První tranzistor z uhlíkových nanotrubic menší než 10 nanometrů

Výzkumníci z IBM, ETH Zurich a Purdue University publikovali v magazínu Nano Letters studii zabývající se výrobou prvních tranzistorů využívajících uhlíkových nanotrubic menších než 10 nm. Ve snaze zmenšení velikosti tranzistoru a zachování jeho výkonnosti, nahradili v jejich konstrukci křemík uhlíkovými nanotrubicemi (carbon nanotubes, CNT). Mohou tak těžit z lepších vodivých vlastností uhlíkových struktur, které mohou dosahovat až 1-2 nanometry v průměru. Tranzistory využívající CNT navíc dosahují lepších výkonů než kterékoliv s křemíkem, jeho první sestavení potvrdilo výhodné vlastnosti a další výzkum bude jistě následovat.



Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Počítače

Kvantový internet na dosah: vědcům se podařilo teleportovat fotony s 90% přesností na vzdálenost 44 km

4. 1. 2021 (novější než zobrazený článek)

Vědcům z Fermilabu, Caltech, Harvardu a JPL se podařilo přenést fotony s 90% přesností na vzdálenost 44 kilometrů. Přiblížili se tak o krok blíže ke kvantovému internetu, ve kterém jsou informace místo bitů přenášeny prostřednictvím qubitů. Fungující kvantový internet umožní propojení kvantových počítačů na dálku a zvýší tak jejich výpočetní kapacitu. Zároveň umožní okamžitou komunikaci mezi počítači prostřednictvím kvantového propojení částic.

Nová metoda 10 000x prodloužuje koherenci kvantových stavů

13. 9. 2020 (novější než zobrazený článek)

Vědcům z University of Chicago se podařilo najít způsob jakým mohou zůstat kvantové systémy v provozu až 10 000x déle. Svůj výzkum založili na konkrétním kvantovém systému (solid state qubits), očekávají ale, že bude aplikovatelný i v ostatních situacích. Studie byla publikována v srpnovém čísle vědeckého magazínu Science.

celý článek

Kvantový počítač od Googlu provedl zatím nejnáročnější simulaci chemické reakce

3. 9. 2020 (novější než zobrazený článek)

Tým vědců pracující v Google AI Quantum týmu provedl zatím největší chemickou simulaci na kvantovém počítači. Právě kvantové počítače by mohly výrazně pomoci chemikům s predikcí výsledků chemických reakcí, které dnes probíhají spíše metodou pokus-omyl. Současné počítače však pro takové výpočty nemají dostatečný výkon. Tím by však mohly disponovat právě počítače kvantové.

celý článek

Nový postup pro výrobu jednoatomových tranzistorů umožňuje jejich snadnější výrobu

14. 5. 2020 (novější než zobrazený článek)

Vědci z National Institute of Standards and Technology a University of Maryland vyvinuli postup na výrobu jednoatomových zařízení. Podařilo se jim díky němu jako druhým na světě sestavit jednoatomový tranzistor a jako prvním se povedlo vyrobit sérii jednoelektronových tranzistorů. Jednoduchá výroba takto malých zařízení umožní miniaturizaci počítačů, sníží jejich spotřebu a rozšíří možnosti jejich využití.

celý článek

Objev feroelektřiny v ultratenkém materiálu by mohl umožnit nevídanou miniaturizaci počítačů

4. 5. 2020 (novější než zobrazený článek)

Miniaturizace elektronických zařízení vyžaduje aby materiály, ze kterých se skládají, dokázaly fungovat ve stále menších rozměrech. Vědcům z University of California - Berkeley se nyní podařilo vyrobit materiál, který vykazuje známky feroelektřiny ve vrstvě tlusté pouhé dva atomy. Zařízení s touto technologií bude moct být velmi malé a bude schopno pracovat s menším množstvím energie.

celý článek

Vědci přišli s elektronikou, která spotřebou energie imituje lidský mozek

23. 4. 2020 (novější než zobrazený článek)

Vědci z University of Massachusetts Amherst ukázali jak využít biologická vlákna k vytvoření neuromorfních memristorů. K fungování potřebují velmi málo energie, podobně jako lidský mozek. Detaily výzkumu byly publikovány v magazínu Nature Communications.

celý článek

Nově objevený typ magnetů by mohl vylepšit datová úložiště

8. 2. 2019 (novější než zobrazený článek)

Tým vědců z několika amerických univerzit prokázal existenci nového typu magnetismu, který vytváří odlišná magnetická pole od těch, se kterými se setkáváme v běžném životě. Zatímco běžné magnety vytváří ve hmotě drobné magnetické momenty, které společně vytváří silné magnetické pole a jsou relativně stabilní, nový typ magnetismu vytváří izolované magnetické momenty s krátkou životností, prokazují však vyšší flexibilitu. Výsledky výzkumu byly publikovány ve vědeckém magazínu Nature Communications.

celý článek