Rentgenový teleskop Chandra analyzoval chemické prvky, které vznikly v supernově Cassiopeia A

18. 12. 2017

Supernovy Chandra Hvězdy

Většina chemických prvků, které se nacházejí okolo nás, pochází z hvězd, ve kterých vznikají při termonukleární fúzi. Do volného vesmíru jsou potom tyto elementy chrleny supernovami, explozemi masivních hvězd na konci svého života. Astronomové proto zkoumají pozůstatky těchto explozí a snaží se zjistit, jak celý tento proces probíhá. Cassiopeia A je mlhovina, která vznikla odhozením materiálu při supernově před 300-350 lety (+ oněch 11 tisíc let), pomocí rentgenového teleskopu Chandra v ní teď astronomové nacházejí konkrétní chemické prvky.

Cassiopeia A, rentgenový snímek

pozůstatky z exploze supernovy Cassiopeia A zachycené vesmírnou observatoří NASA Chandra. Ve středu oblaku materiálu vyvrhnutého při hvězdné explozi se nachází neutronová hvězda.

Image credit: NASA/CXC/SAO/D.Patnaude et al.

Cassiopeia A se nachází v Mléčné dráze a je nám relativně blízko, asi jen 11 tisíc světelných let od Slunce. Jde o silný rádiový zdroj (po Slunci druhý nejsilnější na hvězdné obloze), který je obklopen mlhovinou tvořenou odhozeným materiálem při explozi. V jeho jádru se pravděpodobně nachází extrémně hustá neutronová hvězda. 

Vesmírná observatoř Chandra, která zkoumá vesmír v rentgenovém záření, odhozený materiál analyzovala a našla v něm známé chemické prvky. Jsou zde přítomny všechny elementy nutné k sestavení DNA nebo například lidského těla.

- kyslík: 1 000 000 hmotností Země
- železo: 70 000 hmotností Země
- křemík: 20 000 hmotností Země
- síra: 10 000 hmotností Země
- předchozí analýzy našly také dusík, uhlík, vodík, vápník a fosfor.

Pro vědce jsou výsledky analýzy potvrzením teorie, která dává za původ chemických prvků právě supernovy.