Philae je na příliš temném místě, na jeho solární panely nesvítí Slunce a modulu dochází energie

Vědci si nejsou jisti, zda bude během několika dní vůbec možné pracovat s přistávacím modulem Philae. Ten je vybaven nabitou baterií, ta však vydrží pouze do soboty a co se bude dít potom není zcela jisté. Aktuální pozice Philae umožňuje získat jen velmi málo energie z jednoho z menších solárních panelů, na který Slunce dopadá asi 1,5 hodiny denně. Vědci zkouší přijít s plánem, který by tuto situaci zlepšil, čas se ale krátí a podle všeho je na čase zvažovat i poměrně riskantní řešení.

Kometa 67P/C-G, snímek z povrchu

Kometa 67P/C-G, snímek z povrchu



Při přistání se Philae dvakrát odrazil od povrchu komety a nakonec přistál úplně jinde než bylo plánováno. Poloha modulu doposud není přesně stanovena, vědci se ale domnívají že se nachází pod útesem, který blokuje sluneční paprsky.

V bateriích Philae zbývají hodiny elektřiny pro napájení vědeckých přístrojů na palubě. Vědecký tým tak rychle začal s vrtáním do komety, podle všeho se dostali už 25 centimetrů hluboko. Vrtání probíhá i přesto, že hrozí, že se modul převrátí na stranu, vědci chtějí stihnout analyzovat vzorky hornin z komety dokud ještě mají jistotu spojení Philae s Rosettou, která přeposílá data na Zemi.

Zároveň probíhá diskuze nad možnostmi změny polohy nebo alespoň orientace Philae. Mohlo by totiž stačit modul pootočit a nastavit slunci největší solární panel oproti menšímu, který dnes světlo přijímá. Existuje také možnost, že se na toto místo sluneční paprsky dostanou poté, co se kometa 67P/C-G přiblíží Slunci.

Zatím jedinou jistotou je spojení Philae s Rosettou v pátek v noci, další spojení už nemusí být navázáno. ESA přesto považuje dosavadní průběh mise za úspěšný, většina cílů se podařila splnit a Rosetta i Philae poskytují zcela nové informace o kometě, se kterými budou vědci pracovat ještě roky.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Další zprávy z kategorie Rosetta

Sonda Rosetta pozorovala kometu 67P jak mění svou barvu z červené na modrou a zase zpět

7. 2. 2020 (novější než zobrazený článek)

Evropská sonda Rosetta strávila dva roky na oběžné dráze komety 67P/Churyumov-Gerasimenko. Během tohoto času se povrch komety výrazně proměnil v závislosti na vzdálenosti od Slunce. Nová studie publikovaná v magazínu Nature odhaluje, jaké procesy vedly k tomu, že kometa i její ocas postupně měnily barvu mezi namodralou a načervenalou.

celý článek

Jaké by to bylo stát na povrchu komety? Podívejte se na video

25. 4. 2018 (novější než zobrazený článek)

Vesmírná sonda Rosetta už sice kolem komety 67P/C-G neobíhá, přesto se objevují stále nové materiály z dat, která poslala na Zemi před několika lety. Jedním z takových kousků je animace z povrchu komety poskládaná ze snímků z Rosetty. V krátké animaci to vypadá jako by sněžilo, jde však kombinaci hvězd na pozadí a poletujícího prachu. Evropská sonda Rosetta odletěla ke kometě 67P/Churyumov–Gerasimenko v roce 2004, přiletěla k ní v roce 2014 a svou misi skončila v září 2016.

celý článek

Materiál z ocasu komety 67P obsahuje z poloviny organické molekuly

4. 12. 2017 (novější než zobrazený článek)

Vědcům se podařilo analyzovat materiál, který do vesmíru vypouští kometa 67P, kterou po dva roky obíhala evropská sonda Rosetta na její cestě kolem Slunce. Podle jejich analýzy je 45 % materiálu v ocasu komety tvořeno organickými sloučeninami, zbytek materiálu je tvořen minerály, hlavně silikáty, které podle vědců nikdy nereagovaly s vodou. Výsledky, které vědcům poodkrývají vznik podobných komet, byly publikovány ve vědeckém magazínu Monthly Notices of the Royal Astronomical Society.

celý článek

Philae kontaktoval Rosettu a je v pořádku, připravuje se na obnovení vědeckých operací

14. 6. 2015 (novější než zobrazený článek)

V noci ze soboty na neděli dostali operátoři v řídícím středisku mise Rosetta v německém Darmstadtu signál pocházející z povrchu komety. Nebyl to nikdo jiný než Philae, přistávací modul, který se v listopadu odmlčel, když mu došla energie. Mezitím se ale kometa 67P/Churyumov-Gerasimenko přiblížila Slunci a podle všeho teď dopadají paprsky na solární panely přistávacího modulu, který podle operátorů ESA přistál na příliš stinném místě na to, aby mohl pracovat. Teď je ale všechno jinak a očekává se další kontakt a možnost zkoumat kometu přímo z jejího povrchu.

celý článek

Rosetta málem ztratila spojení se Zemí, průlet proudem plynů a prachu se mohl vymstít

6. 4. 2015 (novější než zobrazený článek)

Evropská vesmírná sonda Rosetta nahnala minulý víkend strach operátorům v řídícím středisku v německém Darmstadtu. Při jednom z blízkých průletů kolem komety totiž prolétla jedním z proudů prachu a vodních par tryskajících z povrchu, což omezilo operace přístrojů na palubě sondy. Problémy se týkaly hlavně navigace a komunikace, které v některých momentech úplně vypadly. Týden po incidentu je kometa opět v pořádku, bude ale nutné upravit plány na průlety kolem komety, Rosetta už se nebude kometě přibližovat na takovou vzdálenost.

celý článek

Nové poznatky z Rosetty naznačují, že voda v oceánech na Zemi nepochází z komet

14. 12. 2014 (novější než zobrazený článek)

Nová měření pořízená sondou Rosetta přinesla poměr těžké a lehké vody nacházející se v okolí komety 67P/C-G. Tento poměr je charakteristický pro každé místo ve sluneční soustavě a vědci podle něj hledají původ vody v oceánech naší planety. Za původce vody na Zemi doposud považovali komety, které obsahují velké množství vody. Přímá pozorování ale ukazují, že poměr těžké a lehké vody je na nich odlišný a tak se pozornost obrací ke druhému kandidátu - planetkám.

celý článek

Kometa 67P/C-G je šedá i na prvních barevných snímcích z Rosetty

13. 12. 2014 (novější než zobrazený článek)

První snímky komety 67P/C-G v reálných barvách nepřinesly žádná překvapení, kometa je v podstatě bezbarvá, tmavě šedá. Kdybychom měli možnost vidět kus jejího povrchu na vlastní oči byl by podobný třeba uhlí, jen o něco světlejší. Už dřívější pozorování ukazovala na v průměru šedou barvu komety, až nyní se vědcům podařilo spojit několik různých fotografiích pořízených s různými filtry, výsledek je však víceméně podobný jako předchozí černobílé snímky.