Magnetické pole v okolí sondy InSight je až 10x větší než se předpokládalo

10. 3. 2020
MarsInSightMagnetismus

Stacionární sonda InSight je na povrchu Marsu už zhruba rok a půl. Během této doby provádí pravidelná měření atmosféry a nitra planety. Jako první také měří magnetické pole přímo na povrchu a jeho intenzita je výrazně silnější než věci odhadovali z měření z oběžné dráhy.

Mars, magnetický ocas

Mars, magnetický ocas Koncepce magnetických interakcí planety Mars. Modré čáry reprezentují sporadické magnetické pole Marsu, žluté jsou magnetické čáry od Slunce nesené slunečními větry. Červenou barvou jsou pak znázorněny čáry magnetického ocasu Marsu. Při interakci magnetického pole planety a slunečních větrů dochází k rekonexi, znázorněné na obrázku světlými záblesky.



Na rozdíl od Země nemá planeta Mars silné magnetické pole generované tekutým jádrem. I když tomu tak v minulosti mohlo být, dnes má Mars magnetické pole slabé a nepravidelné. Vědci jej doposud měřili pomocí přístrojů orbitálních sond, které však nemají dostatečně detailní rozlišení.

Sonda InSight jako první měří magnetické pole přímo na povrchu. Podle výsledků se nachází v oblasti, kde se vyskytuje silný magnetismus. Zatím se podařilo detekovat různá magnetická pole s různým původem. Páteři mezi ně magnetismus vznikající v horní i spodní atmosféře a také v nitru planety.

Tyto výsledky mohou vědcům napovědět více o historii planety, zejména o tom jak a proč ztratila své původní magnetické pole podobné tomu na Zemi.

Mise InSight

Průběh mise InSight


  • 5. května 2018: start ze Země (raketa Atlas V):
    • 

  • 26. listopadu 2018: přistání na Marsu
    • 

  • místo přistání: Elysium Planitia (rovníková oblast)
    • 

  • plánovaná délka mise: 2 roky (pozemské) na Marsu
    • 

  • 19. prosince 2018: umístění seismometru SEIS na povrch planety
    • 

  • 28. února 2019: vypuštění malé sondy HP3, která se zavrtala pod povrch
    • 

  • 7. března 2019: zaseknutí sondy HP3 a konec jejích operací
    • 

  • 6. dubna 2019: první detekovaný otřes z nitra planety
    • 




Vybavení sondy InSight


  • váha sondy při přistání: 358 kg
    • 

  • rozměry: 6,1 × 2,0 × 1,4 m


HP3
InSight měří teplotu Marsu pomocí malé podpovrchové sondy HP3, která se měla zavrtat až 5 metrů hluboko. Bohužel, krátce po vypuštění se sonda HP3 zasekla a zůstává zaseknutá. Sondu pro misi dodala Německá vesmírná agentura DLR a půjde o první takto hluboký vrt mimo Zemi.

SEIS
Instrument SEIS (Seismic Experiment for Interior Structure) měří aktivitu v nitru planety. Kromě zemětřesení (marsotřesení) zkoumá, jaký vliv mají dopady meteoritů na vnitřek planety. Instrument pro misi dodala francouzská vesmírná agentura CNES.

TWINS
Dále je sonda vybavena meteorologickou stanicí na pozorování větru a teplot v místě přistání, kterou vyvinula Španělská agentura Centro de Astrobiología.

RISE
Přístroj RISE (Rotation and Interior Structure Experiment) je navržený pro přesné měření rotace planety pomocí radiových signálů. Pomocí zjištěných informací budou vědci moci přesněji určit velikost jádra planety a její strukturu.

