Měsíc Saturnu Mimas, by mohl mít pod povrchem ukrytý oceán

Nová studie zaměřená na měsíc Mimas poukazuje dvě možné varianty vysvětlující chování měsíce v průběhu oběhu kolem jeho mateřské planety Saturn. Jednou z nich je spíše podlouhlé než kulaté jádro, tou druhou je oceán ukrytý kolem třiceti kilometrů pod povrchem. Mimas by se tak zařadil mezi další měsíce Saturnu Enceladus a Titan, u kterých se vědci také domnívají, že mají pod povrchem rozsáhlé množství tekuté vody.

Mimas

Mimas Mozaika měsíce planety Saturn poskládaná ze snímků pořízených sondou Cassini při několika průletech. Hlavní charakteristikou měsíce je obří kráter Herschel pojmenovaný po objeviteli měsíce Williamu Herschelovi.



Nová studie vychází z pozorování sondy Cassini, která zkoumá planetu Saturn a systém jejích měsíců od roku 2004. Mimas při oběhu kolem planety ukazuje Saturnu stále stejnou tvář, stejně jako my ze Země vidíme stále stejnou stranu našeho Měsíce. Díky mírně eliptické oběžné dráze však Mimas prochází mírnými odchylkami, díky kterým se plocha vystavená Saturnu mírně mění. Vědci vedení Radwanem Tajeddinem z vědeckého týmu mise Cassini zjistili, že míra kmitání Mimasu během jeho orbity musí být způsobena nějakou doposud neznámou příčinou, je totiž dvakrát větší než předpokládali.

Jednou z příčin, které vědci ve své studii představili, by mohlo být protáhlé jádro Mimasu. Vysvětlilo by do určité míry pozorované chování, podle modelů by však mělo mít za následek mírně odlišný tvar měsíce. 

Druhou možností je podle studie, která vyšla 17. října v magazínu Science, podpovrchový oceán, ten by se nacházel mezi 24 a 31 kilometry pod povrchem posypaným krátery všech velikostí. Potom ale vyvstává otázka, co by vytvářelo v jádru Mimasu dostatečné teplo na udržení vody v kapalném stavu. Mimas je příliš malý, aby vytvářel ve svém nitru teplo jako naše planeta. Vědci tak přišli s návrhem, že by za tím mohla vězet eliptická oběžná dráha, která byla v minulosti ještě protáhlejší než dnes.

Podpovrchový oceán na Mimasu by byl pro vědce velkým překvapením, nikdo jej zde nečekal. A spousta z nich je nadále skeptická. Realita je ale taková, že měsíc se chová jinak než se předpokládalo a vysvětlení proč se tomu tak děje není momentálně k dispozici. Samotní autoři studie tak vyzývají ostatní kolegy, aby přišli oni sami s možnými vysvětleními a společnými silami tak došli k závěru.

Více o Mimasu:
  • průměr: 400 kilometrů (21. největší ve sluneční soustavě)
  • rok objevení: 1789 (William Herschel)
  • vzdálenost od Saturnu: 182-189 tisíc kilometrů
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Saturn

Jádro Saturnu by k překvapení vědců mohlo zabírat víc než polovinu planety

Jeden ze Saturnových prstenců vědcům prozradil vlastnosti jádra planety ukrytého pod hustou atmosférou. Nový výzkum ukazuje, že se nejedná o malé skalnaté jádro s ledem, jak se původně předpokládalo. Namísto toho to vypadá, že jádro Saturnu je doslova obří a bohatě prostoupené vodíkem a heliem.

V oceánu pod povrchem Enceladu by mohly být mořské proudy

Počítačové situace naznačují, že by pod povrchem měsíce Enceladus u planety Saturn mohly existovat oceánské proudy. Podle vědců by byly poháněny rozdílnou salinitou v různých regionech. Podpovrchový oceán se tak částečně podobá těm na Zemi.

Při misi Dragonfly by k Titanu mohla letět také sonda, která si na měsíci Saturnu sama vyrobí palivo pro cestu zpět

Detailní průzkum největšího měsíce planety Saturn Titanu je v hledáčku vědců už dlouho. Je to dáno jeho unikátností ve sluneční soustavě, měsíc má totiž hustou atmosféru a jezera na povrchu tvořená metanem a dalšími sloučeninami. Nejvíce informací o Titanu máme z mise Cassini, která jej zkoumala z oběžné dráhy, a malého modulu Huygens, který přistál na jeho povrchu. NASA nyní plánuje novou misi Dragonfly, která na Titan vyšle létající sondu. Nově se také uvažuje o tom, že by součástí této mise byla i sonda návratová, která by si na Titanu sama vyrobila palivo potřebné pro cestu zpět k Zemi.

Na Saturnově ledovém měsíci Rhea byl detekován hydrazin využívaný jako palivo v raketách

Studie v magazínu Science Advances prezentuje analýzu dalekého ultrafialového spektra u světla odraženého od povrchu měsíce Rhea. Výsledky získané při misi Cassini lze vysvětlit přítomností molekul chloru a metanu nebo hydrazinu. Nová studie se věnovala i případnému vzniku těchto sloučenin v prostředí měsíce Rhea a podle vědců se na jeho povrchu nachází monohydrát hydrazinu.

Naklonění osy Saturnu je způsobeno jeho měsíci a také gravitací planety Neptun

Gravitační vliv měsíců planety Saturn stojí za postupně se měnícím sklonem rotační osy tohoto plynného obra. V minulosti za tímto sklonem stál také vliv gravitace planety Neptun, dnes převládá vliv největšího měsíce planety Titanu. S jeho postupným vzdalováním od Saturnu se bude sklon osy planety nadále zvětšovat.

Interakce s dusíkem v atmosféře Titanu by mohla v jeho jezerech vytvářet vrstvy s různou hustotou

Na povrchu Titanu, největšího měsíce planety Saturn, se nachází jezera, která jsou složena z metanu, etanu a dusíku. Vědci nyní zjistili, že by v těchto jezerech mohly vznikat vrstvy různě hustých tekutin nad sebou. Na rozdíl od Země, kde se voda vrství podle teploty, však tento proces na Titanu vyvolávají chemické reakce s hustou atmosférou.

Měsíc Titan se vzdaluje Saturnu 100x rychleji než se doposud předpokládalo

Pomocí dvou nových metod se vědcům podařilo spočítat rychlost, s jakou se od planety Saturn vzdaluje její největší měsíc Titan. Oproti dosavadním odhadům se Titan vzdaluje až stokrát rychleji. Výsledky výzkumu byly publikovány v magazínu Nature Astronomy.