Vesmírný teleskop Fermi našel zatím nejmladší milisekundový pulzar na noční obloze
Vědci představili deset nových pulzarů, které objevili s vesmírným teleskopem NASA Fermi, tento přístroj už stál za odhalením celé stovky nových objektů tohoto typu. Pulzar je rotující neutronová hvězda, která emituje extrémně silnou elektromagnetickou energii v pravidelných intervalech ve formě dvou paprsků vycházejících z pólů hvězdy. Mezi novými objekty je také PSR J1823−3021A, milisekundový pulzar, který je, jak se zdá, výrazně mladší než ostatní podobné hvězdy.
Pulsary objevené teleskopem Fermi Na snímku je zobrazeno 9 nových pulzarů (fialová) společně s desátým milisekundovým pulzarem (zelená).
Teleskop Fermi zkoumá vzdálené objekty snímáním vysokoenergetické gamma radiace, která z nich vychází. Některé pulzary rotují v několikasekundových intervalech, nicméně v případě, že neutronová hvězda zrovna nasává materiál ze svého okolí, dochází ke zrychlení její rotace, v nejextrémnějším známém případě je to 1,4 milisekundy. V případě nové objeveného pulzaru PSR J1823−3021A je to přes 700x za sekundu. Typicky jsou tyto milisekundové pulzary staré nejméně miliardu let, tentokrát se ale vědci, podle studie, kterou publikovali v listopadu v magazínu Science, domnívají, že objevili pulzar spadající do této kategorie starý pouhých 25 milionů let. Odhadují tak podle toho jak moc energie vydává, hvězda září tak moc, že bude zřejmě stará pouhých několik desítek milionů let. Kromě toho obklopuje tuto hvězdu také nejsilnější magnetické pole, které kdy astronomové u milisekundového pulzaru detekovali. Neutronová hvězda PSR J1823−3021A se nachází ve hvězdokupě NGC 6624 vzdálené 27 tisíc světelných let a obíhá střed Mléčné dráhy.
Více informací k tématu
Další zprávy z kategorie Neutronové hvězdy
První přesně změřená vzdálenost magnetaru může vědce přiblížit k rozluštění původu tajemných signálů FRB
Astronomové poprvé přímo změřili vzdálenost magnetaru pomocí paralaxy. Jejich cílem byla neutronová hvězda XTE J1810-197 s původně odhadovanou vzdáleností kolem 10 tisíc světelných let. Nová pozorování teleskopem VLBA (Very Long Baseline Array) tuto vzdálenost zpřesnila na 8 100 světelných let. Tento výzkum by mohl vědce přiblížit k odpovědi na otázku, zda jsou to právě magnetary (neutronové hvězdy s extrémně silným magnetickým polem), které způsobují tajemné rádiové signály FRB přicházející k nám z hlubokého vesmíru.
U vzdálené neutronové hvězdy bylo detekováno zatím nejsilnější magnetické pole ve vesmíru
U rentgenového pulsaru GRO J1008-57 astronomové detekovali magnetické pole kolem miliardy tesla. Jde o nejsilnější jednoznačně detekované magnetické pole ve vesmíru. Objev byl učiněn na základě dat z čínského rentgenového teleskopu Insight-HXMT, který operuje na oběžné dráze od roku 2017.
V jádru supernovy 1987A byla objevena nejmladší známá neutronová hvězda
Už od zářivé exploze supernovy zachycené v roce 1987 se astronomové snaží najít objekt, který po ní zbyl. To se doposud nedařilo a tak vědci začali uvažovat nad tím, že po supernově nezůstala neutronová hvězda, jak čekali, ale o dost hůře pozorovatelná černá díra. Nová pozorování radioteleskopem ALMA však naznačují, že v jádru mlhoviny, která po supernově zůstala by přece jen mohla být neutronová hvězda.
U neutronové hvězdy v jádru Krabí mlhoviny došlo po glitchi z loňského roku ke změně polarizace rentgenového záření
Nová pozorování malým vesmírným teleskopem ukazují, že po tzv. glitchi z loňského roku došlo ke změně polarizace světla, které k nám přichází od neutronové hvězdy v Krabí mlhovině. Pokud se potvrdí vztah mezi glitchem a polarizací, mohlo by být možné zjistit, co za tímto chování neutronových hvězd stojí.
První detekce tajemného radiového signálu FRB v Mléčné dráze napovídá o jeho původu
Magnetar SGR 1935+2154 ve vzdálenosti 30 tisíc světelných let se stal prvním objektem v Mléčné dráze, od kterého byl zachycen rychlý rádiový signál (Fast Radio Burst, FRB). Doposud bylo detekováno několik desítek FRB signálů, a všechny pocházely z jiných galaxií. Vědci zatím neví, co tyto krátké a intenzivní signály způsobuje, objev blízkého zdroje FRB signálu jim tedy může hodně napovědět.
Astronomové pozorovali strhávání časoprostoru v interakci bílého trpaslíka a neutronové hvězdy
Mezinárodní tým astrofyziků vedený australským profesorem Metthewem Bailesem pozoroval projev strhávání časoprostoru (frame dragging), které bylo předpovězeno einsteinovou teorií obecné relativity. Jedná se o efekt způsobený rotací tělesa, která ovlivňuje pohyb objektů v jeho blízkosti. Tento projev obecné relativity se nyní podařilo vysledovat u binárního systému PSR J1141-6545, kde kolem sebe vzájemně rotují bílý trpaslík a neutronová hvězda.
Astronomové detekovali změnu rotace u neutronové hvězdy
Astronomům vedeným Marcusem Lowerem z Swinburne University of Technology v Austrálii se podařilo detekovat změnu ve frekvenci rotace pulzaru PSR J0908−4913. Studium tohoto chování hvězdy, které se označuje jako glitch, může vědcům napovědět více o její vnitřní struktuře.