Nová pozorování podivně pohasínající hvězdy ukazují, že není obklopena uměle vytvořenou megastrukturou

Mezi hvězdami pozorovanými vesmírným teleskopem Kepler při jeho primární misi byla i hvězda KIC 8462852 (přezdívaná také Tabbyina hvězda). Brzy po zjištění, že pohasíná natolik nezvyklým způsobem, že by kolem ní mohla existovat nějaká komplexní struktura blokující její svit, stala se tato hvězda doslova slavnou. Vyrojilo se množství vysvětlení tohoto chování, kromě komet a pásu asteroidů se objevila také teorie, že by mohla být obklopena megastrukturou uměle vytvořenou mimozemskou civilizací. Nová pozorování však naznačují, že by mohlo jít spíše o oblaka prachu nebo plynů.

Kepler, zorné pole

Kepler, zorné pole Na obrázku je znázorněna oblast, kterou sleduje vesmírný teleskop Kepler, jehož úkolem je pátrat po exoplanetách obíhající vzdálené hvězdy.



Poté, co se o KIC 8462852 začalo hodně psát a mluvit, objevil se na kickstarteru projekt, který sbíral finance na zaplacení pozorování této hvězdy dalšími teleskopy. Více než 1 700 lidí tak darovalo přes 100 tisíc dolarů a díky těmto financím namířil ke hvězdě své zrcadlo teleskop Las Cumbres. Výzkumníci včetně objevitelky Tabethy Boyajianové (podle které hvězda dostala svou přezdívku) teď publikovali výsledky svého pozorování v magazínu The Astrophysical Journal Letters.

Snahou astronomů bylo zachytit pohasínání hvězdy znovu, v reálném čase. Chtěli zjistit, zda se hvězda chová stejně ve všech částech spektra, nebo jen v některém, což by jim prozradilo více o hustotě objektu, který světlo hvězdy blokuje. Výsledek je, že v různých částech elektromagnetického spektra pohasíná hvězda jiným způsobem.

Toto chování vědci připisují něčemu jako jsou oblaka prachu nebo plynů, hvězda by také mohla pohasínat sama o sobě. Pokud by šlo o planetu, nebo třeba i nějakou formu Dysonovy sféry světlo hvězdy by podle vědců bylo blokované ve všech částech spektra stejně.

KIC 8462852 byla v roce 2015 pozorována teleskopem Kepler, který hledá exoplanety pomocí zkoumání hvězd, jejichž záření je pravidelně přerušováno přecházející exoplanetou, která záři blokuje. Hvězda je o 43 % hmotnější než Slunce a o 58 % větší, nachází se ve vzdálenosti 1280 světelných let.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Hledání života

Podle nové studie se v atmosféře Venuše nenachází fosfan, ale oxid siřičitý

28. 1. 2021 (novější než zobrazený článek)

Když v září vědci oznámili detekci fosfanu v atmosféře Venuše, vyvolalo to velký zájem po celém světě. Přítomnost této sloučeniny by mohla znamenat existenci života na sousední planetě. Nová interpretace vědeckých dat však přináší uklidnění, stejný pozorovaný efekt by totiž mohl být způsoben přítomností oxidu siřičitého. Který navíc dává na Venuši větší smysl.

celý článek

Od nejbližší hvězdy Proxima Centauri k nám přichází neznámý rádiový signál

25. 12. 2020 (novější než zobrazený článek)

Astronomům se pomocí teleskopu Parkes v Austrálii podařilo zachytit rádiový signál, který k nám přichází od nejbližší hvězdy Proxima Centauri. Jeho původ zatím není známý a objevil se pouze jednou. Vědci, kteří hledají známky vyspělých civilizací ve vesmíru, jsou nadšení, ale zároveň upozorňují, že možných vysvětlení původu signálu bude jistě více.

celý článek

Nová analýza dat ukazujících fosfan v oblacích Venuše, potvrdila jeho přítomnost, ale v menším množství

22. 11. 2020 (novější než zobrazený článek)

Když tým vědců vedených Jane Greavesovou oznámil v září objev fosfanu v atmosféře Venuše, objevilo se několik oponujících studií. Závěry vědců vyvolaly ve světě velký zájem, přítomnost této látky by totiž mohla znamenat existenci života na sousední planetě. Nová analýza dat z teleskopu ALMA fosfan v atmosféře Venuše potvrzuje, avšak v menším množství, než bylo v původní studii.

Možný život na Venuši: astronomové detekovali v atmosféře sousední planety látku, kterou na Zemi produkují bakterie

14. 9. 2020 (novější než zobrazený článek)

Astronomům se podařilo detekovat molekuly fosfanu v atmosféře planety Venuše. Jde o překvapivý objev, tato látka totiž na Zemi vzniká v průmyslových procesech nebo za přispění živých organismů. Pro detekovanou koncentraci v atmosféře Venuše zatím vědci nemají žádné jednoznačné vysvětlení. Mohla by vznikat v dosud neznámých chemických procesech, nebo by mohla být produktem živých organismů žijících v oblacích planety.

celý článek

Zatím nejširší a nejhlubší pátrání po známkách civilizace nepřineslo žádný výsledek

9. 9. 2020 (novější než zobrazený článek)

Radioteleskop Murchison Widefield Array (MWA) v australské poušti dokončil zatím nejširší a nejhlubší průzkum vesmíru při hledání inteligentního života. Prozkoumal oblast vesmíru, ve které je známa existence nejméně 10 milionů hvězd, a hledal rádiové signály podobné těm, které jsou na Zemi využívány pro vysílání FM rádia. Žádné signály však nedetekoval.

celý článek

Společnost Rocket Lab chce v roce 2023 podniknout první soukromou misi k Venuši

18. 8. 2020 (novější než zobrazený článek)

Společnost Rocket Lab dnes provozuje raketu Electron, která levně vynáší malé náklady na nízkou oběžnou dráhu Země. Společnost má nicméně ambicióznější plány, ať už se jedná o nabídku vynášení nákladu na oběžnou dráhu, nebo nově také mise za oběžnou dráhu Země.

celý článek

Vědci identifikovali prvního mnohobuněčného živočicha, který k životu nepotřebuje kyslík

11. 5. 2020 (novější než zobrazený článek)

Začátkem tohoto roku vědci zjistili, že parazit Henneguya salminicola podobný medúze nepotřebuje ke svému životu kyslík. Doposud všechni známí mnohobuněční živočichové kyslík potřebují ke svému dýchání, jde tedy o převratný objev, který ukazuje na rozmanité fungování živých organismů na Zemi a potenciálně i jinde ve vesmíru.

celý článek