Za pomoci gravitační čočky byly objeveny první exoplanety mimo naši vlastní galaxii

Za pomoci gravitační čočky se astronomům podařilo objevit exoplanety ve vzdálené eliptické galaxii. Jde o první detekci planetárních těles mimo naši vlastní galaxii. Objev se podařilo učinit analýzou světla vzdáleného kvazaru, které proletělo bližší galaxií a doznalo určitých změn. Tyto změny si astronomové nedokáží vysvětlit lépe, než existencí exoplanet v této galaxii.

Kvazar RX J1131

Kvazar RX J1131 Světlo z kvazaru vzdáleného 6 miliard světelných let je na tomto snímku deformováno galaxií vzdálenou zhruba 4 miliardy světelných let (uprostřed kruhu). Odraz kvazaru je zde vidět hned 4x (4 světla v kruhu), což dává vědcům unikátní možnost studovat vzdálený objekt, ale také bližší objekt, kterým světlo prochází.



Exoplanety byly objeveny v galaxii vzdálené 3,8 miliard světelných let s pomocí rentgenového vesmírného teleskopu Chandra. Tento teleskop zachytil světlo z 6 miliard světelných let vzdáleného kvazaru RX J1131-1231 deformované na cestě k nám galaxií, která mu stála v cestě. 

Právě v této galaxii však dochází k deformacím světla z kvazaru, které si vědci neumí vysvětlit lépe, než existencí exoplanet v této galaxii. Co víc, má jít o tzv sirotčí planety, tedy takové, které neobíhají mateřskou hvězdu, ale pohybují se v mezihvězdném prostoru.

Studie publikovaná v magazínu The Astrophysical Journal Letters ukazuje na asi dva tisíce objektů v mezihvězdném prostoru galaxie o velikosti od Měsíce po Jupiter. To je větší množství sirotčích planet, než bylo doposud objeveno v naší vlastní galaxii. Je však třeba si uvědomit, že nejde o konkrétní objekty ale celkovou masu planetárních objektů, která ovlivňuje průchod světla touto galaxií.

Přesto jde v podstatě o jediný dosud známý způsob jakým takto vzdálené a malé objekty identifikovat. Vědci, kteří stáli u zrodu této studie, jsou nadšení ze svého objevu a očekávají další podobné objevy v blízké budoucnosti. Pomoci jim k tomu mají teleskopy nové generace ve vesmíru (JWST) a na Zemi (ELT - Extremely Large Telescope, OWL - Overwhelmingly Large Telescope, nebo Colossus Telescope), které jsou aktuální v různých stádiích vývoje.

Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie
Exoplanety

Nový vesmírný teleskop Jamese Webba prozkoumá blízký planetární systém Beta Pictoris

Hned několik vědeckých týmů má v plánu použít vesmírný teleskop Jamese Webba (JWST) pro průzkum blízkého hvězdného systému Beta Pictoris. Jedná se o mladý systém s nejméně dvěma exoplanetami a diskem materiálu, ze kterého by mohly vzniknout další. Výkonný teleskop, který je označován jako nástupce Hubblova teleskopu by měl do vesmíru odletět už letos na podzim.

celý článek

Astronomové u exoplanety poprvé zpozorovali zřetelný disk materiálu, ze kterého může vzniknout exoměsíc

Pomocí observatoře ALMA se vědcům podařilo zpozorovat disk materiálu u jedné z exoplanet obíhajících hvězdu PDS 70 vzdálenou 370 světelných let. Předpokládají, že se jedná o strukturu, ze které vznikne jeden nebo více měsíců. Jedná se o první případ takto zřetelného disku pozorovaného u exoplanety.

celý článek

První pozorování izotopů v atmosféře exoplanety

Ve vzdálenosti zhruba 300 světelných let se nachází exoplaneta, v jejíž atmosféře vědci detekovali poprvé izotopy chemických prvků. Konkrétně se jedná o uhlík-13, který se od běžného uhlíku-12 liší počtem neutronů a protonů ve svém jádru. Ke svému výzkumu využil tým vědců vedený Yapengem Zhangem teleskopu VLT v Čile.

celý článek

Spřízněné hvězdy dělí 30 světelných let, teď u nich astronomové našli mladé exoplanety

Data z teleskopu Gaia ukazují, že hvězdy TOI 2076 a TOI 1807 si jsou příbuzné, a to i přesto, že je dělí víc než 30 světelných let. To je příliš daleko na to, aby se gravitačně ovlivňovaly. Analýza jejich světla nicméně ukázala, že vznikly ze stejného materiálu a nyní se pohybují vesmírem ve stejném směru. U obou hvězd nyní byly objeveny mladé exoplanety.

celý článek

Jedna z nejchladnějších exoplanet podobných Neptunu TOI-1231 b by mohla mít v atmosféře oblaka z vodní páry

Ve vzdálenosti 90 světelných let se nachází exoplaneta TOI-1231 b, která zdánlivě připomíná Neptun. Je 3,5x větší než Země a svou hvězdu oběhne jednou za 24 dní. Vzhledem k tomu, že obíhá drobného červeného trpaslíka, znamená to, že teploty na TOI-1231 b nebudou nijak vysoké - kolem 57 °C. Většina dodnes objevených podobně velkých exoplanet má teploty výrazně vyšší, protože obíhají blíž svým hvězdám.

celý článek

První detekce hydroxylu (OH) v atmosféře exoplanety

Mezinárodnímu týmu astronomů se podařilo poprvé detekovat hydroxyl (OH) v atmosféře exoplanety. Nalezli jej na extrémně horké planetě WASP-33b ve vzdálenosti 400 světelných let. Astronomům se v posledních letech daří detekovat stále více chemických prvků a sloučenin na vzdálených planetách. V budoucnosti chtějí na dálku rozpoznat známky života mimo sluneční soustavu.

celý článek

Atmosféra blízkého hnědého trpaslíka obsahuje vrstvy s různým chemickým složením

Pomocí teleskopu W. M. Keck na Havaji se astronomům podařilo zjistit víc o hnědém trpaslíku 2MASS J22081363+2921215. Prostřednictvím infračervených pozorování zjistili, že jeho atmosféra obsahuje vrstvy jejichž složení se s výškou liší. Tento výzkum může mimo jiné napovědět více o atmosférách obřích exoplanet, které svou hmotností několikanásobně překračují hmotnost planety Jupiter.

celý článek