Nový autonomní rover NASA GROVER zkoumá grónské ledovce pomocí radaru

11. 5. 2013

Nový rover NASA, GROVER (Greenland Rover nebo také Goddard Remotely Operated Vehicle for Exploration and Research), zkoumá od začátku května ledovce v Grónsku. Energii získává ze solárních panelů a je ovládaný na dálku z blízkého kempu. Jeho úkolem je sbírat data o tloušťce ledové pokrývky pomocí automatického radaru. Zatím jde pouze o první testování v reálném terénu a vědci z Goddardova centra pro vesmírné lety (součást NASA) doufají, že brzy budou moci zkoumat severní pól přímo od stolů ve svých kancelářích.

GROVER

GROVER Autonomní robot, jehož úkolem je pomocí radaru zkoumat ledovou pokrývku v Grónsku.



Data o ledové pokrývce jsou dnes získávána pomocí zařízení namontovaných na letadlech nebo pozemních vozidlech, zejména sněžných skútrech. Autonomní rovery jsou sice pomalejší, za to mají mnohem větší výdrž a vyjdou levněji, když nebudeme počítač finance na jejich vývoj. Solární energií poháněný GROVER totiž může operovat celý den, protože v létě Slunce v Grónsku nezapadá.

Na začátku testů budou operátoři držet rover v bezprostředním okolí kempu a budou s ním komunikovat prostřednictvím wi-fi sítě s dosahem až 4,8 kilometrů. V další fázi dojde k zapnutí satelitní komunikace a rover začne vysílat kontinuální datový tok v reálném čase. Přesto, že bude rover operovat nemilosrdných polárních podmínkách, jeho potenciální použití má mnohem širší záběr. V nadcházejících letech se zřejmě budeme moci setkat s podobnými zařízeními na stále více místech, od hlubokých oceánů až po nejpustější pouště.

Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Země

V březnu se k Zemi přiblíží planetka Apophis - naposledy před těsným průletem v roce 2029

12. 2. 2021 (novější než zobrazený článek)

5. března se planetka Apophis na své oběžné dráze kolem Slunce přiblíží na 0,1 AU od naší planety. Půjde o bezpečné přiblížení, planetka bude víc než 40x dál od Země než Měsíc. Pro astronomy jde nicméně o poslední možnost zjistit o tomto tělese více informací, než se v roce 2029 přiblíží na 32 tisíc kilometrů. Ani za 8 let však srážka se Zemí nehrozí.

celý článek

Na oběžné dráze Země byla objevena druhá trojánská planetka

11. 2. 2021 (novější než zobrazený článek)

Nedávno objevená planetka 2020 XL5 zřejmě patří mezi trojány Země. Zatím jsou známy pouhé dva objekty z této kategorie planetek, které s naší planetou sdílí oběžnou dráhu kolem Slunce. Oba trojány Země obíhají Lagrangeův bod L4 a obíhají tak Slunce o 60 stupňů před Zemí.

celý článek

Miniměsíc 2020 SO se v úterý podruhé přiblíží k Zemi a v březnu zcela opustí okolí naší planety

1. 2. 2021 (novější než zobrazený článek)

Malý objekt s označením 2020 SO se v první polovině února podruhé za několik měsíců přiblíží k Zemi a poté okolí naší planety definitivně opustí. Země tak ztratí třetí známý miniměsíc, i když tento se od těch ostatních hodně liší - je umělý. NASA totiž potvrdila, že se jedná o raketu Centaur ze 60. let, která vynesla na oběžnou dráhu lunární sondu Surveyor 2.

celý článek

Kde se bere voda na Měsíci? Kromě slunečního větru by mohla vznikat také za přispění magnetosféry Země

29. 1. 2021 (novější než zobrazený článek)

Na povrchu Měsíce se nachází voda - v permanentním stínu kráterů i vázaná v horninách. Doposud se předpokládalo, že pochází z interakcí slunečního větru s materiálem na povrchu. Nová studie nicméně odhalila, že by mohl existovat ještě další zdroj měsíční vody - Země. Vyplývá to z vědecké studie publikované v magazínu Astrophysical Journal Letters.

celý článek

Rotace Marsu vykazuje drobnou odchylku známou jako Chandlerův výkyv

12. 1. 2021 (novější než zobrazený článek)

Podobně jako Země i Mars při rotaci kolem svojí osy vykazuje drobnou odchylku označovanou jako Chandlerův výkyv. Jeho póly se každých 200 dní vzdalují od osy o zhruba 10 centimetrů. Mars je teprve druhou známou planetou, u které byl tento fenomén pozorován, tou první je Země, u které je tato odchylka až 10 metrů. Vědci zatím neví, co tento pohyb může způsobovat.

celý článek

Země v roce 2020 rotovala kolem svojí osy nejrychleji za posledních 50 let

8. 1. 2021 (novější než zobrazený článek)

Měření pomocí atomových hodin ukazují, že 28 nejkratších dní na naší planetě od začátku měření v roce 1960 nastalo v loňském roce. V těchto dnech Země dokončila rotaci kolem svojí osy o několik milisekund dříve než jindy. Je to dáno například vlivem atmosférického tlaku, oceánských proudů nebo pohyby v jádru planety. Předchozí rekord nejkratšího dne pocházel z roku 2005.

celý článek

Čínská sonda Chang´e 5 se vydává na prodlouženou misi do Lagrangeova bodu L1

22. 12. 2020 (novější než zobrazený článek)

Čínská orbitální sonda Chang´e 5 přechází po splnění své primární mise do mise sekundární. Aktuálně míří k Lagrangeovu bodu L1 systému Slunce-Země, kde bude provádět vědecká pozorování a operační testy. Sonda by mohla následně přejít ještě do třetí mise, jejímž předmětem by mohl být průlet kolem planetky, nebo návštěva dalších Lagrangeových bodů v okolí Země.

celý článek