Hnědý trpaslík je objekt příliš masivní na planetu, a zároveň málo hmotný na hvězdu. Dosahuje zpravidla hmotnosti mezi 13 a 80 hmotnostmi planety Jupiter. Na rozdíl od hvězd v nich neprobíhá termojaderná reakce, ve které dochází ke slučování atomů vodíku a dalších prvků. Je nicméně možné, že u některých masivnějších hnědých trpaslíků může docházet k fúzi deuteria.
19. června 2021
Hnědý trpaslíkHvězdu TOI–1278 obíhá nezvykle blízko hnědý trpaslík
Mezinárodnímu týmu astronomů se podařilo najít u hvězdy TOI-1278 hnědého trpaslíka o hmotnosti 20 Jupiterů. Hnědých trpaslíků už bylo nalezeno poměrně hodně, ale většinou se jedná o samostatné objekty, hnědý trpaslík jako součást binární hvězdy je úkaz relativně vzácný.
14. června 2021Hnědý trpaslíkAtmosféra blízkého hnědého trpaslíka obsahuje vrstvy s různým chemickým složením
Pomocí teleskopu W. M. Keck na Havaji se astronomům podařilo zjistit víc o hnědém trpaslíku 2MASS J22081363+2921215. Prostřednictvím infračervených pozorování zjistili, že jeho atmosféra obsahuje vrstvy jejichž složení se s výškou liší. Tento výzkum může mimo jiné napovědět více o atmosférách obřích exoplanet, které svou hmotností několikanásobně překračují hmotnost planety Jupiter.
13. května 2021Hnědý trpaslíkAstronomové objevili hnědého trpaslíka u hvězdy HD 47127
U hvězdy HD 47127 ve vzdálenosti 87 světelných let byl objevili astronomové vedení Brendanem P. Bowlerem subhvězdný objekt. Jedná se pravděpodobně o hnědého trpaslíka, tedy těleso na pomezí masivní planety a drobné hvězdy. Data z teleskopů Keck a McDonald Observatory naznačují, že by dokonce mohlo jít o pár hnědých trpaslíků.
11. května 2021HvězdyK dlouhodobým cyklům zářivosti červených obrů by mohly vést menší objekty na jejich oběžné dráze
Astronomové vedení Igorem Soszyńskim z University of Warsaw prozkoumali 700 červených obrů, aby zjistili, co způsobuje jejich pravidelné poklesy v zářivosti. Jejich výzkum ukazuje, že by mohlo jít o sekundární objekty v systému, které svou gravitací akumulují hmotu z hvězdy v poslední fázi existence v hlavní posloupnosti.
Lidská civilizace by mohla být jedna z prvních ve vesmíru, a pokud ne, tak kde jsou ostatní?
Inteligentní život, by mohl být ve své počáteční fázi rozvoje, jako další z etap vývoje vesmíru. Lidstvo by tak mohlo patřit k nejrozvinutějším civilizacím, což by vysvětlovalo proč nebyla Země doposud kontaktována vyspělejší mimozemskou civilizací - žádné vyspělejší totiž nejsou. Alespoň takovýmto způsobem se nad významem lidí ve vesmíru zamýšlí Dimitar Sasselov z Harvardu ve své knize Život super Zemí (The Life of Super-Earths).
12. 4. 2021Hnědý trpaslíkAstronomové identifikovali nejrychleji rotujícího hnědého trpaslíka, při větší rychlosti by se mohl rozpadnout
12. 4. 2021 Pomocí dat z infračerveného teleskopu Spitzer se astronomům podařilo určit trojici nejrychleji rotujících hnědých trpaslíků. Tyto objekty na pomezí mezi planetou a hvězdou se kolem svojí osy otočí zhruba jednou za hodinu. V nově publikované studii vědci uvažují nad tím, zda může být rotace
9. 1. 2021Hnědý trpaslíkV atmosféře nejbližšího hnědého trpaslíka se nachází podobná oblaka jako na Jupiteru
9. 1. 2021 Pomocí dat z teleskopu TESS se vědcům z University of Arizona podařilo zjistit informace o strukturách v atmosféře hnědého trpaslíka Luhman 16 B. Podle nové studie v magazínu Astrophysical Journal má nejbližší hnědý trpaslík ve své atmosféře podobné pásy oblaků jako například Jupiter.
