Mohou v galaktickém centru Mléčné dráhy vznikat exoplanety? Podle astronomů ano, mají i důkaz

05. 01. 2012

Galaxie Exoplanety Sagittarius A*

Mezinárodní tým astronomů vedený Stefanem Gillessenem z Max Planck Institute for Extraterrestrial Physics v Garchingu v Německu v prosinci oznámil, že našel oblak plynů a prachu, který míří ke středu naší galaxie, kde na něj už čeká supermasivní černá díra. V následné analýze pak přišli Ruth Murray-Clay a Abraham Loeb z Harvard–Smithsonian Center for Astrophysics se závěrem, že tento oblak o mase tří Zeměkoulí by ve skutečnosti mohly být zbytky protoplanetárního systému, jehož rovnováha byla černou dírou rozrušena. Znamenalo by to, že planety mohou vznikat i ve středu Mléčné dráhy, v oblasti kde jsou vystavovány silné radiaci z centrální černé díry.

Černá díra v centru Mléčné dráhy

Astronomové z NASA pořídili s Hubblovým teleskopem doposud neostřejší snímek galaktického středu Mléčné dráhy. Střed Mléčné dráhy je zahalen do mezihvězdných plynů a prachu, které komplikují jeho pozorování ve viditelném spektru. Tento snímek byl pořízen infračervenou kamerou NICMOS, která místo viditelného světla snímá teplo, které objekty vydávají. Vpravo dole je vidět spirálovité okolí supermasivní černé díry v centru galaxie. Černou díru přímo pozorovat nelze, na fotografii jsou vidět ionizované plyny, které byly zachyceny její gravitací.

Image credit:

Supermasivní černou díru Sagittarius A* (Sgr A*) ve středu naší galaxie obíhají v bezprostřední blízkosti masivní mladé hvězdy. Pokud by šlo skutečně o zbytky akrečního disku, znamenalo by to, že u těchto hvězd, pokud jsou v dostatečné vzdálenosti od černé díry, mohou vznikat planetární systémy. Jde o první evidenci poukazující na možnost existence takových planetárních systémů.

V případě nově objeveného oblaku se zřejmě hvězda dostala příliš blízko k černé díře, kde byl protoplanetární oblak vystaven silné gravitaci a radiaci. Podle modelu, který vědci vypracovali, byl oblak zasažen před asi sto lety (při pozorování ze Země) nicméně dále zůstává spjatý se svou hvězdou. Její světlo je ale příliš slabé aby k nám doletělo z takové dálky, s pomocí teleskopů ale astronomové vidí pás materiálu, který nyní hvězdu obklopuje.

Rozluštění celé záhady se chystá na polovinu roku 2013, kdy by měl oblak i s předpokládanou hvězdou proletět v blízkosti černé díry. Pokud jde o běžný oblak plynů, bude černou dírou zkonzumován a na čas ji o něco rozjasní. Pokud ale v jeho středu dřímá mateřská hvězda a jde o protoplanetární disk, mohl by rozzářený oblak společně s hvězdou průlet kolem černé díry přežít. Rozhodně to ale bude zajímavá podívaná.