do not follow here
Enceladus < LIVING fUTURE

Sonda Cassini přinesla důkaz o slaném oceánu pod povrchem Enceladu

Malý ledový měsíc Enceladus obíhající planetu Saturn se stal slavným, když byly v roce 2005 objeveny vodní gejzíry na jeho jižním pólu. Podobně jako u jupiterova měsíce Europa, je zřejmě za pomoci gravitace planety a okolních měsíců zahříváno jádro měsíce, které taví led a vytváří pod povrchem skrytý kapalný oceán. Blízků průlet materiálem, které gejzíry chrlí, ukázal, že jsou v něm granule s velkým obsahem sodíku a draslíku, které mají podobné složení jako mořská voda.



"Nevíme o žádném jiném vysvětlení jak by mohl Enceladus produkovat stálý tok těchto slaných granulí než, že pod jeho ledovým povrchem existuje slaná voda", řekl Frank Postberg, vedoucí autor studie, která vyšla v magazínu Nature.

Sonda Cassini pro tato měření využívá svého analyzátoru vesmírného prachu (cosmic dust analyzer), původní data ukazovala na nízký obsah solí v gejzírech Enceladu. V roce 2009 vědci detekovali sodíkaté soli v prstenci E planety Saturn, jehož materiál je z velké části tvořen materiál vyvrženým z Enceladu. Jako důkaz to ale bylo málo. Frank Postberg se svým týmem nyní publikuje práci, ve které analyzoval data ze tří průletů Cassini nad jižním pólem Enceladu z let 2008 a 2009.

Tato měření už našla vyšší podíl solných granulí, které podle studie pochází z vodní vrstvy nacházející se až v 80 kilometrové hloubce mezi skalnatým jádrem měsíce a jeho ledovou slupkou. Škvírami na jižním pólu nazvanými Tygří pruhy pak voda uniká do vesmírného vakua, každý den ztratí Enceladus 200 kilogramů vody.

Galerie k článku

Líbil se Vám tento článek?
Podpořte tento web sdílením našeho obsahu

Další zprávy z kategorie
Enceladus

tag icon
Další články z kategorie
Enceladus