Ke Slunci míří nově objevená kometa ISON, mohla by být nejjasnější v historii

Koncem září objevili dva ruští astronomové Artyom Novichonok a Vitali Nevski novou kometu, která se aktuálně nachází u oběžné dráhy planety Saturn. Dnes je ještě příliš daleko od Země i od Slunce na to, aby byla snadno pozorovatelná, do roka se však přiblíží Slunci natolik, že ji na obloze uvidíte pouhým okem. A kdyby jen to, podle některých odhadů by se mohl její svit srovnávat s Měsícem v úplňku! Taková podívaná tu ještě nebyla, alespoň ji tedy nikdo nepamatuje.



Kometa byla pojmenována C/2012 S1 ISON podle observatoře International Scientific Optical Network (ISON), se kterou se ji podařilo objevit. Prvotní pozorování ruských astronomů byla následně ověřena dalšími astronomy na světě a objev byl poté potvrzen Mezinárodní astronomickou unií. Za datum objevení bylo určeno 21. září. 

Kometa dosáhne perihelia (nejblíže Slunci) koncem příštího listopadu, bude se nacházet pouhých 0,0124 AU od Slunce. V tom momentě bude tak blízko hvězdě, že nebude ze Země přímo pozorovatelná, to však nemusí vadit, protože pouhým okem budete moci kometu sledovat už od konce října 2013. K Zemi se přiblíží při své cestě od Slunce na 0,4 AU (AU je vzdálenost Země od Slunce) na Vánoce příštího roku.

Určení svítivosti komety, když je ještě daleko od Slunce, je velmi ošemetná věc. Kometa ISON je známá teprve pár týdnů a tak o ní ještě astronomové nemají dostatek informací. Už nyní ale srovnávají ISON s Velkou kometou z roku 1680 (Great Comet of 1680, Newtons Comet, Kirchs Comet, C/1680 V1), která byla údajně pozorovatelná i za bílého dne. Oběžné dráhy obou komet jsou si podobné a astronomové spekulují o tom, že by mohlo jít o podobnou podívanou.

Parabolická oběžná dráha komety naznačuje, že by mohlo jít o její první přiblížení k vnitřní části sluneční soustavy. Její původ by mohl být v Oortově oblaku, oblasti daleko za oběžnou drahou Neptunu, ve které se má skrývat celý rezervoár komet s dlouhou oběžnou dráhou.

Jak se kometa přibližuje ke hvězdě, získává od ní stále více energie a dochází k zahřívání materiálu v jejím jádru. Volatilní materiály, ze kterých se komety většinou skládají poté začnou unikat z jádra ven a zanechávají za kometou dlouhý ocas (koma), který je často viditelný napříč sluneční soustavou. Existuje také pravděpodobnost, že kometa při přiblížení Slunci nevydrží intenzivní působení jeho gravitace a slunečních větrů a rozpadne se na menší kousky, jako se stalo u bedlivě sledované komety Elenin.

Kometa ISON by měla být pozorovatelná pouhým okem od října 2013 do ledna 2014. Nedočkaví si ji mohouo najít už od srpna za pomoci menších teleskopů.
Líbil se Vám tento článek?
Podpořte tento web sdílením našeho obsahu
Chcete vědět o dalším článku?
Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích


Další zprávy z kategorie
Komety