Tajemství supernovy SNR 0509-67,5 bylo odhaleno, vznikla srážkou dvou bílých trpaslíků

13. 01. 2012

Supernovy Hvězdy Hubble Bílý trpaslík

Po dlouhé čtyři dekády se astronomové snažili přijít na to, co dalo vzniknout supernově, která po sobě zanechala pozůstatky exploze označované jako SNR 0509-67,5. Analýzou barvy světla pocházejícího ze supernovy byli schopni určit, že se jedná o typ Ia, který vzniká v binárních systémech. Druhá hvězda se ale v blízkosti středu SNR 0509-67,5 nenachází, mělo by tedy jít o srážku dvou hvězd, protože jiné vysvětlení neexistuje. Alespoň tak to prezentují v dnešním vydání magazínu Nature astronomové pod vedením Bradleyho Schaefera.

Supernova SNR 0509-67,5

Pozůstatky exploze supernovy typu Ia, která mohla být pozorovatelná na Zemi před asi 400 lety. Nachází se v trpasličí galaxii Velký Magellanův oblak, která obíhá Mléčnou dráhu ve vzdálenosti 170 tisíc světelných let.

Image credit:

Supernova typu Ia má specifický charakter, hvězda ve fázi bílého trpaslíka (v konečném stádiu hlavní posloupnosti po odhození vnějších vrstev) nasává od svého partnera materiál, při dosažení určité hmotnosti hvězda exploduje, vždy stejným jasem. Díky tomu mohou astronomové tyto exploze využívat pro měření velkých vzdáleností ve vesmíru a pozorovat jeho rozpínání. 

Jak ale vznikla supernova, aniž by po sobě zanechala zbytky souputníka, jehož materiál svou gravitací vysávala? Jako nejlepší vysvětlení se astronomům vedeným Bradleyho Schaeferem jeví kolize dvou bílých trpaslíků. Jen tak totiž dokáží vysvětlit to, co vidí na snímcích pořízených Hubblovým vesmírným teleskopem.

V některých studiích byly navrženy i jiné způsoby, kterými by mohla vzniknout supernova typu Ia, většina z nich ale pro tuto explozi vyžaduje binární hvězdný systém. Astronomové tedy vždy zkoumají střed pozůstatků exploze a hledají souputníka jejího původce. Supernovy zatím astronomové pozorují vždy až po jejich explozi, co k ní vedlo tedy musí odvozovat až z následků, což často není jednoduché.