S unikátním teleskopem Event Horizon chtějí astronomové poprvé přímo pozorovat černou díru

V oboru astronomie se schyluje k převratné události, radioteleskopy po celém světě se připravují zaměřit svá zrcadla ke středu Mléčné dráhy a poprvé v historii důkladně prozkoumat supermasivní černou díru v centru naší domovské galaxie. Projekt se nazývá Event Horizon Telescope a bude se jej účastnit 50 teleskopů, které spojí své síly a vytvoří obří superteleskop se zrcadlem velkým jako celá naše planeta. Fyzikové i astronomové z celého světa se dnes sjeli do Tusconu (USA), kde budou ladit konkrétní detaily programu.

Černá díra v centru Mléčné dráhy

Černá díra v centru Mléčné dráhy Astronomové z NASA pořídili s Hubblovým teleskopem doposud neostřejší snímek galaktického středu Mléčné dráhy. Střed Mléčné dráhy je zahalen do mezihvězdných plynů a prachu, které komplikují jeho pozorování ve viditelném spektru. Tento snímek byl pořízen infračervenou kamerou NICMOS, která místo viditelného světla snímá teplo, které objekty vydávají. Vpravo dole je vidět spirálovité okolí supermasivní černé díry v centru galaxie. Černou díru přímo pozorovat nelze, na fotografii jsou vidět ionizované plyny, které byly zachyceny její gravitací.



"Ještě před pár roky by bylo nemyslitelné uspět s podobným úkolem", řekl astrofyzik Dimitrios Psaltis ze Steward Observatory patřící k University of Arizona. Teprve s nedávnými technologickými pokroky a výstavbou nových a silnějších teleskopů bylo astronomům umožněno se o něco podobného pokusit.

Přímé pozorování černé díry je nemožné, protože je obklopena regionem, kterému se říká horizont události, jakmile cokoliv překročí tuto hranici, nemůže už z černé díry uniknout. Dokonce ani světlo nemá šanci utéct nepředstavitelné gravitaci, což také dává černým dírám jejich jméno. 

Co však lze pozorovat je disk materiálu, který černá díra uprostřed nasává. Oblak plynů je vystavován stále větším tlakům, se kterými zároveň roste také jeho teplota do takových extrémů, že už je lze zachytit teleskopy na Zemi. Zatím se však nepodařilo najít černou díru ve středu tohoto disku.

Součástí projektu budou mimo jiné Submillimeter Telescope (Mt. Graham v Arizoně), teleskopy na hoře Mauna Kea na Havaji, několik teleskopů z Evropy, South Pole Telescope a nově se k síti připojí také soustava 50 radioteleskopů ALMA v Chile.

Za objekt k pozorování byla vybrána supermasivní černá díra Sagittarius A*, která by se měla nacházet v centru Mléčné dráhy. Masa Sagittarius A* se odhaduje na čtyři miliony mas slunce, dosahuje ale velikosti podobné jako má oběžná dráha planety Merkur. I když existují bližší podobné objekty, jsou příliš malé a větší objekty jsou zase příliš daleko, proto je Sagittarius A* jasným kandidátem na úplně první pozorování takového objektu.

Černá díra je navíc zahalena hustými oblaky plynů, které obíhají kolem středu Mléčné dráhy, a je tak jen těžko pozorovatelná ze Země. Radioteleskopy sice nezachytí viditelné světlo, mohou ale zaznamenávat radiové vlny, které z okolí černé díry vychází. 

