5. července 2021
Mléčná dráhaV místě, kde nejsou žádné galaxie, byl objeven oblak plynů větší než celá Mléčná dráha
V galaktické kupě Abell 1367 se astronomům podařilo objevit masivní oblak plynů. Nachází se v regionu, kde nejsou žádné galaxie. Plyn v oblaku dosahuje celkové hmotnosti 10 miliard Sluncí (Mléčná dráha má odhadovanou hmotnost 1,5 bilionu Sluncí). Objev se podařil pomocí evropského rentgenového teleskopu XMM-Newton, který je na oběžné dráze od roku 1999.
11. června 2021Mléčná dráhaEvropská vesmírná agentura vybrala témata pro vesmírné mise mezi lety 2035-2050
Evropská vesmírná agentura je po NASA druhým nejvýznamnějším průzkumníkem vesmíru. Mezi nejúspěšnější evropské vědecké mise se řadí například sonda Rosetta zkoumající kometu, teleskop Gaia mapující hvězdy v Mléčné dráze nebo teleskop Planck zkoumající reliktní záření. ESA nyní vybrala témata pro budoucí velké (rozumějme s velkým rozpočtem) mise. Bude se soustředit na měsíce obřích planet, exoplanety nebo Mléčnou dráhu a průzkum raného vesmíru.
16. dubna 2021GalaxieV galaktické kupě v souhvězdí Pece bylo objeveno množství kompaktních trpasličích galaxií
Astronomové z University of Groningen v Holandsku a dalších objevili 44 nových kompaktních trpasličích galaxií v galaktické kupě v souhvězdí Pece (Fornax Cluster). Tento druh malých galaxií byl poprvé identifikován teprve před 20 lety a představuje pomyslný most mezi kulovými hvězdokupami a trpasličími galaxiemi. Pro vědce představují unikátní objekty, které jim mohou napovědět o tom, jak se galaxie ve vesmíru vyvíjejí.
18. února 2021Mléčná dráhaPrvní detekce rozptýleného gama záření s energií blížící se jednomu petaelektronvoltu
Mléčná dráha září v gama záření s energiemi vyššími než cokoliv, co dokáží vědci vyprodukovat na Zemi, nebo, co do dnes pozorovali ve vesmíru. Gama záření detekované prostřednictvím čínské observatoře Tibet AS-gamma experiment má podle nové studie poprvé energie dosahující téměř biliardy elektronvoltů (1 a 15 nul), neboli petaelektronvoltu (PeV). Pro srovnání v urychlovači LHC dosahují energie protonů řádově bilionů elektronvoltů (TeV), tedy tisíckrát méně.
Lidská civilizace by mohla být jedna z prvních ve vesmíru, a pokud ne, tak kde jsou ostatní?
Inteligentní život, by mohl být ve své počáteční fázi rozvoje, jako další z etap vývoje vesmíru. Lidstvo by tak mohlo patřit k nejrozvinutějším civilizacím, což by vysvětlovalo proč nebyla Země doposud kontaktována vyspělejší mimozemskou civilizací - žádné vyspělejší totiž nejsou. Alespoň takovýmto způsobem se nad významem lidí ve vesmíru zamýšlí Dimitar Sasselov z Harvardu ve své knize Život super Zemí (The Life of Super-Earths).
