Týmu astronomů z University of Toronto se podařilo pozorovat změny v jasu hnědého trpaslíka 2MASS 2139, které připisují změnám v atmosféře způsobeným právě zuřící bouří. Těleso na pomezí mezi hvězdou a obří plynnou planetou jako je například Jupiter se nachází ve vzdálenosti 40 světelných let.
Hnědý trpaslík je objekt příliš masivní na planetu a zároveň málo hmotný na hvězdu. Dosahuje zpravidla hmotnosti mezi 13 a 80 hmotnostmi planety Jupiter. Na rozdíl od hvězd v nich neprobíhá termojaderná reakce, ve které dochází ke slučování atomů vodíku a dalších prvků. U hmotnějších hnědých trpaslíků může nicméně docházet k fúzi deuteria, nebo spalování lithia. Ani jedna z těchto reakcí však není považována za jadernou fúzi, která je typická pro hvězdy.
S infračervenou kamerou teleskopu Las Campanas v Chile zkoumal tým astronomů hnědé trpaslíky v okolí sluneční soustavy a u jednoho z nich zaznamenali doposud největší pozorované výkyvy v jasu hnědého trpaslíka. "Cílový objekt změnil svůj jas o 30 % během pouhých osmi hodin pozorování" říká Jacqueline Radigan, autorka studie, které byla odborné veřejnosti prezentována v září. "Nejlepším vysvětlením tohoto jevu je, že se tmavší oblasti v atmosféře dostávají do našeho zorného pole jak se 2MASS 2139 otáčí kolem své osy." Jak bouře vznikla zatím není podle astronomů jasné. Hnědý trpaslík 2MASS 2139 je na pomezí třídy chladnějších trpaslíků třídy T a teplejších třídy L, možná právě tento fakt je příčinou vzniku bouře tak velké, že ji astronomové pozorují 40 let později na planetě vzdálené 40 světelných let.