Nečekané překvapení: kometa, ke které se blíží sonda Rosetta, má dvě jádra

Dvojité jádro komety je pro vědce překvapením. Zatím není zřejmé jak mohla taková kometa vzniknout, mohla se rozpadnout a jednotlivé kusy zůstaly ve vzájemné blízkosti, mohlo však také dojít ke spojení dvou různých objektů do jednoho. Původ komety a její strukturu bude Rosetta zkoumat, nejen z oběžné dráhy, ale také s pomocí přistávacího modulu, který by měl na povrch dosednout už letos na podzim. 

Dvojice těles putující vesmírem společně nejsou nijak výjimečné, naopak: dvoj- nebo dokonce trojhvězdy jsou velmi častým jevem. Podobně už astronomové našli také dvojité asteroidy spojené gravitací do jednoho bloku. U komet jde však o první takový případ a mise Rosetta tak další z prvenství, které tuto evropskou misi doprovází.

        
        Ze snímků je patrný nepravidelný tvar komety, potvrzuje to předpoklady vědců, kteří odhadovali velikosti stran na 3x4x5 kilometrů. Není to velkým překvapením, z pěti komet, které zatím byly navštíveny vesmírnými sondami, zatím ani jedna neměla pravidelný tvar.


Plán mise Rosetta

srpen 2014: Začátek globálního mapování
listopad 2014: Přistání autonomního modulu na povrchu komety
srpen 2015: Největší přiblížení ke Slunci
prosinec 2015: Plánovaný konec mise



Cesta vesmírné sondy Rosetta


Rosetta opustila Zemi v březnu 2004, od té doby cestuje mezi oběžnými drahami Jupiteru a Země a za pomoci několikanásobných gravitačních asistencí se přibližuje ke svému cíli. Na své cestě proletěla Rosetta kolem dvou asteroidů, na kterých si vědci mohli vyzkoušet vědecké vybavení sondy. V roce 2008 to byl objekt 2867 Šteins (pojmenovaný po lotyšském astronomovi), kolem kterého sonda proletěla ve vzdálenosti pouhých 800 kilometrů, a v roce 2010 následoval asteroid Lutetia, který má na délku 100 kilometrů.
        celý článek
      

Další zprávy z kategorie Rosetta

Sonda Rosetta pozorovala kometu 67P jak mění svou barvu z červené na modrou a zase zpět

Evropská sonda Rosetta strávila dva roky na oběžné dráze komety 67P/Churyumov-Gerasimenko. Během tohoto času se povrch komety výrazně proměnil v závislosti na vzdálenosti od Slunce. Nová studie publikovaná v magazínu Nature odhaluje, jaké procesy vedly k tomu, že kometa i její ocas postupně měnily barvu mezi namodralou a načervenalou.

celý článek

Jaké by to bylo stát na povrchu komety? Podívejte se na video

Vesmírná sonda Rosetta už sice kolem komety 67P/C-G neobíhá, přesto se objevují stále nové materiály z dat, která poslala na Zemi před několika lety. Jedním z takových kousků je animace z povrchu komety poskládaná ze snímků z Rosetty. V krátké animaci to vypadá jako by sněžilo, jde však kombinaci hvězd na pozadí a poletujícího prachu. Evropská sonda Rosetta odletěla ke kometě 67P/Churyumov–Gerasimenko v roce 2004, přiletěla k ní v roce 2014 a svou misi skončila v září 2016.

celý článek

Materiál z ocasu komety 67P obsahuje z poloviny organické molekuly

Vědcům se podařilo analyzovat materiál, který do vesmíru vypouští kometa 67P, kterou po dva roky obíhala evropská sonda Rosetta na její cestě kolem Slunce. Podle jejich analýzy je 45 % materiálu v ocasu komety tvořeno organickými sloučeninami, zbytek materiálu je tvořen minerály, hlavně silikáty, které podle vědců nikdy nereagovaly s vodou. Výsledky, které vědcům poodkrývají vznik podobných komet, byly publikovány ve vědeckém magazínu Monthly Notices of the Royal Astronomical Society.

celý článek

Philae kontaktoval Rosettu a je v pořádku, připravuje se na obnovení vědeckých operací

V noci ze soboty na neděli dostali operátoři v řídícím středisku mise Rosetta v německém Darmstadtu signál pocházející z povrchu komety. Nebyl to nikdo jiný než Philae, přistávací modul, který se v listopadu odmlčel, když mu došla energie. Mezitím se ale kometa 67P/Churyumov-Gerasimenko přiblížila Slunci a podle všeho teď dopadají paprsky na solární panely přistávacího modulu, který podle operátorů ESA přistál na příliš stinném místě na to, aby mohl pracovat. Teď je ale všechno jinak a očekává se další kontakt a možnost zkoumat kometu přímo z jejího povrchu.

celý článek

Rosetta málem ztratila spojení se Zemí, průlet proudem plynů a prachu se mohl vymstít

Evropská vesmírná sonda Rosetta nahnala minulý víkend strach operátorům v řídícím středisku v německém Darmstadtu. Při jednom z blízkých průletů kolem komety totiž prolétla jedním z proudů prachu a vodních par tryskajících z povrchu, což omezilo operace přístrojů na palubě sondy. Problémy se týkaly hlavně navigace a komunikace, které v některých momentech úplně vypadly. Týden po incidentu je kometa opět v pořádku, bude ale nutné upravit plány na průlety kolem komety, Rosetta už se nebude kometě přibližovat na takovou vzdálenost.

celý článek

Nové poznatky z Rosetty naznačují, že voda v oceánech na Zemi nepochází z komet

Nová měření pořízená sondou Rosetta přinesla poměr těžké a lehké vody nacházející se v okolí komety 67P/C-G. Tento poměr je charakteristický pro každé místo ve sluneční soustavě a vědci podle něj hledají původ vody v oceánech naší planety. Za původce vody na Zemi doposud považovali komety, které obsahují velké množství vody. Přímá pozorování ale ukazují, že poměr těžké a lehké vody je na nich odlišný a tak se pozornost obrací ke druhému kandidátu - planetkám.

celý článek

Kometa 67P/C-G je šedá i na prvních barevných snímcích z Rosetty

První snímky komety 67P/C-G v reálných barvách nepřinesly žádná překvapení, kometa je v podstatě bezbarvá, tmavě šedá. Kdybychom měli možnost vidět kus jejího povrchu na vlastní oči byl by podobný třeba uhlí, jen o něco světlejší. Už dřívější pozorování ukazovala na v průměru šedou barvu komety, až nyní se vědcům podařilo spojit několik různých fotografiích pořízených s různými filtry, výsledek je však víceméně podobný jako předchozí černobílé snímky.