Z pouště Atacama až k velkému třesku, teleskop VLT zkoumá vesmír ve vzdálené minulosti

Astronomové Evropské jižní observatoře (ESO) zkoumají pomocí jednoho z nejsilnějších teleskopů současnosti hlubokou minulost vzdáleného vesmíru. Pomocí teleskopu VLT (Very Large Telescope) v Chile porovnávají strukturu vesmíru v období mezi 780 miliony a 980 miliony let po velkém třesku. Na začátku tohoto období byl vesmír plný tzv. neutrálního vodíku, ale už o pouhých 200 milionů let později výrazně kleslo jeho množství na hodnoty podobné těm současným.

Very Large Telescope (VLT)

Very Large Telescope (VLT) Velmi velký teleskop se skládá ze 4 optických teleskopů (Antu telescope, Kueyen telescope, Melipal telescope a Yepun telescope). Leží na hoře Cerro Paranal v poušti Atacama a provozuje jej Evropská jižní observatoř (ESO).



Teleskop VLT je tak silný, že s ním astronomové pozorují světlo z doby, kdy vesmír existoval pouhých 750 milionů let. V tomto období probíhala re-ionizace, proces, při kterém se neutrální vodík roztrousil po vesmíru a přeměnil v nabité částice. Re-ionizace byla jednou z největších změn, která ve vesmíru proběhla od jeho vzniku. Pozorování astronomů teď poukazují na to, že tato proběhla relativně rychle, v řádu stovek miliónů let.

S pomocí čtyř vzájemně propojených teleskopů VLT se astronomové při svém pátrání zaměřili na ultrafialové záření ze vzdálených galaxií. Právě UV záření totiž způsobuje přeměnu neutrálního vodíku na ionizovaný plyn a zároveň s tímto procesem zaniká. A právě rozdíly ve vyzařování galaxií v ultrafialovém spektru pomohly astronomům získat nové informace o procesu re-ionizace a o tom, kdy probíhala.

VLT je schopný pozorovat pouze konec této epochy vývoje vesmíru, pro nahlédnutí do ještě větší minulosti, na začátek re-ionizace a na to jak vypadala struktura vesmíru ještě dříve, si budou muset astronomové počkat ještě několik let na spuštění observatoří nové generace. Těmi bude například vesmírný teleskop Jamese Webba nebo také E-ELT teleskop v Chilských horách.
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Velký třesk

Objev nejvzdálenějšího kvazaru: má obří supermasivní černou díru s větry dosahujícími až 20 % rychlosti světla

19. 1. 2021 (novější než zobrazený článek)

Astronomové objevili nový kvazar s rudým posuvem 7,6 - to značí, že se jedná o nejvzdálenější (a nejstarší) takový známý objekt. V jádru tohoto kvazaru navíc dřímá obří supermasivní černá díra, takto velkou vědci v takto raném vesmíru nepředpokládali.

celý článek

Observatoř velikosti celé galaxie ukazuje astronomům náznaky gravitačních vln vzniklých při velkém třesku

13. 1. 2021 (novější než zobrazený článek)

Prostřednictvím sítě International Pulsar Timing Array (IPTA) vědci z celého světa pátrají po gravitačních vlnách, které jsou ozvěnou velkého třesku. Podle teorie by takové gravitační vlny měly vytvářet šum na pozadí, který prostupuje celým vesmírem.

celý článek

NASA plánuje nový vesmírný teleskop SPHEREx, bude zkoumat, co se stalo těsně po velkém třesku

8. 1. 2021 (novější než zobrazený článek)

Nový vesmírný teleskop SPHEREx (Spectro-Photometer for the History of the Universe, Epoch of Reionization and Ices Explorer) pokročil do další fáze vývoje. Byl schválený předběžný design sondy a nyní bude navržen design finální. Mise, která bude mít za cíl zkoumat mimo jiné momenty těsně po velkém třesku, má začít v letech 2024-2025.

celý článek

Rozdílná rotace galaxií napříč vesmírem naznačuje jeho možnou rotaci

9. 6. 2020 (novější než zobrazený článek)

Analýza více než 200 tisíc spirálových galaxií odhalila nečekané spojení mezi směrem jejich rotace a možnou uspořádanou strukturou vesmíru. Podle autorů nové studie by jejich nová zjištění mohla naznačovat, že nově zrozený vesmír po velkém třesku rotoval.

celý článek

Desetina lithia v naší glaxii pochází z hvězdných explozí

4. 6. 2020 (novější než zobrazený článek)

Tým vědců vedený astrofyzikem Sumnerem Starrfieldem z Arizona State University zjistil, že velká část lithia v naší galaxii pochází z explozí označovaných jako klasické novy. Pro svůj výzkum vědci zkombinovali teorii, laboratorní studie a přímá pozorování. Výsledky výzkumu byly publikovány v magazínu Astrophysical Journal.

celý článek

Bubliny kolem vzdálených galaxií by mohly být první evidence prvních hvězd ve vesmíru

13. 1. 2020 (novější než zobrazený článek)

Astronomové s pomocí teleskopu Mayall v Arizoně identifikovali několik bublin v oblacích vodíku ionizovaných hvězdami pouhých 680 milionů let po velkém třesku. Jde o první přímou evidenci z období první generace hvězd ve vesmíru, které vznikly po tzv. temném věku. Výsledky výzkumu byly prezentovány na 235. setkání Americké astronomické společnosti v Honolulu.

celý článek

Finální data z teleskopu Planck zpřesňují světlo z počátku z vesmíru

29. 7. 2018 (novější než zobrazený článek)

Mise evropského mikrovlnného teleskopu Planck trvala od roku 2009 do roku 2013, jejím výsledkem je zatím nejpřesnější mapa reliktního záření, pozůstatku po velkém třesku, které nám napovídá více o vesmíru v jeho nejranější fázi vývoje. Pět let po ukončení mise nyní vědci uvolnili finální data, která ještě o něco zpřesňují původní výsledky. Nic to nemění na závěrech, které z posbíraných dat vyplývají, pro vědce zkoumající vesmír v jeho zárodku však bude možné pracovat s přesnějšími daty.

celý článek