávací modul Griffin od Astrobotic, a ten bude do vesmíru vynesený na raketě Falcon Heavy od SpaceX. Robotická mise VIPER je přípravou na pilotované mise Artemis, při kterých se lidé vrátí na povrch Měsíce.