Analýza nitra bílého trpaslíka přinesla nečekaný závěr - jeho jádro je příliš velké a plné kyslíku

15. 1. 2018
Bílí trpaslíci Hvězdy Kepler (teleskop)

Seismická analýza bílého trpaslíka KIC 08626021 (J192904.6+444708) vzdáleného 1 375 světelných let ukázala, že jeho složení neodpovídá předpokladům pro tento typ hvězdy. Jádro tohoto trpaslíka je podle údajů naměřených vesmírným teleskopem Kepler až o 40 % větší než předpovídá současná teorie o vývoji hvězd a s větším podílem kyslíku. Na studii publikované v magazínu Nature se podílelo na 300 expertů z celého světa, vedoucím autorem je Noemi Giammichelová a Gilles Fontaine.

Hvězdy, vznik a zánik

Hvězdy, vznik a zánik Vývoj hvězdných objektů v závislosti na jejich velikosti.



Bílý trpaslík je husté jádro, které zůstalo po zhroucení střední, nebo menší hvězdy, ze které nevznikla neutronová hvězda, nebo černá díra. Této fázi hvězdného života předchází červený obr, kdy hvězda odhazuje své svrchní vrstvy do okolí. Zůstává po něm pouze husté jádro tvořené zpravidla uhlíkem a kyslíkem obalené tenkou vrstvou helia, už však neprobíhá termojaderná reakce.

Data z teleskopu Kepler prozradila, že hvězda KIC 08626021 vibruje a nastává na ní efekt podobný zemětřesení, což vědcům umožnilo analyzovat její nitro. Kromě velkého jádra je překvapil také velký podíl kyslíku na úkor uhlíku (86 % kyslíku - o 15 % více než se předpokládalo), chtějí tedy stejným způsobem analyzovat další hvězdy, aby potvrdili, zda se jedná o běžnou situaci, nebo je hvězda KIC 08626021 výjimečná. 

Bílý trpaslík KIC 08626021 byl první hvězdou svého typu u níž byly detekovány vibrace teleskopem Kepler. Od té doby však bylo objeveno dalších 60 podobných kandidátů, které by mohly vnést světlo do této fáze hvězdného života, která za miliardy let čeká také naši vlastní hvězdu, stejně jako 97 % hvězd ve vesmíru.

Více informací o tom, jak se hvězda vyvíjí ve fázi bílého trpaslíka může astronomům napovědět více o vývoji v ostatních fázích. Vědci si také od analýzy kompozice těchto hvězd slibují možnost identifikace jejich stáří.

Samotné složení bílých trpaslíků má význam i pro určování vzdáleností ve vesmíru. Bílí trpaslíci totiž stojí u zrodu supernov typu Ia, u kterých astronomové předpokládali stejnou zářivost a mohli tak určovat jejich vzdálenost od Země. V posledních letech si ale všimli, že tato zářivost kolísá, což by mohlo být způsobeno rozdílným složením bílých trpaslíků a mohlo by tak mít výrazný dopad do mnoha koutů astronomie, jako je například rozpínání vesmíru a množství temné energie v něm.

Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Bílí trpaslíci

Objev exoplanety v blízkosti bílého trpaslíka - na místě, kde by neměla přežít

18. 9. 2020 (novější než zobrazený článek)

Objev exoplanety v blízkosti bílého trpaslíka - na místě, kde by neměla přežítMezinárodní tým astronomů objevil první netknutou planetu obíhající velmi blízko bílému trpaslíku. Jedná se o hustý zbytek jádra hvězdy podobné Slunci v jehož okolí panují pro planety nehostinné podmínky. Vědci zatím neví, jak může exoplaneta v takovém prostředí přežít, její existenci si tak zatím neumí vysvětlit.

celý článek

Masivní hvězda proletěla kolem černé díry a přišla o své vnější vrstvy, zůstal z ní jen bílý trpaslík