24. 12. 2020Hnědý trpaslíkNově objevenou dvojici hnědých trpaslíků pojí zatím nejslabší gravitační síla
24. 12. 2020 Mezinárodní tým vědců objevil ve vzdálenosti 450 světelných let pár hnědých trpaslíků. Oba objekty jsou relativně málo hmotné a nachází se od sebe překvapivě daleko i když jsou součástí stejného systému Oph 98. Jsou od sebe dokonce tak daleko, že na sebe vzájemně působí nejslabší
18. 12. 2020Hnědý trpaslíkPřímý snímek hnědého trpaslíka HD 33632 Ab pomůže vědcům s analýzou snímků vzdálených exoplanet
18. 12. 2020 Vědcům se pomocí teleskopů Subaru a Keck na Havaji a vesmírného teleskopu Gaia podařilo přímo vyfotit hnědého trpaslíka, který obíhá hvězdu HD 33632 Aa. Nová data pomohou vědcům lépe zkoumat a charakterizovat exoplanety i další hnědé trpaslíky. Vědecká studie vyšla 30. listopadu v magazínu
11. 11. 2020Hnědý trpaslíkPrvní hnědý trpaslík objevený pomocí radioteleskopu
11. 11. 2020 Pomocí radioteleskopu LOFAR se astronomům podařilo identifikovat doposud neznámý hnědý trpaslík. Jde o první případ, kdy byl tento objekt na pomezí hvězdy a planety objeven pomocí radiových vln. Studie popisující tento objev vyšla ve vědeckém magazínu The Astrophysical Journal Letters.
7. 5. 2020Hnědý trpaslíkOblaka podobná těm v atmosféře Jupiteru byla nalezena u nejbližšího hnědého trpaslíka
7. 5. 2020 Nejbližší hnědý trpaslík Luhman 16A vykazuje známky podobných mraků ve svojí atmosféře, jaké lze pozorovat u planety Jupiter. Jde o první případ, kdy vědci použili techniku polarimetrie k prozkoumání atmosféry mimo sluneční soustavu.
16. 4. 2020Hnědý trpaslíkAstronomové poprvé změřili rychlost větru v atmosféře hnědého trpaslíka
16. 4. 2020 Astronomům se poprvé podařilo změřit, jak rychle se pohybují oblaka v atmosféře hnědého trpaslíka, objektu na rozmezí hvězdy a masivní planety. Využili k tomu techniku použitou při měření větrů u vzdálených planet ve sluneční soustavě, kdy se porovnává pohyb magnetického pole a
Hnědý trpaslík
Hnědý trpaslík
Hnědý trpaslík
V okolí sluneční soustavy se nachází mezihvězdné vakuum, rozsáhlý prostor, který je plný ničeho. Přesto v něm najdeme několik smítek, která září na naší noční obloze a která vědce nesmírně zajímají, jde totiž o nejbližší hvězdy, sousedy našeho Slunce. V následujícím díle našeho seriálu Naše místo ve vesmíru prozkoumáme hvězdy, které se nachází v bublině s poloměrem deset světelných let a středem v naší hvězdě.
Kevin Luhman, profesor astronomie a astrofyziky na Penn State University, objevil v datech z teleskopu WISE novou hvězdu ve vzdálenosti 6,5 světelných let, nese označení WISE J104915.57-531906 (zkráceně WISE 1049-5319, nově nese hvězda také označení Luhman 16). Ve skutečnosti jde o dvě hvězdy, které se od sebe nachází ve vzdálenosti 3 AU (1AU je vzdálenost mezi Zemí a Sluncem). Termín hvězda je zde však používaný spíše symbolicky, jde totiž o malé, chladné objekty, které se nachází někde na pomezí mezi planetou a hvězdou - hnědé trpaslíky.
V rámci času věnovanému vědcům, kteří se podíleli na vývoji nového vesmírného teleskopu Jamese Webba (JWST), budou astronomové pozorovat hnědého trpaslíka. Tyto vesmírné objekty nejsou ani hvězdou, ani planetou, v jejich nitru totiž nežhne termojaderná reakce, přesto však mají několik charakteristik hvězdných objektů. Teleskop nové generace se pomalu blíží ke svojí cestě do vesmíru, která je aktuálně plánována na začátek roku 2019 a astronomové po celém světě se připravují na pozorování, na která jsou současné teleskopy krátké.
Astronomům se podařilo pozorovat pomocí radioteleskopu VLA (Very Large Array) objekt ve vzdálenosti asi 20 světelných let, podle těchto nových pozorování jde o těleso na hranici planety a hnědého trpaslíka. Objekt s označením SIMP J01365663+0933473 je 12,7x hmotnější než Jupiter, má ale výrazně silnější magnetické pole. Pozorování prostřednictvím VLA je první případ detekce potencionálního planetárního objektu mimo sluneční soustavu radioteleskopem.
Teleskop NICER umístěný na Mezinárodní vesmírné stanici ISS detekoval v srpnu náhlý nárůst rentgenového záření. Bylo to způsobeno zábleskem, který přišel od vzdáleného pulzaru - rotující neutronové hvězdy, která s pravidelnou periodou bliká. Záblesk byl zatím nejsilnější, který byl tímto teleskopem zachycen, navíc v sobě kombinuje několik různých úkazů, které dříve nikdy nebyly pozorovány pohromadě.