Vědci si nejsou jistí jak vznikají tajemné bubliny rozpínající se ze středu Mléčné dráhy

Před čtyřmi roky objevil tým vědců v čele s Douglasem Finkbeinerem v datech posbíraných teleskopem Fermi dva útvary podobné bublinám, které se rozpínají od středu Mléčné dráhy nad a pod galaktickou rovinu. Jejich enormní velikost a očividné napojení na jádro galaxie vedly vědce k závěru, že souvisí se supermasivní černou dírou, která v něm dřímá. Od té doby ale mají k dispozici další pozorování, nejsou však blíže rozluštění hádanky, co za tajemnými bublinami vězí.

Gigantické bubliny v Mléčné dráze

Gigantické bubliny v Mléčné dráze fotografie z vesmírného teleskopu Fermi



Bubliny se objevily po odečtení všech známých zdrojů gama záření z dat pořízených prostřednictvím vesmírného teleskopu Fermi. Gama záření je vysoce energetická forma elektromagnetického záření a vzniká při nejextrémnějších procesech ve vesmíru. Podle detailní studie provedené týmem vědců na Stanfordské universitě, jsou okraje bublin nezvykle ostré a dosahují do vzdálenosti 25 tisíc světelných let od středu naši galaxie.

Vzniklo několik teoretických modelů, které se pokoušely vysvětlit původ bublin gama záření, žádný z nich však ve výsledku nedokázal vyústit v pozorovanou strukturu. Právě ostré okraje a homogenní rozložení gama záření po dvou třetinách povrchu bublin vědci zatím nedokážou vysvětlit.

Potřebovali by pozorovat bubliny blíže k jádru galaxie, tam je ale příliš silné záření z jiných zdrojů a se stejnou metodou už z pozorování Fermi vyždímají jen velmi málo nových informací.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Další zprávy z kategorie Mléčná dráha

Nová studie zdvojnásobila počet známých hyperrychlých hvězd v naší galaxii

30. 12. 2020 (novější než zobrazený článek)

Astronomům se pomocí vesmírného teleskopu Gaia a pozemní observatoře LAMOST podařilo objevit 591 nových hyperrychlých hvězd. Jedná se o hvězdy, které se pohybují galaxií výrazně rychleji než ostatní. Nový objev zdvojnásobil počet známých hvězd s vysokou rychlostí v naší galaxii na více než tisícovku.

celý článek

Ze středu naší galaxie vycházejí dvě gigantické bubliny rentgenového záření

11. 12. 2020 (novější než zobrazený článek)

Astronomům se podařilo objevit dvě obrovské bubliny rentgenového záření, které vycházejí z jádra Mléčné dráhy. Bubliny se rozpínají směrem nad a pod rovinu, ve které se nachází většina hvězd v naší galaxii. Jsou obrovské - dokonce ještě větší než už dříve objevené podobné bubliny z gama záření. K novému objevu vedla data z německého instrumentu eRosita na ruském vesmírném teleskopu Spektr-RG.

celý článek

Nová data z družice Gaia zpřesňují pozice a pohyb téměř 2 miliard hvězd v naší galaxii

5. 12. 2020 (novější než zobrazený článek)

Mezinárodní tým astronomů zveřejnil 3. prosince třetí data set z evropské mise Gaia. Tento vesmírný teleskop má za úkol pozorovat hvězdy v naší galaxii a zaznamenat jejich polohu, pohyb a další vlastnosti. Data z této mise jsou veřejně přístupná a umožňují vědcům zkoumat různé hvězdy v Mléčné dráze, nebo například vývoj naší galaxie jako celku.

celý článek

Byla publikována zatím nejdetailnější pozorování Magellanových oblaků obíhajících Mléčnou dráhu

3. 12. 2020 (novější než zobrazený článek)

Mezinárodní tým astronomů publikoval data z průzkumu SMASH (Survey of the MAgellanic Stellar History), který dopodrobna zkoumá sousední galaxie Velké a Malé Magellanovo mračno. Jejich nově publikovaná pozorování obsahují zhruba 4 miliardy měření a 360 milionů objektů. Obě galaxie sice už byly zkoumány mnohokrát, nová pozorování jsou nicméně zatím nejrozsáhlejší.

celý článek

Sluneční soustava je výrazně blíž středu Mléčné dráhy a pohybuje se galaxií rychleji, než se myslelo

29. 11. 2020 (novější než zobrazený článek)

Nové výsledky z astrometrického průzkumu VERA přiblížily Zemi a sluneční soustavu ke středu naší galaxie. Z původních 26,7 tisíc světelných let od středu Mléčné dráhy se pozice sluneční soustavy posunula na 25,8 tisíc světelných let. S tímto zpřesněním vzdálenosti také souvisí rychlejší pohyb Slunce galaxií.

celý článek

Až třetina hvězd v haló Mléčné dráhy by mohla pocházet z cizí galaxie

28. 11. 2020 (novější než zobrazený článek)

Astronomům se podařilo ve střední části Mléčné dráhy identifikovat tisíce hvězd, které se liší od ostatních. Jejich rozdílné složení a pohyb lze podle vědců nejsnadněji vysvětlit tak, že pochází z jiné galaxie. Tuto galaxii nazvali Heracles a odhadují, že se srazila s naší galaxií před 10 miliardami let.

celý článek

Ve sluneční soustavě existuje kromě hlavní orbitální roviny ještě jedna, obíhají v ní některé komety

11. 10. 2020 (novější než zobrazený článek)

Studiem pohybu dlouhoperiodických komet vědci zjistili, že kromě roviny ekliptiky, ve které obíhají Slunce všechny planety, existuje ještě jedna doposud neznámá rovina. Nachází se v ní afélia (nejvzdálenější body oběžných drah od Slunce) části analyzovaných komet. Za vznikem nově objevené orbitální roviny by mohla být gravitace Mléčné dráhy.

celý článek