29. 4. 2020 (novější než zobrazený článek)

Masivní hvězda proletěla kolem černé díry a přišla o své vnější vrstvy, zůstal z ní jen bílý trpaslíkAstronomům se podařilo identifikovat hvězdu, která se přiblížila černé díře natolik, že přišla o podstatnou část své hmoty. Zůstalo z ní jen husté jádro, které nyní pozorují prostřednictvím rentgenových paprsků. Hvězdy se s černými dírami setkávají poměrně často, zřídka se však astronomům podaří pozorovat hvězdu, která takové setkání přežije.

celý článek

Astronomové poprvé pozorovali novu od začátku až do konce

24. 4. 2020 (novější než zobrazený článek)

Astronomové poprvé pozorovali novu od začátku až do konceAstronomům z Rakouska, Polska a Kanady se podařilo poprvé pozorovat jev zvaný nova od začátku až do konce. Doposud byly pozorovány pouze následky nov z nichž vědci usuzovali, co k nim mohlo vést. Nová pozorování tak poprvé ukazují, jak k nově dochází. Závěry z těchto pozorování byly nyní publikované ve vědeckém magazínu Nature Astronomy.

celý článek

Masivní bílý trpaslík zřejmě vznikl spojením dvou menších bílých trpaslíků

4. 3. 2020 (novější než zobrazený článek)

Masivní bílý trpaslík zřejmě vznikl spojením dvou menších bílých trpaslíkůAstronomové zjistili u blízkého bílého trpaslíka nezvyklé složení a pohyb. Podle studie publikované v magazínu Nature Astronomy mohl vzniknout kolizí menších bílých trpaslíků. Šlo by o první známý případ takto vzniklého bílého trpaslíka identifikovaného prostřednictvím jeho složení.

celý článek

V datech z teleskopu Kepler se ukrýval silný záblesk od hvězdy konzumující materiál z hnědého trpaslíka

5. 2. 2020 (novější než zobrazený článek)

V datech z teleskopu Kepler se ukrýval silný záblesk od hvězdy konzumující materiál z hnědého trpaslíkaNový výzkum, který zpracovával data posbíraná vesmírným teleskopem Kepler, odhalil výrazný záblesk od jedné ze sledovaných hvězd. Nezvykle silný záblesk dosahoval až 1600násobku běžné zářivosti, než se opět uklidnil na běžné hodnoty. Podle vědců to bylo způsobeno konzumací materiálu z blízkého hnědého trpaslíka.

celý článek

Astronomové pozorovali strhávání časoprostoru v interakci bílého trpaslíka a neutronové hvězdy

4. 2. 2020 (novější než zobrazený článek)

Astronomové pozorovali strhávání časoprostoru v interakci bílého trpaslíka a neutronové hvězdyMezinárodní tým astrofyziků vedený australským profesorem Metthewem Bailesem pozoroval projev strhávání časoprostoru (frame dragging), které bylo předpovězeno einsteinovou teorií obecné relativity. Jedná se o efekt způsobený rotací tělesa, která ovlivňuje pohyb objektů v jeho blízkosti. Tento projev obecné relativity se nyní podařilo vysledovat u binárního systému PSR J1141-6545, kde kolem sebe vzájemně rotují bílý trpaslík a neutronová hvězda.

celý článek

Extrémně zářivou supernovu SN 2006gy zřejmě způsobila interakce masivní hvězdy s bílým trpaslíkem

27. 1. 2020 (novější než zobrazený článek)

Extrémně zářivou supernovu SN 2006gy zřejmě způsobila interakce masivní hvězdy s bílým trpaslíkemŠvédským a japonským vědcům se podařilo zjistit, co znamenají podivné emisní linie nalezené v jedné z nejjasnějších pozorovaných supernov SN 2006gy. Nové informace jim také umožnily přijít s novou teorií, která vysvětluje vznik této unikátní zářivé supernovy.

celý článek