12. ledna 2021
GanymedeSonda Juno zachytila rádiový signál od největšího z měsíců planety Jupiter
Orbitální sonda Juno, která obíhá Jupiter, detekovala rádiový signál přicházející od největšího měsíce planety. Detekce se podařila v momentě, kdy se sonda nacházela nad severním pólem planety, kde proletěla siločarami magnetického pole, které Jupiter a Ganymede propojují.
21. prosince 2020ExoplanetyOd blízké exoplanety Tau Boötis b vychází rádiové signály
Astronomům z Cornell University se podařilo detekovat rádiové signály od exoplanety Tau Boötis b, které naznačují existenci jejího magnetického pole. Toto záření totiž vzniká při interakci hvězdných větrů s magnetickým polem planety. Postup, který vědci použili, byl ověřen nejprve u planety Jupiter a následně byl aplikován na trojici známých exoplanet. Tau Boötis b je tak první exoplaneta, u které byly rádiové signály pozorovány.
15. října 2020SupravodivostVědci poprvé vyrobili materiál, který dosahuje supravodivosti při pokojové teplotě
Vědci z University of Rochester (USA) vyrobili první materiál, který dosahuje supravodivého stavu při teplotě 15 °C. Jedná se o přelomový objev, který by mohl změnit mnohé oblasti lidského života. Supravodivosti bylo doposud dosahováno spíše za velmi nízkých teplot, což je pro běžné využití tohoto fenoménu nepraktické. Dosavadní nejvyšší teplota, při které bylo dosaženo stabilní supravodivosti byla -23 °C.
21. září 2020MagnetaryPrvní přesně změřená vzdálenost magnetaru může vědce přiblížit k rozluštění původu tajemných signálů FRB
Astronomové poprvé přímo změřili vzdálenost magnetaru pomocí paralaxy. Jejich cílem byla neutronová hvězda XTE J1810-197 s původně odhadovanou vzdáleností kolem 10 tisíc světelných let. Nová pozorování teleskopem VLBA (Very Long Baseline Array) tuto vzdálenost zpřesnila na 8 100 světelných let. Tento výzkum by mohl vědce přiblížit k odpovědi na otázku, zda jsou to právě magnetary (neutronové hvězdy s extrémně silným magnetickým polem), které způsobují tajemné rádiové signály FRB přicházející k nám z hlubokého vesmíru.
Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.
Follow @LIVINGfUTUREczNaše místo ve vesmíru, díl 3: Okolí deseti světelných let (update 2018)
V okolí sluneční soustavy se nachází mezihvězdné vakuum, rozsáhlý prostor, který je plný ničeho. Přesto v něm najdeme několik smítek, která září na naší noční obloze a která vědce nesmírně zajímají, jde totiž o nejbližší hvězdy, sousedy našeho Slunce. V následujícím díle našeho seriálu Naše místo ve vesmíru prozkoumáme hvězdy, které se nachází v bublině s poloměrem deset světelných let a středem v naší hvězdě.
14. 9. 2020MagnetismusU vzdálené neutronové hvězdy bylo detekováno zatím nejsilnější magnetické pole ve vesmíru
14. 9. 2020 U rentgenového pulsaru GRO J1008-57 astronomové detekovali magnetické pole kolem miliardy tesla. Jde o nejsilnější jednoznačně detekované magnetické pole ve vesmíru. Objev byl učiněn na základě dat z čínského rentgenového teleskopu Insight-HXMT, který operuje na oběžné dráze od roku 2017.
5. 5. 2020MarsMagnetické pole Marsu existovalo déle než se doposud předpokládalo
5. 5. 2020 Mars měl globální magnetické pole dřív, než se původně uvažovalo a vydrželo také déle. Vyplývá to ze závěrů nové studie, která pracovala s daty z orbitální sondy MAVEN. Podle této studie obklopovalo Mars globální magnetické pole nejméně v období mezi 4,5 a 3,7 miliardami let. Ztráta
10. 3. 2020MarsMagnetické pole v okolí sondy InSight je až 10x větší než se předpokládalo
10. 3. 2020 Stacionární sonda InSight je na povrchu Marsu už zhruba rok a půl. Během této doby provádí pravidelná měření atmosféry a nitra planety. Jako první také měří magnetické pole přímo na povrchu a jeho intenzita je výrazně silnější než věci odhadovali z měření z oběžné dráhy.
