Čína chce vyslat do vesmíru okřídlený raketoplán s lidmi v roce 2020

A nepůjde jen tak o ledajaké vesmírné letadlo, čínský raketoplán má vzlétat z rampy, přistávat na rampě, bude znovupoužitelný a kromě nákladu bude moci vézt i lidskou posádku. Taková kombinace by znamenala, že Čína přebírá technologické prvenství ve vesmírné dopravě a přeskakuje ostatní velmoci jako USA nebo Rusko. Podle vyjádření státem vlastněné společnosti, která raketoplán vyvíjí, tamní konstruktéři udělali významné pokroky a první start by měl proběhnout už v roce 2020.



Snem mnoha inženýrů je horizontální start i přistání při cestách do vesmíru. Snažili se toho dosáhnout různými způsoby, pro experimentální prototypy však téměř vždy nakonec zvolili přístup jiný, osvědčenější - na vrcholku výkonné rakety. Nejvíce se čínskému přístupu zřejmě podobá koncept Skylon, který se chová jako letadlo, využívá ramjetových motorů a až ve vesmíru běžných raketových motorů. Skylon však zůstává stále na papíře a je velmi daleko od reálných letů.

I čínský raketoplán má využívat ramjetových motorů, které si nabírají palivo při velmi vysoké rychlosti přímo z atmosféry. Podle některých expertů by čínské plavidlo mohlo využívat dokonce technologie scramjet, která pracuje v ještě vyšších, hypersonických rychlostech. 

Původní předpoklady byly, že podobné vesmírné letadlo Číny vyzkouší někdy do roku 2030, aktuální vyjádření tak znamenají výrazný posun ve výzkumu nových technologií a jistě bude zajímavé sledovat, s jakým úspěchem se je podaří implementovat.
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Čína

Stavba čínské vesmírné stanice by mohla začít během několika málo měsíců

11. 1. 2021 (novější než zobrazený článek)

Mezi více než 40 starty raket plánovanými Čínou na letošní rok je také let těžké rakety Long March 5B s prvním modulem orbitální stanice. Raketa už dokončila testovací procedury a čeká ji převoz na kosmodrom Wenchang. Jejím nákladem bude modul Tianhe, který se stane jádrem budoucí orbitální stanice. Jeho let do vesmíru lze předpokládat někdy začátkem jara.

V roce 2020 letělo do vesmíru nejvíce raket z USA, následovaly čínské a ruské rakety

7. 1. 2021 (novější než zobrazený článek)

V roce 2020 proběhlo celkem 44 úspěšných startů amerických raket, zejména Falconů 9, které letěly 25x. Čínských raket vyletělo do vesmíru 35 a ruských 17 (včetně těch, které startují z evropského kosmodromu Kourou). Evropské rakety vyletěly do vesmíru celkem 4x, stejně jako ty japonské. Celkem vyletělo loni úspěšně do vesmíru 104 raket, o rok dříve to bylo 102.

celý článek

Čínská sonda Change 5 na Zemi přivezla téměř 2 kilogramy měsíčního materiálu

2. 1. 2021 (novější než zobrazený článek)

Čínští představitelé oznámili, že vesmírná sonda Change 5 přivezla z Měsíce 1,7 kilogramů hornin. Pocházejí z hloubky zhruba 1 metru pod povrchem, kam sonda vrtala pomocí robotického ramene. Část ze vzorku hodlají čínští vědci sdílet také s jinými národy.

celý článek

Čínská sonda Chang´e 5 se vydává na prodlouženou misi do Lagrangeova bodu L1

22. 12. 2020 (novější než zobrazený článek)

Čínská orbitální sonda Chang´e 5 přechází po splnění své primární mise do mise sekundární. Aktuálně míří k Lagrangeovu bodu L1 systému Slunce-Země, kde bude provádět vědecká pozorování a operační testy. Sonda by mohla následně přejít ještě do třetí mise, jejímž předmětem by mohl být průlet kolem planetky, nebo návštěva dalších Lagrangeových bodů v okolí Země.

celý článek

Čínská kapsle s materiálem z Měsíce úspěšně přistála na Zemi

16. 12. 2020 (novější než zobrazený článek)

Čínská mise Chang'e 5 byla úspěšně završena dnešním přistáním kapsle s lunárními vzorky v odlehlém regionu Vnitřního Mongolska. 300 kilogramů vážící zařízení se po prvním prohledání zdá být v pořádku. Celá mise trvala 23 dní.

Čínská sonda se vzorky materiálu z Měsíce je na cestě zpět k Zemi, dorazí za 3 dny

14. 12. 2020 (novější než zobrazený článek)

Kapsle se vzorky měsíčních hornin strávila na oběžné dráze asi týden. V neděli večer zažehla na 22 minut své motory a vydala se zpátkyk Zemi. Přílet sondy k naší planetě se očekává za tři dny, kapsle se vzorky potom vstoupí do atmosféry a přistane na čínském území.

Dvojice teleskopů GECAM bude v gama záření zkoumat události, ve kterých vznikají gravitační vlny

13. 12. 2020 (novější než zobrazený článek)

Čínské centrum pro vesmírnou vědu (National Space Science Center) ve čtvrtek vyslalo na oběžnou dráhu dvojici stejných teleskopů GECAM (Gravitational Wave High-energy Electromagnetic Counterpart All-sky Monitor). Jak už název napovídá, jejich úkolem bude hledání elektromagnetických projevů událostí, ve kterých vznikají gravitační vlny. Lidstvo zatím zná pouze jednu takovou událost - kolize neutronových hvězd.

celý článek