Pozorování teleskopem Chandra popírají teorie o růstu supermasivních černých děr

Teleskop Chandra X-Ray Observatory, který snímá vesmír v rentgenovém spektru elektromagnetického záření, je astronomy hojně využíván pro pozorování černých děr. Tato pozorování teď, zdá se, odporují doposud široce přijímaným teoriím o růstu monstrózních černých děr v centrech galaxií. Astronomové se domnívali, že tento růst souvisí s růstem velikosti samotných galaxií, zejména pak jejich center, kde se vyskytují masivní hvězdy. Nové nálezy ale u dvou blízkých galaxií ukazují opačný trend, který dosavadní teorie popírá.

Chandra X-ray Observatory

Chandra X-ray Observatory vesmírná observatoř NASA Chandra snímá hvězdnou oblohu v rentgenových vlnových délkách. Vesmírný teleskop Chandra nese jméno amerického astrofyzika indického původu Subrahmanyan Chandrasekhar.



Pozorování teleskopu Chandra se zaměřila na galaxie NGC 4342 a NGC 4291 a naznačují, že velikost supermasivní černé díry v jejich středu je až 35x větší než u většiny ostatních pozorovaných galaxií. Kromě toho pozorování poukazují také na větší shluky temné hmoty, ve kterých galaxie vznikly. Ve skutečnosti tak velikost supermasivních černých děr souvisí spíše množstvím temné hmoty, v oblasti, kde galaxie vznikla, než s její velikostí. Podle tohoto pohledu tedy nejsou černé díry u dvou zmíněných galaxií příliš velké, ale naopak - galaxie jsou příliš malé.

Už předchozí pozorování galaxií NGC 4342 a NGC 4291 naznačovala, že jejich supermasivní černé díry jsou větší než je obvyklé, příčina tohoto fenoménu však nebyla známá. Část vědců se přikláněla k názoru, že by jejich velikost mohla být způsobená okleštěním velikosti galaxií jinými, které se k nim přiblížily a gravitací k sobě navázaly část hmoty souseda. V takovém případě, by však ubylo i temné hmoty, což se ale nestalo.
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Černé díry

Aktivita supermasivní černé díry by mohla stát za nízkým počtem červených obrů v jádru galaxie

5. 1. 2021 (novější než zobrazený článek)

V blízkosti supermasivní černé díry v jádru Mléčné dráhy se nachází množství hvězd, překvapivě málo z nich jsou ale červení obři. Příčinou by mohla být aktivita samotné černé díry, která mohla některé velké hvězdy zbavit jejich horních vrstev. Nový výzkum vedený polským astrofyzikem Michalem Zajačekem byl publikován v magazínu Astrophysical Journal.

celý článek

Masivní centrální galaxii v kupě Abel 2261 chybí supermasivní černá díra, vědci neví proč

2. 1. 2021 (novější než zobrazený článek)

Většina, ne-li všechny, masivní galaxie mají ve svém středu supermasivní černou díru, kolem které obíhají tělesa ve sféře jejich gravitačního vlivu. Ve vzdálenosti téměř tří miliard světelných let se nicméně nachází galaktická kupa Abel 2261, jejíž centrální galaxie zdánlivě žádnou supermasivní černou díru nemá. Vědci si tuto situaci zatím neumí nijak vysvětlit.

celý článek

Astronomové našli proudy radiace u galaxií, které původně žádné neukazovaly

24. 11. 2020 (novější než zobrazený článek)

Průzkum vzdálených galaxií ukázal existenci proudů radiace u objektů, které podobnou aktivitu dříve nevykazovaly. Podle studie publikované v Astrophysical Journal se jedná o evidenci, že jádra těchto galaxií se stala v posledních několika letech aktivní.

celý článek

Objev nového extrémně variabilního kvazaru ve vzdáleném vesmíru

14. 11. 2020 (novější než zobrazený článek)

Analýzou dat z dřívějších astronomických průzkumů se japonským astronomům podařilo najít nový extrémně proměnlivý kvazar. Z historických dat se jim o něm podařilo získat informace za posledních 30 let. Nově objevený objekt s označením SDSS J125809.31+351943.0 je kvazar s jedním z nejvýraznějších zvýšení zářivosti.

celý článek

Letos objevená nejbližší černá díra nejspíš neexistuje, zřejmě jde o dvě hvězdy

27. 10. 2020 (novější než zobrazený článek)

Vědci letos v květnu oznámili objev nejbližší známé černé díry ve vzdálenosti 1 120 světelných let. Hned tři nové studie nyní nicméně zpochybňují interpretaci pozorování, které k objevu vedlo. V systému se místo černé díry a dvou hvězd se stejnou hmotností mohou nacházet dvě hvězdy s rozdílnou hmotností.

celý článek

Supermasivní černá díra uprostřed Mléčné dráhy rotuje překvapivě pomalu

22. 10. 2020 (novější než zobrazený článek)

Černé díry není snadné charakterizovat, jejich extrémní gravitaci neunikne ani světlo. Podle aktuální teorie jediné, co o černých dírách můžeme vědět, je jejich hmotnost, elektrický náboj a spin, neboli rotace. Vědci se nyní pokusili charakterizovat rotaci supermasivní černé díry Sagittarius A* ve středu naší vlastní galaxie a zjistili, že zřejmě rotuje pomaleji, než je tomu v jiných galaxiích.

celý článek

Historická data ukazují kolísání světelného půlměsíce kolem stínu černé díry v blízké galaxii

29. 9. 2020 (novější než zobrazený článek)

V roce 2019 ukázali vědci pracující s Event Horizon Teleskopem první snímek bezprostředního okolí černé díry. Jejich cílem byla supermasivní černá díra v jádru galaxie M87. Nyní vědci analyzovali historická data z let 2009-2013, aby zjistili, jak se objekt choval v minulých letech.

celý článek