5. 6. 2019SlunceZa jedenáctiletým slunečním cyklem stojí podle nové studie pohyb tří planet
5. 6. 2019 Každých jedenáct let prochází Slunce cyklem, během kterého nastává solární minimum a solární maximum - období snížené a zvýšené sluneční aktivity. Vědci nyní přišli na to, co by tento cyklus mohlo způsobovat, a k jejich překvapení nejde o vnitřní procesy hvězdy, ale o planety, které ji
3. 4. 2019SlunceMagnetické pole ve sluneční koroně je výrazně silnější než se doposud myslelo
3. 4. 2019 Při zkoumání sluneční erupce ze září 2017 se podařilo Dr. Kuridzovi z Queens University Belfast a jeho týmu přesně změřit sílu jejího magnetického pole. Naměřili 350 gaussů, což je podstatně více, než se doposud u podobných událostí uvažovalo. Objev byl umožněn tak trochu díky štěstí -
13. 2. 2019Van Allenovy SondyVan Allenovy sondy vstupují do poslední fáze svojí mise, na jejím konci shoří v atmosféře
13. 2. 2019 Dvojice vesmírných sond, které zkoumaly radiační pásy kolem Země, se připravují na konec svojí mise. Operátoři z JPL postupně sníží oběžnou dráhu u obou sond, aby je navedli na trajektorii, na jejímž konci shoří v atmosféře naší planety. Van Allenovy sondy zkoumaly posledních šest měsíců
8. 2. 2019MagnetismusNově objevený typ magnetů by mohl vylepšit datová úložiště
8. 2. 2019 Tým vědců z několika amerických univerzit prokázal existenci nového typu magnetismu, který vytváří odlišná magnetická pole od těch, se kterými se setkáváme v běžném životě. Zatímco běžné magnety vytváří ve hmotě drobné magnetické momenty, které společně vytváří silné magnetické
Magnetismus
Supravodivý materiál
Magnetismus
Za více než rok zkoumání planety Jupiter odhalila vesmírná sonda Juno nitro tohoto plynného obra jako doposud žádná jiná. Posledním poznatkem je fakt, že atmosférické pásy bouří sahají hluboko do nitra planety a nejsou jen povrchovým úkazem. Díky zkoumání magnetického a gravitačního pole planety získávají vědci také další cenné informace o tom, co se pod hustými mraky odehrává a jak vlastně nitro tohoto plynného obra vypadá.
Stacionární sonda InSight je na povrchu Marsu už zhruba rok a půl. Během této doby provádí pravidelná měření atmosféry a nitra planety. Jako první také měří magnetické pole přímo na povrchu a jeho intenzita je výrazně silnější než věci odhadovali z měření z oběžné dráhy.
Každých jedenáct let prochází Slunce cyklem, během kterého nastává solární minimum a solární maximum - období snížené a zvýšené sluneční aktivity. Vědci nyní přišli na to, co by tento cyklus mohlo způsobovat, a k jejich překvapení nejde o vnitřní procesy hvězdy, ale o planety, které ji obíhají. Konkrétně o Venuši, Zemi a Jupiter, které mají ovlivňovat atmosféru Slunce, když se jednou za jedenáct let seřadí do řady a spojí své gravitační síly.
Astronomové detekovali rádiové záblesky vycházející z neutronové hvězdy se silným magnetickým polem. To je chování, které neodpovídá aktuálním teoriím popisujícím neutronové hvězdy. Proudy radiace totiž vznikají v situaci, kdy hvězda konzumuje materiál ze svého okolí, a tomu by právě silné magnetické pole mělo zabránit. Výsledky výzkumu vedeného Jakobem van den Eijndenem z University of Amsterdam byly publikovány v magazínu Nature.