Kdy budou všechny teleskopy propojeny, zatím není jasné. Bude záležet také na tom, zda se stihnou dokončit teleskopy, se kterými se počítá, a ještě nejsou v provozu.
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Sagittarius A*

Supermasivní černá díra uprostřed Mléčné dráhy rotuje překvapivě pomalu

22. 10. 2020 (novější než zobrazený článek)

Černé díry není snadné charakterizovat, jejich extrémní gravitaci neunikne ani světlo. Podle aktuální teorie jediné, co o černých dírách můžeme vědět, je jejich hmotnost, elektrický náboj a spin, neboli rotace. Vědci se nyní pokusili charakterizovat rotaci supermasivní černé díry Sagittarius A* ve středu naší vlastní galaxie a zjistili, že zřejmě rotuje pomaleji, než je tomu v jiných galaxiích.

celý článek

Kolem černé díry v jádru Mléčné dráhy obíhá hvězda, která se pohybuje 8 % rychlosti světla

16. 8. 2020 (novější než zobrazený článek)

V jádru naší galaxie dřímá supermasivní černá díra, kolem které obíhají stovky hvězd. Nejkratší oběžnou dráhu z nich má hvězda s označením S62, její přiblížení k černé díře způsobuje, že se pohybuje 8 % rychlosti světla. Tato rychlost ovlivňuje nejen oběžnou dráhu hvězdy, ale způsobuje také další efekty, například dilataci času.

celý článek

Kolem černé díry v jádru naší galaxie rotují zdroje blikajícího radiového záření

26. 5. 2020 (novější než zobrazený článek)

Pomocí observatoře ALMA se astronomům podařilo identifikovat kvazi-periodické blikání v milimetrové vlnové délce, které vychází z těsné blízkosti supermasivní černé díry v jádru Mléčné dráhy. Jeho zdrojem jsou zřejmě hustější oblasti na vnitřní hraně rotujícího disku, který černou díru obklopuje.

celý článek

Supermasivní černou díru v jádru Mléčné dráhy obíhají podivné objekty, které jinde pozorovány nebyly

29. 1. 2020 (novější než zobrazený článek)

V bezprostřední blízkosti supermasivní černé díry v jádru Mléčné dráhy se nachází objekty, které zatím nikde jinde pozorovány nebyly. Vědci původně mysleli, že se jedná o hvězdy, potom to vypadalo, že jde o oblaka plynů. Nakonec by ale mohlo jít o zcela jiný typ struktury, která v sobě kombinuje vlastnosti jak oblaků, tak hvězd. Nově je nyní vědci označují jako objekty G (G Objects).

celý článek

Záblesky gama záření ze středu naší galaxie by mohly pocházet z temné hmoty

17. 12. 2019 (novější než zobrazený článek)

V uplynulých letech vědci detekovali v centru Mléčné dráhy záhadný přebytek energie ve formě gama záření: nejenergetičtější formy elektromagnetického záření. Nepřichází k nám však od supermasivní černé díry ve středu galaxie, ale z regionu o poloměru až 5 tisíc světelných let kolem jádra galaxie. Původ tohoto záření zatím zůstává zahalený.

celý článek

Doposud neznámé obří bubliny vycházející ze středu Mléčné dráhy vysílají rádiové vlny

13. 9. 2019 (novější než zobrazený článek)

Mezinárodní tým astronomů objevil jednu z největších struktur v Mléčné dráze. Pomocí radioteleskopu MeerKAT poprvé pozorovali dvojici bublin emitujících rádiové vlnění, které vycházejí z centra naší domácí galaxie. Podle vědců by mohlo jít o pozůstatky dávné energetické erupce, která vyšla z blízkosti supermasivní černé díry Sagittarius A*.

celý článek

Supermasivní černá díra v centru Mléčné dráhy se najednou rozzářila na 75násobek běžných hodnot

12. 8. 2019 (novější než zobrazený článek)

Při květnovém pozorování supermasivní černé díry Sagittarius A* v jádru naší galaxie si astronom Tuan Do z kalifornské univerzity UCLA všiml, že září víc, než je obvyklé. Z bezprostředního okolí černé díry v ten moment vycházelo až 75x více radiace, než došlo opět k jejímu uklidnění na běžné hodnoty. Černá díra zářila několik minut nejvíce od doby, co je ze Země pozorována. Podobné chování vykazují černé díry při konzumaci materiálu ze svého okolí, astronomové si však zatím nejsou jistí, co způsobilo tento poslední nárůst záření.

celý článek