Nová pozorování podivně pohasínající hvězdy ukazují, že není obklopena uměle vytvořenou megastrukturou

4. 1. 2018
Hledání života Exoplanety Hvězdy

Mezi hvězdami pozorovanými vesmírným teleskopem Kepler při jeho primární misi byla i hvězda KIC 8462852 (přezdívaná také Tabbyina hvězda). Brzy po zjištění, že pohasíná natolik nezvyklým způsobem, že by kolem ní mohla existovat nějaká komplexní struktura blokující její svit, stala se tato hvězda doslova slavnou. Vyrojilo se množství vysvětlení tohoto chování, kromě komet a pásu asteroidů se objevila také teorie, že by mohla být obklopena megastrukturou uměle vytvořenou mimozemskou civilizací. Nová pozorování však naznačují, že by mohlo jít spíše o oblaka prachu nebo plynů.

Kepler, zorné pole

Kepler, zorné pole Na obrázku je znázorněna oblast, kterou sleduje vesmírný teleskop Kepler, jehož úkolem je pátrat po exoplanetách obíhající vzdálené hvězdy.



Poté, co se o KIC 8462852 začalo hodně psát a mluvit, objevil se na kickstarteru projekt, který sbíral finance na zaplacení pozorování této hvězdy dalšími teleskopy. Více než 1 700 lidí tak darovalo přes 100 tisíc dolarů a díky těmto financím namířil ke hvězdě své zrcadlo teleskop Las Cumbres. Výzkumníci včetně objevitelky Tabethy Boyajianové (podle které hvězda dostala svou přezdívku) teď publikovali výsledky svého pozorování v magazínu The Astrophysical Journal Letters.

Snahou astronomů bylo zachytit pohasínání hvězdy znovu, v reálném čase. Chtěli zjistit, zda se hvězda chová stejně ve všech částech spektra, nebo jen v některém, což by jim prozradilo více o hustotě objektu, který světlo hvězdy blokuje. Výsledek je, že v různých částech elektromagnetického spektra pohasíná hvězda jiným způsobem.

Toto chování vědci připisují něčemu jako jsou oblaka prachu nebo plynů, hvězda by také mohla pohasínat sama o sobě. Pokud by šlo o planetu, nebo třeba i nějakou formu Dysonovy sféry světlo hvězdy by podle vědců bylo blokované ve všech částech spektra stejně.

KIC 8462852 byla v roce 2015 pozorována teleskopem Kepler, který hledá exoplanety pomocí zkoumání hvězd, jejichž záření je pravidelně přerušováno přecházející exoplanetou, která záři blokuje. Hvězda je o 43 % hmotnější než Slunce a o 58 % větší, nachází se ve vzdálenosti 1280 světelných let.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Hledání života

Možný život na Venuši: astronomové detekovali v atmosféře sousední planety látku, kterou na Zemi produkují bakterie

14. 9. 2020 (novější než zobrazený článek)

Možný život na Venuši: astronomové detekovali v atmosféře sousední planety látku, kterou na Zemi produkují bakterieAstronomům se podařilo detekovat molekuly fosfanu v atmosféře planety Venuše. Jde o překvapivý objev, tato látka totiž na Zemi vzniká v průmyslových procesech nebo za přispění živých organismů. Pro detekovanou koncentraci v atmosféře Venuše zatím vědci nemají žádné jednoznačné vysvětlení. Mohla by vznikat v dosud neznámých chemických procesech, nebo by mohla být produktem živých organismů žijících v oblacích planety.

celý článek

Zatím nejširší a nejhlubší pátrání po známkách civilizace nepřineslo žádný výsledek

9. 9. 2020 (novější než zobrazený článek)

Zatím nejširší a nejhlubší pátrání po známkách civilizace nepřineslo žádný výsledekRadioteleskop Murchison Widefield Array (MWA) v australské poušti dokončil zatím nejširší a nejhlubší průzkum vesmíru při hledání inteligentního života. Prozkoumal oblast vesmíru, ve které je známa existence nejméně 10 milionů hvězd, a hledal rádiové signály podobné těm, které jsou na Zemi využívány pro vysílání FM rádia. Žádné signály však nedetekoval.

