Rok u největší planety. Co nového zjistila sonda Juno o Jupiteru?

Už rok krouží kolem největší planety sluneční soustavy orbitální sonda Juno. Za tuto dobu se jí podařilo posbírat nová data o Jupiteru, která pomáhají vědcům udělat si přesnější obrázek o planetě a její dynamice. Naplánovaná oběžná dráha přivádí Juno při každém průletu nad polární oblasti a k nám se tak poprvé dostávají detailní snímky a měření obou pólů planety, plné obřích bouří. Nové informace jsou také o masivní magnetosféře Jupitera - je ještě silnější než se myslelo. Poznatky byly publikovány ve vědeckých časopisech Science a Geophysical Research Letters.

Jupiter, jižní pól

Jupiter, jižní pól Fotografie jižního pólu planety Jupiter pořízená přístrojem JunoCam z výšky 52 tisíc kilometrů. Jde o kompozici tří snímků ze tří dní, aby mohla být celá oblast zobrazena v denním světle. Barvy jsou uměle upravené pro větší kontrast.



Planeta Jupiter je doslova protkána bouřemi, dokonce ještě více, než se doposud vědělo. I přes relativně dobrou pozorovatelnost ze zemského povrchu totiž není dobře vidět na polární oblasti. Sonda Juno tohle mění a přináší nové snímky a data z těchto regionů - obsahují bouře dosahující velikosti některých planet. Vědci si zatím nejsou jistí, zda jde o dlouhodobý stav, nebo tomu brzy bude jinak, potřebují data za delší časové období.

Dalším novým poznatkem je složení atmosféry, konkrétně pásů, které lemují Jupiter. Instrument Microwave Radiometer zkoumá mikrovlnou radiaci z atmosféry a dosavadní výsledky poukazují na rozdílné složení pásů, které lemují planetu po celém jejím obvodu. Pás nejblíž rovníku sahá velmi hluboko, kam až sonda dohlédne, pásy vzdálenější od rovníku však vytváří různé komplexní struktury. 

Z měření také vyplývá že koncentrace amoniaku v atmosféře roste s její hloubkou, alespoň kam senzory sondy dosáhnou, a to je několik stovek kilometrů pod povrch.

Neméně zajímavým novým poznatkem je síla magnetického pole planety Jupiter. Už tak nejsilnější planetární magnetické pole ve sluneční soustavě je podle všeho ještě silnější než se čekalo.  Pole je navíc výrazně více nepravidelné - v některých místech je intenzivnější, v jiných zase méně. Podle vědců by mohlo jít o důsledek toho, že pole je generováno blíže povrchu, nad metalickým jádrem planety.

Juno obíhá Jupiter po prodloužené oválné polární dráze, většinu oběhu tak stráví daleko od planety. Jednou za 53 dní se však přiblíží dostatečně blízko k pozorování a měření planety. Další průlet nastane 11. července, kdy sonda proletí nad velkou červenou skvrnou.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?
Podpořte tento web sdílením našeho obsahu
Chcete vědět o dalším článku?
Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích


Další zprávy z kategorie
Jupiter