Z pouště Atacama až k velkému třesku, teleskop VLT zkoumá vesmír ve vzdálené minulosti

publication date27. 10. 2011
tag iconVelký třesk VLT ESO ELT

Astronomové Evropské jižní observatoře (ESO) zkoumají pomocí jednoho z nejsilnějších teleskopů současnosti hlubokou minulost vzdáleného vesmíru. Pomocí teleskopu VLT (Very Large Telescope) v Chile porovnávají strukturu vesmíru v období mezi 780 miliony a 980 miliony let po velkém třesku. Na začátku tohoto období byl vesmír plný tzv. neutrálního vodíku, ale už o pouhých 200 milionů let později výrazně kleslo jeho množství na hodnoty podobné těm současným.

Very Large Telescope (VLT)

Very Large Telescope (VLT) Velmi velký teleskop se skládá ze 4 optických teleskopů (Antu telescope, Kueyen telescope, Melipal telescope a Yepun telescope). Leží na hoře Cerro Paranal v poušti Atacama a provozuje jej Evropská jižní observatoř (ESO). 



Teleskop VLT je tak silný, že s ním astronomové pozorují světlo z doby, kdy vesmír existoval pouhých 750 milionů let. V tomto období probíhala re-ionizace, proces, při kterém se neutrální vodík roztrousil po vesmíru a přeměnil v nabité částice. Re-ionizace byla jednou z největších změn, která ve vesmíru proběhla od jeho vzniku. Pozorování astronomů teď poukazují na to, že tato proběhla relativně rychle, v řádu stovek miliónů let.

S pomocí čtyř vzájemně propojených teleskopů VLT se astronomové při svém pátrání zaměřili na ultrafialové záření ze vzdálených galaxií. Právě UV záření totiž způsobuje přeměnu neutrálního vodíku na ionizovaný plyn a zároveň s tímto procesem zaniká. A právě rozdíly ve vyzařování galaxií v ultrafialovém spektru pomohly astronomům získat nové informace o procesu re-ionizace a o tom, kdy probíhala.

VLT je schopný pozorovat pouze konec této epochy vývoje vesmíru, pro nahlédnutí do ještě větší minulosti, na začátek re-ionizace a na to jak vypadala struktura vesmíru ještě dříve, si budou muset astronomové počkat ještě několik let na spuštění observatoří nové generace. Těmi bude například vesmírný teleskop Jamese Webba nebo také E-ELT teleskop v Chilských horách.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?
Podpořte tento web sdílením našeho obsahu
Chcete vědět o dalším článku?
Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích
LIVINGfUTURE.cz


Další zprávy z kategorie
Velký třesk
28. červen 2021
Raný vesmír

První hvězdy se ve vesmíru rozzářily kolem 300 milionů let po velkém třesku

Podle nové studie, kterou publikoval vědecký tým vedený Nicolasem Laporteem, začaly první hvězdy ve vesmíru zářit 250 - 350 milionů let po velkém třesku. Jejich analýza dál naznačuje, že první galaxie by měly být natolik zářivé, že by je měl být schopen pozorovat vesmírný teleskop Jamese Webba (JWST), který má už letos na podzim nahradit dosluhující Hubblův teleskop.

Přečíst článek
11. červen 2021
Raný vesmír

Teoretické částice axiony by mohly představovat pozůstatky z počátků vesmíru

Nejstarší detekovaný signál ve vesmíru je dnes reliktní záření, které tvoří radiační pozadí napříč vesmírem v mikrovlnách. Pochází z období 400 tisíc let po Velkém třesku a představuje unikátní způsob jak zkoumat historii našeho vesmíru. Jak ale prozkoumat období bezprostředně po Velkém třesku? Podle nové studie by to mohlo jít prostřednictvím dnes teoretických částic - axionů.

Přečíst článek
19. leden 2021
Kvazary

Objev nejvzdálenějšího kvazaru: má obří supermasivní černou díru s větry dosahujícími až 20 % rychlosti světla

Astronomové objevili nový kvazar s rudým posuvem 7,6 - to značí, že se jedná o nejvzdálenější (a nejstarší) takový známý objekt. V jádru tohoto kvazaru navíc dřímá obří supermasivní černá díra, takto velkou vědci v takto raném vesmíru nepředpokládali.

Přečíst článek
tag icon
Další články z kategorie
Velký třesk