Čína pošle v roce 2018 na Měsíc robotické vozítko, radioteleskop a také živé organismy

Čínská vesmírná agentura (CNSA) má v roce 2018 v plánu vrátit se na Měsíc. Po roveru v roce 2013 poletí letos další rover tentokrát na odvrácenou stranu Měsíce, kde bude zkoumat geologii a vliv měsíční gravitace na živé organismy. Mise je součástí čínského lunárního programu Chang´e, který má v budoucnu přinést vzorky měsíčních hornin na Zemi a ve výsledku také dostat čínské astronauty na povrch Měsíce. Původně byla mise Chang´e 4 plánovaná jako záložní pro Chang´e 3, nakonec však bude mít odlišné parametry i cíle, i když podobný hardware.

Měsíc

Měsíc snímek Měsíce pořízený vesmírnou sondou Galileo při jejím odletu k Jupiteru. Vlevo nahoře leží Mare Imbrium tvořené hlavně ztuhlou lávou z období geologické aktivity Měsíce. Obrázek je výsledkem kompozice 18 snímků pořízených systémem několika instrumentů sondy Galileo.



Orbitální družice

Mise Chang´e 4 má začít v červnu 2018 vypuštěním lunární orbitální družice, která bude přenášet signál z povrchu Měsíce do řídícího centra v Číně. Družice bude obíhat librační bod L2 systému Země-Měsíc, ze kterého bude mít neustálý výhled na odvrácenou stranu Měsíce, kde se bude pohybovat malý rover.

Rover

O asi 6 měsíců později, tedy koncem roku 2018, spustí Čína druhou část mise, při které bude na Měsíc dopraven přistávací modul s pohyblivým robotickým roverem. Přistání má proběhnout v pánvi South Pole - Aitken, největším impaktním kráteru na Měsíci, poblíž jižního pólu. Právě na tomto místě byla v uplynulých letech nalezena ložiska vodního ledu, který se ukrývá v permanentním stínu kráterů na pólech Měsíce. Pánev South Pole - Aitken je díky svým zásobám ledu považována za optimální místo pro výstavbu lunární stanice. Pokud by se podařilo tento led vytěžit a zpracovat, lze z něj jednoduchými procesy vyrábět vodík a kyslík, které lze využít pro výrobu paliva vesmírných lodí nebo zásob pro posádku stanice. Půjde o historicky první přistání na odvrácené straně Měsíce. Vědecké vybavení roveru - panoramatická kamera - radar pro zkoumání složení nitra Měsíce - infračervený spektrometr - energetický neutrální detektor atomů

Přistávací modul

Vědecké vybavení přistávacího modulu - instrument pro analýzu měsíčního prachu - detektor elektrického pole - přístroj pro zkoumání plazmy a magnetického pole - lunární seismometr - radioteleskop pro pozorování hvězdné oblohy - neutronový dosimetr - kontejner s živými organismy Přistávací modul s sebou ponese další zajímavé zařízení - kontejner s živými organismy. Uvnitř budou brambory, zrnka bylin a vajíčka, ze kterých se vylíhnou červi. Červi by měli být schopni produkovat oxid uhličitý a rostliny zase kyslík, čímž by měla vzniknout vzájemná symbióza. Vše dohromady by mohlo vytvořit vlastní ekosystém, pokud se organismy dokážou vypořádat s nízkou gravitací na Měsíci. Kontejner bude mít na délku 18 centimetrů a vážit bude 3 kilogramy, tvoření je zhruba stovkou komponent. Jeho autorem je Zhang Yuanxun, podle kterého je největší výzvou kontrola teploty a přísun energie. Světlo bude mít vnitřek kontejneru zprostředkovaný světelnými trubicemi energii budou zase dodávat výkonné baterie. S pomocí radioteleskopu na palubě přistávacího modulu chtějí vědci využít odstínění odvrácené strany Měsíce od radiových signálů ze Země. Cílem teleskopu bude vyzkoušet jak jednoduché bude zachytit radiové signály z počátku vesmíru. Pokud budou výsledky příznivé, bude to další argument pro výstavbu observatoře na povrchu odvrácené strany Měsíce. Autorem radioteleskopu je Heino Falcke, německý profesor, který se soustředí na radio astronomii, černé díry a astrofyziku. Poprvé byl jeho radioteleskop navržen pro evropskou lunární misi, která se však nikdy neuskutečnila, nakonec by tedy mohl být součástí mise čínské. Údajně ještě není jisté, zda teleskop bude součástí přistávacího modulu, podle Falckeho je však vše na dobré cestě.

Budoucnost čínského průzkumu Měsíce

Pokud bude mise Chang´e 4 úspěšná, přijdou další robotické mise, jejichž součástí bude doprava měsíčních hornin zpátky na Zemi. Dlouhodobým cílem čínského lunárního programu však není nic menšího než přistání lidské posádky na Měsíci. Podle aktuálních odhadů by mohli Číňané stanout na povrchu našeho souputníka do 15 let.
Líbil se Vám tento článek?
Podpořte tento web sdílením našeho obsahu
Chcete vědět o dalším článku?
Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích


Další zprávy z kategorie
Měsíc
tag icon
Další články z kategorie
Měsíc