Potenciálně obyvatelná planeta ve vzdálenosti pouhých 22 světelných let, GJ 667C c

05. 02. 2012

Exoplanety Hvězdy Teleskopy

Mezinárodnímu týmu astronomů vedenému Guillem Anglada-Escudém a Paulem Butlerem z Carnegie Institution for Science se podařilo relativně blízko Zemi najít zatím údajně nejvhodnějšího kandidáta pro planetu podobnou Zemi. Ve vzdálenosti 22 světelných let od Slunce našli s pomocí nové metody analýzy dat teleskopů skalnatou planetu, která podle studie, která vyjde v magazínu Astrophysical Journal Letters, získává od své hvězdy stejné množství energie jako Země od Slunce.

Exoplaneta Kepler 20f

Ilustrace exoplanety, která podle astronomů z NASA dosahuje 1,04 velikosti Země. Objevena byla s pomocí vesmírného teleskopu Kepler.

Image credit: NASA/Ames/JPL-Caltech

Hvězda GJ 667C (Gliese 667C, HR 6426) je součástí trojhvězdy GJ 667, ani jedna ze tří hvězd však není větší než Slunce. Hvězdy A a B jsou oranžoví trpaslíci ve vzdálenosti asi 12 AU od sebe a k nim patří ještě hvězda C, která je červený trpaslík zhruba velikosti 38 % Slunce. Trojhvězda má oproti Slunci nízký obsah těžkých prvků, což původně vědce vedlo k domněnce, že kolem takových hvězd nebudou vznikat planety podobné Zemi.

To se však změnilo s objevem první exoplanety Gliese 667Cb (2009), a následně Gliese 667Cc (listopad 2011). První planeta nejmenší hvězdy C však obíhá příliš blízko a je na ní příliš horko na to, aby mohla být na jejím povrchu voda v kapalném stavu. V únoru přicházejí vědci s prohlášením, že planeta c, která dosahuje zhruba 4násobku velikosti Země by mohla být zatím nejlepším kandidátem pro exoplanetu s podobnými podmínkami jako jsou na Zemi.

Gliese 667Cc obíhá svou planetu s periodou asi 28 dní a dostává podle astronomů od své hvězdy asi 90 % energie, kterou dostává Země od Slunce. Velký podíl světla hvězdy Gliese 667C je ale v infračerveném spektru, planeta by tedy měla absorbovat větší podíl tohoto světla. V důsledku to znamená, že přísun energie má planeta Gliese 667Cc zhruba stejně velký jako naše Země.

Tým astronomů ke své analýze využil veřejně přístupná data z Evrospké jížní observatoře (ESO) společně s daty z teleskopu Keck a Magellan II. S pomocí nové analýzy pohybu hvězdy identifikovali objekt, který na ni svou gravitací působí. Kromě dvou zmíněných planet b a c by mohla hvězdu Gliese 667C obíhat ještě třetí exoplaneta s periodou 91 dní, potvrzení její existence ale bude vyžadovat další průzkum.

	Gliese 667	23.6 ly