Hubblův teleskop našel zatím nejvzdálenější gravitační čočku

Gravitace galaxií má na světlo zvláštní efekt, zakřivuje jej podobně jako lupa a deformuje tak světlo ze vzdálenějších zdrojů ve vesmíru. Astronomové toho využívají při pozorování vzdálených objektů a říkají tomu efekt gravitační čočky. Hubblův teleskop teď našel nejvzdálenější takovou čočku, nachází se ve vzdálenosti 9,6 miliard světelných let a pomáhá vědcům zkoumat ještě vzdálenější galaxii.

Galaktická kupa IRC 0218

Galaktická kupa IRC 0218 Na snímku z Hubblova teleskopu je zachycena galaktická kupa označovaná jako IRC 0218 V ní se ukrývá zvýrazněná oranžová masivní eliptická galaxie, jejíž silná gravitace láme světlo světlé galaxie na pozadí. Snímek vlevo obsahuje eliptickou galaxii v popředí, z výřezu vpravo je extrahována.



Gravitační čočka má zjevná omezení, s galaxiemi nepohneme a tak mohou astronomové využívat tohoto efektu pouze v takových případech, kdy jsou dva objekty (pozorovaný vzadu a objekt lámající světlo v popředí) v přímce se Zemí. Vesmír je ale nepředstavitelně velký a podobných kombinací nacházejí astronomové stále více. Z dosavadní nejvzdálenější gravitační čočky k nám světlo putovalo 9,4 miliardy let. Nově objevená eliptická galaxie je ale ještě o kus dál a deformuje světlo jiné galaxie, které k nám cestovalo 10,7 miliard let.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Astronomie

Astronomové pomocí machine learning zdvojnásobili počet známých gravitačních čoček

15. 1. 2021 (novější než zobrazený článek)

V dříve posbíraných datech, která jsou součástí programu DESI Legacy Imaging Surveys, našli vědci 1 200 nových gravitačních čoček. Počet těchto úkazú deformujících prostřednictvím gravitace světlo se tak zvýšil na dvojnásobek. Ke svému výzkumu vědci využili metody machine learning, která automaticky detekuje různé objekty ve vědeckých datech.

celý článek

Vesmírný Teleskop Jamese Webba prošel úspěšně posledními testy rozvinutí slunečního štítu

21. 12. 2020 (novější než zobrazený článek)

Vesmírný teleskop Jamese Webba (JWST) prošel úspěšně finálními testy, které ověřovaly jeho schopnost rozvinout sluneční štít. Nové zařízení je tak na dobré cestě ke startu svojí mise, který se očekává v příštím roce.

Drobná astrofyzikální družice ověřila nové miniaturizované technologie na oběžné dráze

22. 4. 2018 (novější než zobrazený článek)

Malé cubesaty se v posledních letech staly běžným jevem, jsou vypouštěny jako doplňkový náklad raket nebo z Mezinárodní vesmírné stanice. Jednou z těchto malých družic je také ASTERIA, kterou vypustila NASA v listopadu 2017 z ISS. Jejím úkolem je ověřit použití těchto miniaturizovaných zařízení pro hledání exoplanet nebo pozorování konkrétních hvězd. To se podle NASA ověřilo, když drobná družice dokázala udržet stabilní orientaci na zadaný cíl a vyrovnala se se všemi negativními vlivy na nízké oběžné dráze.

celý článek

NASA zveřejnila první plánovaná pozorování vesmírného teleskopu Jamese Webba

16. 11. 2017 (novější než zobrazený článek)

Vypuštění vesmírného teleskopu nové generace se nezadržitelně blíží, aktuální plánovaný termín startu rakety Ariane s teleskopem Jamese Webba je po nesčetných odkladech plánován na začátek roku 2019. Během prvních pěti měsíců pozorovacích operací bude podle NASA teleskop pozorovat měsíce Jupitera, hledat organické molekuly u vzdálených hvězd, zjišťovat váhu supermasivních černých děr v jádrech galaxií a pátrat po zárodcích galaxií v raném vesmíru. Data z těchto pozorování budou vědcům k dispozici v podstatě ihned po poslání na Zemi z Lagrangeova bodu L2 (systému Země-Slunce), kde bude teleskop umístěn.

celý článek

Gravitační vlny z kolize supermasivních černých děr lze detekovat pomocí změn v signálu z pulzarů

16. 11. 2017 (novější než zobrazený článek)

Kolize masivních, energetických vesmírných objektů jako jsou černé díry nebo neutronové hvězdy jsou tak velké události, že při nich dochází k detekovatelné fluktuaci prostoru - gravitačním vlnám. Astronomům se doposud podařilo detekovat pětici takových kolizí, 4x šlo o kolizi černých děr a jednou o kolizi dvou neutronových hvězd. Jen těžko si lze ale představit větší kolizi než když se potkají dvě supermasivní černé díry, takové, které leží v centrech galaxií. Proč se astronomům doposud nepovedlo pozorovat gravitační vlny z tak masivní události?

celý článek

Umělá inteligence pomohla najít 56 nových kandidátů pro gravitační čočky

25. 10. 2017 (novější než zobrazený článek)

Skupina výzkumníků z univerzit v Groningenu (NED), Neapole (ITA) a Bonnu (GER) přišla s metodou s jejíž pomocí nachází nové kandidáty pro gravitační čočky v datech z dřívějších pozorování teleskopů. Jejich algoritmus je stejný jako používají společnosti Google, Facebook nebo Tesla, jde o konvoluční neurální síť pro rozpoznávání objektů v obrázcích. S pomocí nových gravitačních čoček bude možné pozorovat velmi vzdálené objekty ve vesmíru.

celý článek

Evropským astronomům se přímo před očima objevila rodící se planeta

4. 3. 2013

Evropským astronomům se zřejmě podařilo poprvé zachytit protoplanetu u blízké hvězdy. Stále ještě zhušťující se koncentrace plynů obíhá hvězdu HD 100546 ve vzdálenosti 335 světelných let a mohla by z ní vzniknout planeta podobná Jupiteru. Ve stejném hvězdném systému už existuje jeden kandidát na exoplanetu, HD 100546 B. Díky tomuto objevu se teď můžeme dozvědět více o vzniku planet a různých fázích vývoje planetárních systémů.

celý článek