Nečekané překvapení: kometa, ke které se blíží sonda Rosetta, má dvě jádra
Jak se vesmírná sonda Rosetta přibližuje ke svému cíli, kometě 67P/Churyumov-Gerasimenko, pořizuje stále detailnější snímky. Na těch posledních se z původně zamýšlených povrchových útvarů vynořilo dvojité jádro. Jde o tzv. "kontaktní dvojici" podle všeho se totiž dvě hlavní části jádra komety dotýkají, než že by kolem sebe vzájemně obíhala. Snímky, ze kterých je dvojitost komety patrná, byly pořízeny minulý pátek. Před vědci z ESA je nyní několik těžkých úkolů, mezi nimi také, na kterou z částí jádra vyšlou přistávací modul Philae?

Kometa 67P/Churyumov-Gerasimenko, dvojité jádro Snímky komety 67P/Churyumov-Gerasimenko pořízené 11. července přibližující se evropskou sondou Rosetta. Podle těchto snímků vědci poprvé uviděli dvojité jádro komety.
Dvojité jádro komety je pro vědce překvapením. Zatím není zřejmé jak mohla taková kometa vzniknout, mohla se rozpadnout a jednotlivé kusy zůstaly ve vzájemné blízkosti, mohlo však také dojít ke spojení dvou různých objektů do jednoho. Původ komety a její strukturu bude Rosetta zkoumat, nejen z oběžné dráhy, ale také s pomocí přistávacího modulu, který by měl na povrch dosednout už letos na podzim. Dvojice těles putující vesmírem společně nejsou nijak výjimečné, naopak: dvoj- nebo dokonce trojhvězdy jsou velmi častým jevem. Podobně už astronomové našli také dvojité asteroidy spojené gravitací do jednoho bloku. U komet jde však o první takový případ a mise Rosetta tak další z prvenství, které tuto evropskou misi doprovází.
Více informací k tématu
Další zprávy z kategorie Rosetta
Sonda Rosetta pozorovala kometu 67P jak mění svou barvu z červené na modrou a zase zpět
Evropská sonda Rosetta strávila dva roky na oběžné dráze komety 67P/Churyumov-Gerasimenko. Během tohoto času se povrch komety výrazně proměnil v závislosti na vzdálenosti od Slunce. Nová studie publikovaná v magazínu Nature odhaluje, jaké procesy vedly k tomu, že kometa i její ocas postupně měnily barvu mezi namodralou a načervenalou.
celý článekJaké by to bylo stát na povrchu komety? Podívejte se na video
Vesmírná sonda Rosetta už sice kolem komety 67P/C-G neobíhá, přesto se objevují stále nové materiály z dat, která poslala na Zemi před několika lety. Jedním z takových kousků je animace z povrchu komety poskládaná ze snímků z Rosetty. V krátké animaci to vypadá jako by sněžilo, jde však kombinaci hvězd na pozadí a poletujícího prachu. Evropská sonda Rosetta odletěla ke kometě 67P/Churyumov–Gerasimenko v roce 2004, přiletěla k ní v roce 2014 a svou misi skončila v září 2016.
celý článekMateriál z ocasu komety 67P obsahuje z poloviny organické molekuly
Vědcům se podařilo analyzovat materiál, který do vesmíru vypouští kometa 67P, kterou po dva roky obíhala evropská sonda Rosetta na její cestě kolem Slunce. Podle jejich analýzy je 45 % materiálu v ocasu komety tvořeno organickými sloučeninami, zbytek materiálu je tvořen minerály, hlavně silikáty, které podle vědců nikdy nereagovaly s vodou. Výsledky, které vědcům poodkrývají vznik podobných komet, byly publikovány ve vědeckém magazínu Monthly Notices of the Royal Astronomical Society.
celý článekPhilae kontaktoval Rosettu a je v pořádku, připravuje se na obnovení vědeckých operací
V noci ze soboty na neděli dostali operátoři v řídícím středisku mise Rosetta v německém Darmstadtu signál pocházející z povrchu komety. Nebyl to nikdo jiný než Philae, přistávací modul, který se v listopadu odmlčel, když mu došla energie. Mezitím se ale kometa 67P/Churyumov-Gerasimenko přiblížila Slunci a podle všeho teď dopadají paprsky na solární panely přistávacího modulu, který podle operátorů ESA přistál na příliš stinném místě na to, aby mohl pracovat. Teď je ale všechno jinak a očekává se další kontakt a možnost zkoumat kometu přímo z jejího povrchu.
celý článekRosetta málem ztratila spojení se Zemí, průlet proudem plynů a prachu se mohl vymstít
Evropská vesmírná sonda Rosetta nahnala minulý víkend strach operátorům v řídícím středisku v německém Darmstadtu. Při jednom z blízkých průletů kolem komety totiž prolétla jedním z proudů prachu a vodních par tryskajících z povrchu, což omezilo operace přístrojů na palubě sondy. Problémy se týkaly hlavně navigace a komunikace, které v některých momentech úplně vypadly. Týden po incidentu je kometa opět v pořádku, bude ale nutné upravit plány na průlety kolem komety, Rosetta už se nebude kometě přibližovat na takovou vzdálenost.
celý článekNové poznatky z Rosetty naznačují, že voda v oceánech na Zemi nepochází z komet
Nová měření pořízená sondou Rosetta přinesla poměr těžké a lehké vody nacházející se v okolí komety 67P/C-G. Tento poměr je charakteristický pro každé místo ve sluneční soustavě a vědci podle něj hledají původ vody v oceánech naší planety. Za původce vody na Zemi doposud považovali komety, které obsahují velké množství vody. Přímá pozorování ale ukazují, že poměr těžké a lehké vody je na nich odlišný a tak se pozornost obrací ke druhému kandidátu - planetkám.
celý článekKometa 67P/C-G je šedá i na prvních barevných snímcích z Rosetty
První snímky komety 67P/C-G v reálných barvách nepřinesly žádná překvapení, kometa je v podstatě bezbarvá, tmavě šedá. Kdybychom měli možnost vidět kus jejího povrchu na vlastní oči byl by podobný třeba uhlí, jen o něco světlejší. Už dřívější pozorování ukazovala na v průměru šedou barvu komety, až nyní se vědcům podařilo spojit několik různých fotografiích pořízených s různými filtry, výsledek je však víceméně podobný jako předchozí černobílé snímky.