celý článek

Společnost Rocket Lab chce v roce 2023 podniknout první soukromou misi k Venuši

18. 8. 2020 (novější než zobrazený článek)

Společnost Rocket Lab chce v roce 2023 podniknout první soukromou misi k VenušiSpolečnost Rocket Lab dnes provozuje raketu Electron, která levně vynáší malé náklady na nízkou oběžnou dráhu Země. Společnost má nicméně ambicióznější plány, ať už se jedná o nabídku vynášení nákladu na oběžnou dráhu, nebo nově také mise za oběžnou dráhu Země.

celý článek

Vědci identifikovali prvního mnohobuněčného živočicha, který k životu nepotřebuje kyslík

11. 5. 2020 (novější než zobrazený článek)

Vědci identifikovali prvního mnohobuněčného živočicha, který k životu nepotřebuje kyslíkZačátkem tohoto roku vědci zjistili, že parazit Henneguya salminicola podobný medúze nepotřebuje ke svému životu kyslík. Doposud všechni známí mnohobuněční živočichové kyslík potřebují ke svému dýchání, jde tedy o převratný objev, který ukazuje na rozmanité fungování živých organismů na Zemi a potenciálně i jinde ve vesmíru.

celý článek

NASA testuje anténu pro sondu k měsíci Europa. Stále ale není zřejmé, na jaké raketě Europa Clipper poletí

6. 4. 2019 (novější než zobrazený článek)

NASA testuje anténu pro sondu k měsíci Europa. Stále ale není zřejmé, na jaké raketě Europa Clipper poletíMěsíc planety Jupiter Europa je pro mnohé z vědců nejzajímavějším místem k prozkoumání ve sluneční soustavě. Jde totiž o ledové těleso, pod jehož povrchem se ukrývá globální oceán. Už za čtyři roky by k Europě měla odletět vesmírná sonda Europa Clipper, jejímž úkolem bude podrobně zmapovat její povrch a procesy, které na něm i pod ním probíhají. Vývoj sondy postupuje dopředu a NASA už testuje novou anténu, kterou bude vybavena.

celý článek

Co umožňuje existenci oceánu pod povrchem Enceladu a proč tomu tak není u sousedních měsíců?

4. 4. 2019 (novější než zobrazený článek)

Co umožňuje existenci oceánu pod povrchem Enceladu a proč tomu tak není u sousedních měsíců?Dvojice vědců z University of Maryland a Southwest Research Institute vytvořila počítačovou simulaci, která se soustředí na vývoj těles v těsné blízkosti planety Saturn. Z více než 60 měsíců planety se pouze pětice větších měsíců nachází v jeho těsné blízkosti a zřejmě pouze Enceladus má pod svým povrchem ukrytý oceán. Nový počítačový model nyní poprvé ukazuje, proč je právě tento měsíc tímto způsobem unikátní. Výsledky výzkumu byly prezentovány ve studii, která vyšla v magazínu Nature Astronomy.

celý článek

První soukromá vědecká mise k Saturnu by mohla hledat život na Enceladu

11. 11. 2018 (novější než zobrazený článek)

První soukromá vědecká mise k Saturnu by mohla hledat život na EnceladuAmerická vesmírná agentura NASA a soukromá společnost Breakthrough Iniciatives podepsaly dohodu o spolupráci v přípravě soukromé mise k měsíci Enceladus u planety Saturn. NASA má s tímto místem zkušenosti, do loňského roku obíhala planetu sonda Cassini, která na malém ledovém měsíci Enceladu objevila gejzíry tryskající vodu a organické sloučeniny do okolí planety, kde vytváří jeden z jejích prstenců. NASA, ani jiná vládní vesmírná agentura se k Saturnu v nejbližší době nechystá, soukromá iniciativa tak přebírá žezlo a hodlá Enceladus navštívit.

celý článek