Astronomové z University of Groningen v Holandsku a dalších objevili 44 nových kompaktních trpasličích galaxií v galaktické kupě v souhvězdí Pece (Fornax Cluster). Tento druh malých galaxií byl poprvé identifikován teprve před 20 lety a představuje pomyslný most mezi kulovými hvězdokupami a trpasličími galaxiemi. Pro vědce představují unikátní objekty, které jim mohou napovědět o tom, jak se galaxie ve vesmíru vyvíjejí.
Mléčná dráha září v gama záření s energiemi vyššími než cokoliv, co dokáží vědci vyprodukovat na Zemi, nebo, co do dnes pozorovali ve vesmíru. Gama záření detekované prostřednictvím čínské observatoře Tibet AS-gamma experiment má podle nové studie poprvé energie dosahující téměř biliardy elektronvoltů (1 a 15 nul), neboli petaelektronvoltu (PeV). Pro srovnání v urychlovači LHC dosahují energie protonů řádově bilionů elektronvoltů (TeV), tedy tisíckrát méně.
Astronomům se pomocí vesmírného teleskopu Gaia a pozemní observatoře LAMOST podařilo objevit 591 nových hyperrychlých hvězd. Jedná se o hvězdy, které se pohybují galaxií výrazně rychleji než ostatní. Nový objev zdvojnásobil počet známých hvězd s vysokou rychlostí v naší galaxii na více než tisícovku.
Astronomům se podařilo objevit dvě obrovské bubliny rentgenového záření, které vycházejí z jádra Mléčné dráhy. Bubliny se rozpínají směrem nad a pod rovinu, ve které se nachází většina hvězd v naší galaxii. Jsou obrovské - dokonce ještě větší než už dříve objevené podobné bubliny z gama záření. K novému objevu vedla data z německého instrumentu eRosita na ruském vesmírném teleskopu Spektr-RG.
Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.
Follow @LIVINGfUTUREczV okolí sluneční soustavy se nachází mezihvězdné vakuum, rozsáhlý prostor, který je plný ničeho. Přesto v něm najdeme několik smítek, která září na naší noční obloze a která vědce nesmírně zajímají, jde totiž o nejbližší hvězdy, sousedy našeho Slunce. V následujícím díle našeho seriálu Naše místo ve vesmíru prozkoumáme hvězdy, které se nachází v bublině s poloměrem deset světelných let a středem v naší hvězdě.
5. 12. 2020 Mezinárodní tým astronomů zveřejnil 3. prosince třetí data set z evropské mise Gaia. Tento vesmírný teleskop má za úkol pozorovat hvězdy v naší galaxii a zaznamenat jejich polohu, pohyb a další vlastnosti. Data z této mise jsou veřejně přístupná a umožňují vědcům zkoumat různé hvězdy v
3. 12. 2020 Mezinárodní tým astronomů publikoval data z průzkumu SMASH (Survey of the MAgellanic Stellar History), který dopodrobna zkoumá sousední galaxie Velké a Malé Magellanovo mračno. Jejich nově publikovaná pozorování obsahují zhruba 4 miliardy měření a 360 milionů objektů. Obě galaxie sice už byly
29. 11. 2020 Nové výsledky z astrometrického průzkumu VERA přiblížily Zemi a sluneční soustavu ke středu naší galaxie. Z původních 26,7 tisíc světelných let od středu Mléčné dráhy se pozice sluneční soustavy posunula na 25,8 tisíc světelných let. S tímto zpřesněním vzdálenosti také souvisí
28. 11. 2020 Astronomům se podařilo ve střední části Mléčné dráhy identifikovat tisíce hvězd, které se liší od ostatních. Jejich rozdílné složení a pohyb lze podle vědců nejsnadněji vysvětlit tak, že pochází z jiné galaxie. Tuto galaxii nazvali Heracles a odhadují, že se srazila s naší galaxií před
11. 10. 2020 Studiem pohybu dlouhoperiodických komet vědci zjistili, že kromě roviny ekliptiky, ve které obíhají Slunce všechny planety, existuje ještě jedna doposud neznámá rovina. Nachází se v ní afélia (nejvzdálenější body oběžných drah od Slunce) části analyzovaných komet. Za vznikem nově objevené
13. 9. 2020 Naši galaxii Mléčnou dráhu obíhají desítky menších galaxií, které jsou k ní gravitačně vázány. Největší z nich jsou Velký a Malý Magellanův oblak, ze kterých vychází tzv. Magellanův proud - proud plynů, který se táhne přes polovinu noční oblohy. Vědcům se nyní podařilo zjistit, co
1. 9. 2020 Vědci pomocí vesmírného teleskopu Hubble zmapovali obálku plynů obklopující sousední galaxii Andromeda. Toto galaktické haló se rozpíná 1,3 - 2 miliony světelných let od galaxie, což je na půl cesty k Mléčné dráze. Jedná se o doposud nejdetailnější studii jakéhokoliv galaktického haló.
Astronomům se podařilo s pomocí dat z evropské mise Gaia identifikovat doposud neznámou galaxii, která obíhá Mléčnou dráhu. Patří tak k několika desítkám menších galaktických objektů, které jsou gravitačně svázané s naší domovskou galaxií a obíhají ji podobně jako planety hvězdu. Nově objevená galaxie Antlia 2 se nachází z pohledu od Slunce za galaktickým jádrem a má extrémně nízkou hustotu, zároveň je však jedna z největších galaxií, které Mléčnou dráhu obíhají.
Vědci publikovali zatím nejdetailnější prostorovou mapu naší mateřské galaxie a potvrdili dřívější zjištění, že její tvar je ve vnějších částech zdeformovaný. Mléčná dráha tedy není placatá spirála, jak se doposud často uvažovalo, ale je zvlněná na svých okrajích. Mohlo by jít o výsledek vlivu okolních galaxií, který je dál od středu silnější než v centru, možných vysvětlení však může být více.
Hvězdy vznikají z oblaků plynů a prachu, které vznikají při zániku starších hvězd. Objekty, které vznikly blízko sebe, potom mají podobné složení, protože vznikly ze stejného materiálu. Občas se však objeví hvězda, která se složením svému okolí vymyká. Právě takovou se podařilo identifikovat astronomům v souhvězdí velkého vozu. Výsledky výzkumu byly publikovány v magazínu Nature.
Hvězdy na okraji Mléčné dráhy jsou jedny z nejstarších v naší galaxii, astronomové však nyní v této oblasti našli skupinu mladých hvězd. Spektrální analýza jejich světla ukazuje, že materiál, ze kterého vznikly, by mohl pocházet z jiné galaxie, konkrétně z Magellanových oblaků, které Mléčnou dráhu obíhají a pomalu se k ní přibližují.
Mezinárodní tým astronomů objevil jednu z největších struktur v Mléčné dráze. Pomocí radioteleskopu MeerKAT poprvé pozorovali dvojici bublin emitujících rádiové vlnění, které vycházejí z centra naší domácí galaxie. Podle vědců by mohlo jít o pozůstatky dávné energetické erupce, která vyšla z blízkosti supermasivní černé díry Sagittarius A*.