Mimo výše zmíněné vědecké přístroje je sonda InSight vybavena ještě solárními panely a robotickým ramenem o délce 2,4 metrů. Na rameni i na palubě sondy jsou umístěny barevné kamery. Design samotné sondy vychází z dřívější mise Phoenix, která na Marsu operovala v roce 2008.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Mars

POTVRZENO: Helikoptéra Ingenuity úspěšně vzlétla i přistála na Marsu
19. 4. 2021 (novější než zobrazený článek)

Helikoptéra Ingenuity se v pondělí ráno stala prvním létajícím zařízením mimo planetu Zemi. Úspěšný testovací let NASA potvrdila před 13:00 středoevropského času, když na Zemi dorazila data z tohoto letu. Úspěšné předvedení letu v atmosféře Marsu by mělo do budoucna otevřít dveře zcela nové dimenzi průzkumu planet v budoucnosti.

celý článek

Rover Perseverance naměřil ve vzduchu v kráteru Jezero méně prachu než rover Curiosity ve své lokalitě
7. 4. 2021 (novější než zobrazený článek)

Rover Perseverance je mimo jiné vybaven zařízením MEDA (Mars Environmental Dynamics Analyzer), které má za úkol sledovat klimatické podmínky v místě přistání. Měří teplotu vzduchu i povrchu, rychlost i směr větru, tlak, vlhkost a radiaci. NASA začátkem dubna zveřejnila první report, který vznikl na základě dat z tohoto zařízení.

celý článek

Čínský rover přistane na povrchu Marsu v polovině května
6. 4. 2021 (novější než zobrazený článek)

Čínská sonda Tianwen-1 obíhá planetu Mars od února tohoto roku. Na její palubě se ukrývá přistávací modul a rover, které čekají na signál z operačního střediska k oddělení. Ten by měl přijít někdy v polovině května. Přistávací modul s roverem potom zamíří do oblasti Utopia Planitia, kde budou provádět vědecky výzkum. V uplynulých týdnech Čína potvrdila, že vědecká data z mise bude sdílet s mezinárodními partnery včetně NASA.

celý článek

Seismometr sondy InSight zaznamenal v březnu na Marsu 2 silné otřesy
2. 4. 2021 (novější než zobrazený článek)

Během března se v oblasti Cerberus Fossae na Marsu vyskytly dva výraznější otřesy o síle 3,1 a 3,3 na Richterově stupnici. Zachytila je stacionární sonda InSight svým přístrojem SEIS. Otřesy o podobné síle a se stejným epicentrem už sonda zaznamenala před jedním marsovským rokem (2 roky na zemi).

Data z mise InSight pomohla vědcům odhadnout velikost jádra Marsu

23. 3. 2021 (novější než zobrazený článek)

Mars je po Zemi a Měsíci třetí objekt, u kterého se podařilo změřit velikost jeho jádra. Pomohly k tomu data ze sondy InSight, která zkoumá otřesy planety. Pomocí těchto seismologických dat vědci odhadli poloměr planetárního jádra na zhruba 1 850 kilometrů, tedy asi polovinu jádra zemského.

celý článek

NASA udělila kontrakt na vývoj rakety, která vynese vzorky materiálu z povrchu Marsu na jeho oběžnou dráhu
8. 3. 2021 (novější než zobrazený článek)

Americká vesmírná agentura vybrala společnost Northrop Grumman, aby pro ni vyvinula systém, který dopraví vzorky hornin z povrchu Marsu na jeho oběžnou dráhu. Společná mise americké a evropské vesmírné agentury si klade za cíl přivézt vzorky z Marsu na Zemi pomocí několika vesmírných sond. Prvním krokem je sběr těchto vzorků roverem Perseverance, který v únoru dosedl na povrch planety.

Rover Perseverance urazil prvních 6 metrů na povrchu Marsu
6. 3. 2021 (novější než zobrazený článek)

Americký rover Perseverance se poprvé od svého přistání na Marsu 19. února pohnul. Robot při testovací jízdě urazil asi 6,5 metrů, při kterých operátoři ověřili fungování některých jeho systémů. Krátká cesta dopadla úspěšně a všechna související zařízení fungují podle očekávání. Rover bude v následujících týdnech postupněověřovat všechna svá zařízení.

celý článek