30. 12. 2020HvězdyNová studie zdvojnásobila počet známých hyperrychlých hvězd v naší galaxii
30. 12. 2020 Astronomům se pomocí vesmírného teleskopu Gaia a pozemní observatoře LAMOST podařilo objevit 591 nových hyperrychlých hvězd. Jedná se o hvězdy, které se pohybují galaxií výrazně rychleji než ostatní. Nový objev zdvojnásobil počet známých hvězd s vysokou rychlostí v naší galaxii na více než
11. 12. 2020Mléčná dráhaZe středu naší galaxie vycházejí dvě gigantické bubliny rentgenového záření
11. 12. 2020 Astronomům se podařilo objevit dvě obrovské bubliny rentgenového záření, které vycházejí z jádra Mléčné dráhy. Bubliny se rozpínají směrem nad a pod rovinu, ve které se nachází většina hvězd v naší galaxii. Jsou obrovské - dokonce ještě větší než už dříve objevené podobné bubliny
5. 12. 2020GaiaNová data z družice Gaia zpřesňují pozice a pohyb téměř 2 miliard hvězd v naší galaxii
5. 12. 2020 Mezinárodní tým astronomů zveřejnil 3. prosince třetí data set z evropské mise Gaia. Tento vesmírný teleskop má za úkol pozorovat hvězdy v naší galaxii a zaznamenat jejich polohu, pohyb a další vlastnosti. Data z této mise jsou veřejně přístupná a umožňují vědcům zkoumat různé hvězdy v
3. 12. 2020GalaxieByla publikována zatím nejdetailnější pozorování Magellanových oblaků obíhajících Mléčnou dráhu
3. 12. 2020 Mezinárodní tým astronomů publikoval data z průzkumu SMASH (Survey of the MAgellanic Stellar History), který dopodrobna zkoumá sousední galaxie Velké a Malé Magellanovo mračno. Jejich nově publikovaná pozorování obsahují zhruba 4 miliardy měření a 360 milionů objektů. Obě galaxie sice už byly
29. 11. 2020Sluneční soustavaSluneční soustava je výrazně blíž středu Mléčné dráhy a pohybuje se galaxií rychleji, než se myslelo
29. 11. 2020 Nové výsledky z astrometrického průzkumu VERA přiblížily Zemi a sluneční soustavu ke středu naší galaxie. Z původních 26,7 tisíc světelných let od středu Mléčné dráhy se pozice sluneční soustavy posunula na 25,8 tisíc světelných let. S tímto zpřesněním vzdálenosti také souvisí
28. 11. 2020Mléčná dráhaAž třetina hvězd v haló Mléčné dráhy by mohla pocházet z cizí galaxie
28. 11. 2020 Astronomům se podařilo ve střední části Mléčné dráhy identifikovat tisíce hvězd, které se liší od ostatních. Jejich rozdílné složení a pohyb lze podle vědců nejsnadněji vysvětlit tak, že pochází z jiné galaxie. Tuto galaxii nazvali Heracles a odhadují, že se srazila s naší galaxií před
11. 10. 2020Sluneční soustavaVe sluneční soustavě existuje kromě hlavní orbitální roviny ještě jedna, obíhají v ní některé komety
11. 10. 2020 Studiem pohybu dlouhoperiodických komet vědci zjistili, že kromě roviny ekliptiky, ve které obíhají Slunce všechny planety, existuje ještě jedna doposud neznámá rovina. Nachází se v ní afélia (nejvzdálenější body oběžných drah od Slunce) části analyzovaných komet. Za vznikem nově objevené
Mléčná dráha
Hvězdná vlákna
Mléčná dráha
Vědci publikovali zatím nejdetailnější prostorovou mapu naší mateřské galaxie a potvrdili dřívější zjištění, že její tvar je ve vnějších částech zdeformovaný. Mléčná dráha tedy není placatá spirála, jak se doposud často uvažovalo, ale je zvlněná na svých okrajích. Mohlo by jít o výsledek vlivu okolních galaxií, který je dál od středu silnější než v centru, možných vysvětlení však může být více.
Hvězdy vznikají z oblaků plynů a prachu, které vznikají při zániku starších hvězd. Objekty, které vznikly blízko sebe, potom mají podobné složení, protože vznikly ze stejného materiálu. Občas se však objeví hvězda, která se složením svému okolí vymyká. Právě takovou se podařilo identifikovat astronomům v souhvězdí velkého vozu. Výsledky výzkumu byly publikovány v magazínu Nature.
Hvězdy na okraji Mléčné dráhy jsou jedny z nejstarších v naší galaxii, astronomové však nyní v této oblasti našli skupinu mladých hvězd. Spektrální analýza jejich světla ukazuje, že materiál, ze kterého vznikly, by mohl pocházet z jiné galaxie, konkrétně z Magellanových oblaků, které Mléčnou dráhu obíhají a pomalu se k ní přibližují.
Nové výsledky z astrometrického průzkumu VERA přiblížily Zemi a sluneční soustavu ke středu naší galaxie. Z původních 26,7 tisíc světelných let od středu Mléčné dráhy se pozice sluneční soustavy posunula na 25,8 tisíc světelných let. S tímto zpřesněním vzdálenosti také souvisí rychlejší pohyb Slunce galaxií.
Mezinárodní tým astronomů objevil jednu z největších struktur v Mléčné dráze. Pomocí radioteleskopu MeerKAT poprvé pozorovali dvojici bublin emitujících rádiové vlnění, které vycházejí z centra naší domácí galaxie. Podle vědců by mohlo jít o pozůstatky dávné energetické erupce, která vyšla z blízkosti supermasivní černé díry Sagittarius A*.