Sonda Cassini přinesla důkaz o slaném oceánu pod povrchem Enceladu

23. 06. 2011

Enceladus Saturn Voda ve vesmíru Cassini

Malý ledový měsíc Enceladus obíhající planetu Saturn se stal slavným, když byly v roce 2005 objeveny vodní gejzíry na jeho jižním pólu. Podobně jako u jupiterova měsíce Europa, je zřejmě za pomoci gravitace planety a okolních měsíců zahříváno jádro měsíce, které taví led a vytváří pod povrchem skrytý kapalný oceán. Blízků průlet materiálem, které gejzíry chrlí, ukázal, že jsou v něm granule s velkým obsahem sodíku a draslíku, které mají podobné složení jako mořská voda.

Enceladus, gejzíry na jižním pólu

snímek pořízený vesmírnou sondou Cassini při přeletu jižního pólu saturnova měsíce Enceladu. Vlevo dole je vidět atmosféra planety Saturn.

Image credit:

"Nevíme o žádném jiném vysvětlení jak by mohl Enceladus produkovat stálý tok těchto slaných granulí než, že pod jeho ledovým povrchem existuje slaná voda", řekl Frank Postberg, vedoucí autor studie, která vyšla v magazínu Nature.

Sonda Cassini pro tato měření využívá svého analyzátoru vesmírného prachu (cosmic dust analyzer), původní data ukazovala na nízký obsah solí v gejzírech Enceladu. V roce 2009 vědci detekovali sodíkaté soli v prstenci E planety Saturn, jehož materiál je z velké části tvořen materiál vyvrženým z Enceladu. Jako důkaz to ale bylo málo. Frank Postberg se svým týmem nyní publikuje práci, ve které analyzoval data ze tří průletů Cassini nad jižním pólem Enceladu z let 2008 a 2009.

Tato měření už našla vyšší podíl solných granulí, které podle studie pochází z vodní vrstvy nacházející se až v 80 kilometrové hloubce mezi skalnatým jádrem měsíce a jeho ledovou slupkou. Škvírami na jižním pólu nazvanými Tygří pruhy pak voda uniká do vesmírného vakua, každý den ztratí Enceladus 200 kilogramů vody.