Magnetické pole v okolí sondy InSight je až 10x větší než se předpokládalo

Stacionární sonda InSight je na povrchu Marsu už zhruba rok a půl. Během této doby provádí pravidelná měření atmosféry a nitra planety. Jako první také měří magnetické pole přímo na povrchu a jeho intenzita je výrazně silnější než věci odhadovali z měření z oběžné dráhy.

Mars, magnetický ocas

Mars, magnetický ocas Koncepce magnetických interakcí planety Mars. Modré čáry reprezentují sporadické magnetické pole Marsu, žluté jsou magnetické čáry od Slunce nesené slunečními větry. Červenou barvou jsou pak znázorněny čáry magnetického ocasu Marsu. Při interakci magnetického pole planety a slunečních větrů dochází k rekonexi, znázorněné na obrázku světlými záblesky.



Na rozdíl od Země nemá planeta Mars silné magnetické pole generované tekutým jádrem. I když tomu tak v minulosti mohlo být, dnes má Mars magnetické pole slabé a nepravidelné. Vědci jej doposud měřili pomocí přístrojů orbitálních sond, které však nemají dostatečně detailní rozlišení.

Sonda InSight jako první měří magnetické pole přímo na povrchu. Podle výsledků se nachází v oblasti, kde se vyskytuje silný magnetismus. Zatím se podařilo detekovat různá magnetická pole s různým původem. Páteři mezi ně magnetismus vznikající v horní i spodní atmosféře a také v nitru planety.

Tyto výsledky mohou vědcům napovědět více o historii planety, zejména o tom jak a proč ztratila své původní magnetické pole podobné tomu na Zemi.

Mise InSight

Průběh mise InSight

  • 5. května 2018: start ze Země (raketa Atlas V),
  • 26. listopadu 2018: přistání na Marsu,
  • místo přistání: Elysium Planitia (rovníková oblast),
  • plánovaná délka mise: 2 roky (pozemské) na Marsu,
  • 19. prosince 2018: umístění seismometru SEIS na povrch planety,
  • 28. února 2019: vypuštění malé sondy HP3, která se měla zavrtat pod povrch,
  • 7. března 2019: zaseknutí sondy HP3,
  • 6. dubna 2019: první detekovaný otřes z nitra planety,
  • září 2019: sonda zachytila zatím nevysvětlené magnetické pulzy,
  • únor 2020: magnetické pole planety se zdá být v místě operací sondy InSight až 10x silnější, než se doposud předpokládalo,
  • duben 2021: na solárních panelech sondy se začal shromažďovat prach.
  • srpen, září 2021: detekce otřesů o síle 4,2 stupně

Vybavení sondy InSight

  • váha sondy při přistání: 358 kg
  • rozměry: 6,1 × 2,0 × 1,4 m
HP3 InSight měří teplotu Marsu pomocí malé podpovrchové sondy HP3, která se měla zavrtat až 5 metrů hluboko. Bohužel, krátce po vypuštění se sonda HP3 zasekla a zůstává zaseknutá. Sondu pro misi dodala Německá vesmírná agentura DLR a půjde o první takto hluboký vrt mimo Zemi. SEIS Instrument SEIS (Seismic Experiment for Interior Structure) měří aktivitu v nitru planety. Kromě zemětřesení (marsotřesení) zkoumá, jaký vliv mají dopady meteoritů na vnitřek planety. Instrument pro misi dodala francouzská vesmírná agentura CNES. TWINS Dále je sonda vybavena meteorologickou stanicí na pozorování větru a teplot v místě přistání, kterou vyvinula Španělská agentura Centro de Astrobiología. RISE Přístroj RISE (Rotation and Interior Structure Experiment) je navržený pro přesné měření rotace planety pomocí radiových signálů. Pomocí zjištěných informací budou vědci moci přesněji určit velikost jádra planety a její strukturu. Mimo výše zmíněné vědecké přístroje je sonda InSight vybavena ještě solárními panely a robotickým ramenem o délce 2,4 metrů. Na rameni i na palubě sondy jsou umístěny barevné kamery. Design samotné sondy vychází z dřívější mise Phoenix, která na Marsu operovala v roce 2008.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?
Podpořte tento web sdílením našeho obsahu
Chcete vědět o dalším článku?
Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích


Další zprávy z kategorie
Mars
tag icon
Další články z kategorie
Mars