home icon Zprávy Katalog hvězd Vesmírné mise
Nejnovější zprávy Vesmír Fyzika Technologie
Rosetta < LIVING fUTURE

Nečekané překvapení: kometa, ke které se blíží sonda Rosetta, má dvě jádra

publication date16. 07. 2014
tag iconRosetta Kometa 67P/C-G ESA Komety

Jak se vesmírná sonda Rosetta přibližuje ke svému cíli, kometě 67P/Churyumov-Gerasimenko, pořizuje stále detailnější snímky. Na těch posledních se z původně zamýšlených povrchových útvarů vynořilo dvojité jádro. Jde o tzv. "kontaktní dvojici" podle všeho se totiž dvě hlavní části jádra komety dotýkají, než že by kolem sebe vzájemně obíhala. Snímky, ze kterých je dvojitost komety patrná, byly pořízeny minulý pátek. Před vědci z ESA je nyní několik těžkých úkolů, mezi nimi také, na kterou z částí jádra vyšlou přistávací modul Philae?

Kometa 67P/Churyumov-Gerasimenko, dvojité jádro

Kometa 67P/Churyumov-Gerasimenko, dvojité jádro

Snímky komety 67P/Churyumov-Gerasimenko pořízené 11. července přibližující se evropskou sondou Rosetta. Podle těchto snímků vědci poprvé uviděli dvojité jádro komety.
Image credit: 


Dvojité jádro komety je pro vědce překvapením. Zatím není zřejmé jak mohla taková kometa vzniknout, mohla se rozpadnout a jednotlivé kusy zůstaly ve vzájemné blízkosti, mohlo však také dojít ke spojení dvou různých objektů do jednoho. Původ komety a její strukturu bude Rosetta zkoumat, nejen z oběžné dráhy, ale také s pomocí přistávacího modulu, který by měl na povrch dosednout už letos na podzim. 

Dvojice těles putující vesmírem společně nejsou nijak výjimečné, naopak: dvoj- nebo dokonce trojhvězdy jsou velmi častým jevem. Podobně už astronomové našli také dvojité asteroidy spojené gravitací do jednoho bloku. U komet jde však o první takový případ a mise Rosetta tak další z prvenství, které tuto evropskou misi doprovází.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?
Podpořte tento web sdílením našeho obsahu
Více o kometě

Nové snímky 67P/Churyumov-Gerasimenko, komety, kterou brzy navštíví evropská sonda Rosetta

14. 7. 2014 Jak se vesmírná sonda Rosetta blíží ke svému cíli, objevuje se před námi stále ostřejší obraz komety 67P/Churyumov-Gerasimenko. V červenci 2014 se Rosetta nachází pouhých 37 tisíc kilometrů od komety a na snímcích zasílaných zpátky na Zemi se už objevuje zřetelný nepravidelný tvar jádra. Finální zážeh, který umístí sondu na stabilní oběžnou dráhu komety je plánovaný na příští měsíc.

        
        Ze snímků je patrný nepravidelný tvar komety, potvrzuje to předpoklady vědců, kteří odhadovali velikosti stran na 3x4x5 kilometrů. Není to velkým překvapením, z pěti komet, které zatím byly navštíveny vesmírnými sondami, zatím ani jedna neměla pravidelný tvar.



Plán mise Rosetta


    

  • srpen 2014: Začátek globálního mapování
    • 

  • listopad 2014: Přistání autonomního modulu na povrchu komety
    • 

  • srpen 2015: Největší přiblížení ke Slunci
    • 

  • prosinec 2015: Plánovaný konec mise
    • 





Cesta vesmírné sondy Rosetta




Rosetta opustila Zemi v březnu 2004, od té doby cestuje mezi oběžnými drahami Jupiteru a Země a za pomoci několikanásobných gravitačních asistencí se přibližuje ke svému cíli. Na své cestě proletěla Rosetta kolem dvou asteroidů, na kterých si vědci mohli vyzkoušet vědecké vybavení sondy. V roce 2008 to byl objekt 2867 Šteins (pojmenovaný po lotyšském astronomovi), kolem kterého sonda proletěla ve vzdálenosti pouhých 800 kilometrů, a v roce 2010 následoval asteroid Lutetia, který má na délku 100 kilometrů.
        Více informací

Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu

Další zprávy z kategorie
Rosetta

ikona kalendáře19. březen 2022
ikona taguKometa 67P/C-G

Velké množství kyslíku pozorovaného u komety 67P/C-G mohla být pouhá iluze

Obrázek k článku:

Když vesmírná sonda Rosetta obíhala kometu 67P/Churyumov-Gerasimenko (67P), detekovala množství molekulárního kyslíku, který z ní uniká. Zdálo se tedy, že kometa ho obsahuje víc, než se u takových objektů předpokládá. Podle nové studie však lze pozorované množství tohoto prvku vysvětlit dvěma rezervoáry a v celkovém složení komety potom nehraje tak velkou roli.

Přečíst článek
ikona kalendáře 7. únor 2020
ikona taguKometa 67P/C-G

Sonda Rosetta pozorovala kometu 67P jak mění svou barvu z červené na modrou a zase zpět

Obrázek k článku:

Evropská sonda Rosetta strávila dva roky na oběžné dráze komety 67P/Churyumov-Gerasimenko. Během tohoto času se povrch komety výrazně proměnil v závislosti na vzdálenosti od Slunce. Nová studie publikovaná v magazínu Nature odhaluje, jaké procesy vedly k tomu, že kometa i její ocas postupně měnily barvu mezi namodralou a načervenalou.

Přečíst článek
ikona kalendáře25. duben 2018
ikona taguKometa 67P/C-G

Jaké by to bylo stát na povrchu komety? Podívejte se na video

Obrázek k článku:

Vesmírná sonda Rosetta už sice kolem komety 67P/C-G neobíhá, přesto se objevují stále nové materiály z dat, která poslala na Zemi před několika lety. Jedním z takových kousků je animace z povrchu komety poskládaná ze snímků z Rosetty. V krátké animaci to vypadá jako by sněžilo, jde však kombinaci hvězd na pozadí a poletujícího prachu. Evropská sonda Rosetta odletěla ke kometě 67P/Churyumov–Gerasimenko v roce 2004, přiletěla k ní v roce 2014 a svou misi skončila v září 2016.

Přečíst článek
tag icon
Další články z kategorie
Rosetta