Proleťte se středem naší galaxie kolem supermasivní černé díry v nové vizualizaci

Nová vizualizace středu naší galaxie Vás zavede do blízkosti supermasivní černé díry Sagittarius A* v 360° videu. Vědci dali tento průlet dohromady z pozorování rentgenového teleskopu Chandra a dalších, které dokáží prohlédnout oblaka prachu, které střed Mléčné dráhy zastírají. Animace začíná 350 let v minulosti a zaznamenává hvězdy a jejich pohyb v rozmezí asi 500 let. Vše se odehrává asi 25 tisíc světelných let od Země.

Černá díra v centru Mléčné dráhy

Černá díra v centru Mléčné dráhy Astronomové z NASA pořídili s Hubblovým teleskopem doposud neostřejší snímek galaktického středu Mléčné dráhy. Střed Mléčné dráhy je zahalen do mezihvězdných plynů a prachu, které komplikují jeho pozorování ve viditelném spektru. Tento snímek byl pořízen infračervenou kamerou NICMOS, která místo viditelného světla snímá teplo, které objekty vydávají. Vpravo dole je vidět spirálovité okolí supermasivní černé díry v centru galaxie. Černou díru přímo pozorovat nelze, na fotografii jsou vidět ionizované plyny, které byly zachyceny její gravitací.



Kromě supermasivní černé díry můžete při cestě jádrem Mléčné dráhy narazit také na tzv. Wolf-Rayetovy hvězdy, které obíhají centrální černou díru v těsné blízkosti do vzdálenosti 1,5 světelného roku. Jde o velmi masivní a aktivní hvězdy, které chrlí do svého okolí obrovské množství hmoty. Lze také zahlédnout jak tento materiál naráží na mezihvězdnou hmotu a vytváří tak bubliny nebo vlny zahřátých plynů na vysoké teploty.

Pro animaci byla použita data z vesmírného rentgenového teleskopu Chandra a pozemních pozorování v infračerveném světle z observatoře VLT (Very Large Telescope) umístěné v Chile. Vědci zkoumají střed Mléčná dráhy, aby se dozvěděli více o supermasivní černé díře Sagittaruis A* a jejích interakcích s bezprostředním okolím i zbytkem galaxie.

Podle dosavadních pozorování měla supermasivní černá díra v jádru Mléčné dráhy období intenzivní aktivity, které skončilo před asi 100 lety (tedy spíše bylo pozorovatelné ze Země před 100 lety). Dozvuky této aktivity lze v jejím okolí stále pozorovat, skrze interakce hvězd a plynů v regionu.




Video můžete dobře pozorovat v aplikacích s virtuální realitou nebo ve smartphonech, které tato videa dokáží přehrát (což je většina).
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie
Sagittarius A*

Aktivita supermasivní černé díry by mohla stát za nízkým počtem červených obrů v jádru galaxie

V blízkosti supermasivní černé díry v jádru Mléčné dráhy se nachází množství hvězd, překvapivě málo z nich jsou ale červení obři. Příčinou by mohla být aktivita samotné černé díry, která mohla některé velké hvězdy zbavit jejich horních vrstev. Nový výzkum vedený polským astrofyzikem Michalem Zajačekem byl publikován v magazínu Astrophysical Journal.

celý článek

Ze středu naší galaxie vycházejí dvě gigantické bubliny rentgenového záření

Astronomům se podařilo objevit dvě obrovské bubliny rentgenového záření, které vycházejí z jádra Mléčné dráhy. Bubliny se rozpínají směrem nad a pod rovinu, ve které se nachází většina hvězd v naší galaxii. Jsou obrovské - dokonce ještě větší než už dříve objevené podobné bubliny z gama záření. K novému objevu vedla data z německého instrumentu eRosita na ruském vesmírném teleskopu Spektr-RG.

celý článek

Supermasivní černá díra uprostřed Mléčné dráhy rotuje překvapivě pomalu

Černé díry není snadné charakterizovat, jejich extrémní gravitaci neunikne ani světlo. Podle aktuální teorie jediné, co o černých dírách můžeme vědět, je jejich hmotnost, elektrický náboj a spin, neboli rotace. Vědci se nyní pokusili charakterizovat rotaci supermasivní černé díry Sagittarius A* ve středu naší vlastní galaxie a zjistili, že zřejmě rotuje pomaleji, než je tomu v jiných galaxiích.

celý článek

Kolem černé díry v jádru Mléčné dráhy obíhá hvězda, která se pohybuje 8 % rychlosti světla

V jádru naší galaxie dřímá supermasivní černá díra, kolem které obíhají stovky hvězd. Nejkratší oběžnou dráhu z nich má hvězda s označením S62, její přiblížení k černé díře způsobuje, že se pohybuje 8 % rychlosti světla. Tato rychlost ovlivňuje nejen oběžnou dráhu hvězdy, ale způsobuje také další efekty, například dilataci času.

celý článek

Kolem černé díry v jádru naší galaxie rotují zdroje blikajícího radiového záření

Pomocí observatoře ALMA se astronomům podařilo identifikovat kvazi-periodické blikání v milimetrové vlnové délce, které vychází z těsné blízkosti supermasivní černé díry v jádru Mléčné dráhy. Jeho zdrojem jsou zřejmě hustější oblasti na vnitřní hraně rotujícího disku, který černou díru obklopuje.

celý článek

Supermasivní černou díru v jádru Mléčné dráhy obíhají podivné objekty, které jinde pozorovány nebyly

V bezprostřední blízkosti supermasivní černé díry v jádru Mléčné dráhy se nachází objekty, které zatím nikde jinde pozorovány nebyly. Vědci původně mysleli, že se jedná o hvězdy, potom to vypadalo, že jde o oblaka plynů. Nakonec by ale mohlo jít o zcela jiný typ struktury, která v sobě kombinuje vlastnosti jak oblaků, tak hvězd. Nově je nyní vědci označují jako objekty G (G Objects).

celý článek

Záblesky gama záření ze středu naší galaxie by mohly pocházet z temné hmoty

V uplynulých letech vědci detekovali v centru Mléčné dráhy záhadný přebytek energie ve formě gama záření: nejenergetičtější formy elektromagnetického záření. Nepřichází k nám však od supermasivní černé díry ve středu galaxie, ale z regionu o poloměru až 5 tisíc světelných let kolem jádra galaxie. Původ tohoto záření zatím zůstává zahalený.

celý článek