Poslední chvíle komety ISON než se přiblížila nebezpečně blízko Slunci

Pamatujete si ještě na kometu ISON? Touto dobou před rokem, když se ještě přibližovala ke Slunci, byla objektu, oficiálně označovaném C/2012 S1, předpovídána zářivá budoucnost. Podle původních odhadů měla kometa dosáhnout významné zářivosti a stát se v listopadu výjimečnou podívanou na noční obloze. Kometa podle všeho nakonec nepřežila přiblížení ke Slunci a zmizela bez náznaku toho, co se s ní vlastně stalo. Vědci nyní zveřejnili analýzu, která popisuje poslední chvíle komety, kdy se rozpadla na malé kousky.

Kometa C/2011 N3

Kometa C/2011 N3 Kometa C/2011 N3 zachycená solární observatoří SDO jak se rozpadá ve sluneční atmosféře. Na výřezu vpravo nahoře je kometa zachycená další observatoří SOHO.



To, že se kometa rozpadla, bylo víceméně jasné. Žádná z pozorování nezachytila po periheliu ani jádro komety, ani úlomky, na které by se mohlo rozpadnout, astronomové tedy předpokládají, že se kometa celá rozpadla. Co se ale dělo v jejích posledních momentech až doposud nebylo jasné, protože se kometa přiblížila Slunci natolik, že se ocitla v prostoru, kam teleskopy kvůli záření z hvězdy nevidí. 

Jeden z přístrojů solární observatoře však na Slunce viděl. Stopa komety však v záři hvězdy zanikla. Teprve po půl roce zkoumání v červenci Werner Curdt publikoval se svým týmem poslední poznatky v magazínu Astronomy & Astrophysics. Curdt z německého institutu Maxe Plancka pro výzkum sluneční soustavy analyzoval data z přístroje SUMER (Solar Ultraviolet Measurements of Emitted Radiation) s cílem dozvědět se více o posledních hodinách komety.

V datech se však objevil pouze ocas komety a jádro nebylo k nalezení. Vědcům nezbývalo než zkoumat tento slabý odraz ocasu komety, který zachytili v dalekém ultrafialovém spektru. Podle všeho došel kometě materiál, ze kterého je ocas tvořen, ještě před největším přiblížením ke Slunci. Podle počítačových modelů této situace se jako nejpravděpodobnější jeví, že kometa přestala produkovat prach a plyn hodiny před periheliem.

Co se stalo s jádrem komety ISON však stále není zřejmé. Tvar ocasu naznačuje, že mohlo dojít k náhlému rozmetání komety zhruba 8 hodin před dosažením perihelia. Při této události mohlo být do okolí uvolněno až 11 500 tun hmoty. Je pravděpodobné, že právě konečné rozlomení jádra na menší kousky spustilo uvolnění prachu a ledu do slunečního okolí.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?
Podpořte tento web sdílením našeho obsahu
Chcete vědět o dalším článku?
Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích


Další zprávy z kategorie
Komety