Za pomoci gravitační čočky byly objeveny první exoplanety mimo naši vlastní galaxii
6. 2. 2018Za pomoci gravitační čočky se astronomům podařilo objevit exoplanety ve vzdálené eliptické galaxii. Jde o první detekci planetárních těles mimo naši vlastní galaxii. Objev se podařilo učinit analýzou světla vzdáleného kvazaru, které proletělo bližší galaxií a doznalo určitých změn. Tyto změny si astronomové nedokáží vysvětlit lépe, než existencí exoplanet v této galaxii.
Kvazar RX J1131 Světlo z kvazaru vzdáleného 6 miliard světelných let je na tomto snímku deformováno galaxií vzdálenou zhruba 4 miliardy světelných let (uprostřed kruhu). Odraz kvazaru je zde vidět hned 4x (4 světla v kruhu), což dává vědcům unikátní možnost studovat vzdálený objekt, ale také bližší objekt, kterým světlo prochází.
Exoplanety byly objeveny v galaxii vzdálené 3,8 miliard světelných let s pomocí rentgenového vesmírného teleskopu Chandra. Tento teleskop zachytil světlo z 6 miliard světelných let vzdáleného kvazaru RX J1131-1231 deformované na cestě k nám galaxií, která mu stála v cestě. Právě v této galaxii však dochází k deformacím světla z kvazaru, které si vědci neumí vysvětlit lépe, než existencí exoplanet v této galaxii. Co víc, má jít o tzv sirotčí planety, tedy takové, které neobíhají mateřskou hvězdu, ale pohybují se v mezihvězdném prostoru. Studie publikovaná v magazínu The Astrophysical Journal Letters ukazuje na asi dva tisíce objektů v mezihvězdném prostoru galaxie o velikosti od Měsíce po Jupiter. To je větší množství sirotčích planet, než bylo doposud objeveno v naší vlastní galaxii. Je však třeba si uvědomit, že nejde o konkrétní objekty ale celkovou masu planetárních objektů, která ovlivňuje průchod světla touto galaxií. Přesto jde v podstatě o jediný dosud známý způsob jakým takto vzdálené a malé objekty identifikovat. Vědci, kteří stáli u zrodu této studie, jsou nadšení ze svého objevu a očekávají další podobné objevy v blízké budoucnosti. Pomoci jim k tomu mají teleskopy nové generace ve vesmíru (JWST) a na Zemi (ELT - Extremely Large Telescope, OWL - Overwhelmingly Large Telescope, nebo Colossus Telescope), které jsou aktuální v různých stádiích vývoje.
Více informací k tématu
Exoplanety
23. 7. 2021 (novější než zobrazený článek)
ExoplanetyNový vesmírný teleskop Jamese Webba prozkoumá blízký planetární systém Beta Pictoris
Hned několik vědeckých týmů má v plánu použít vesmírný teleskop Jamese Webba (JWST) pro průzkum blízkého hvězdného systému Beta Pictoris. Jedná se o mladý systém s nejméně dvěma exoplanetami a diskem materiálu, ze kterého by mohly vzniknout další. Výkonný teleskop, který je označován jako nástupce Hubblova teleskopu by měl do vesmíru odletět už letos na podzim.
celý článek
22. 7. 2021 (novější než zobrazený článek)ExoplanetyAstronomové u exoplanety poprvé zpozorovali zřetelný disk materiálu, ze kterého může vzniknout exoměsíc
Pomocí observatoře ALMA se vědcům podařilo zpozorovat disk materiálu u jedné z exoplanet obíhajících hvězdu PDS 70 vzdálenou 370 světelných let. Předpokládají, že se jedná o strukturu, ze které vznikne jeden nebo více měsíců. Jedná se o první případ takto zřetelného disku pozorovaného u exoplanety.
celý článek
17. 7. 2021 (novější než zobrazený článek)ExoplanetyPrvní pozorování izotopů v atmosféře exoplanety
Ve vzdálenosti zhruba 300 světelných let se nachází exoplaneta, v jejíž atmosféře vědci detekovali poprvé izotopy chemických prvků. Konkrétně se jedná o uhlík-13, který se od běžného uhlíku-12 liší počtem neutronů a protonů ve svém jádru. Ke svému výzkumu využil tým vědců vedený Yapengem Zhangem teleskopu VLT v Čile.
celý článek
14. 7. 2021 (novější než zobrazený článek)ExoplanetySpřízněné hvězdy dělí 30 světelných let, teď u nich astronomové našli mladé exoplanety
Data z teleskopu Gaia ukazují, že hvězdy TOI 2076 a TOI 1807 si jsou příbuzné, a to i přesto, že je dělí víc než 30 světelných let. To je příliš daleko na to, aby se gravitačně ovlivňovaly. Analýza jejich světla nicméně ukázala, že vznikly ze stejného materiálu a nyní se pohybují vesmírem ve stejném směru. U obou hvězd nyní byly objeveny mladé exoplanety.
celý článek
29. 6. 2021 (novější než zobrazený článek)ExoplanetyJedna z nejchladnějších exoplanet podobných Neptunu TOI-1231 b by mohla mít v atmosféře oblaka z vodní páry
Ve vzdálenosti 90 světelných let se nachází exoplaneta TOI-1231 b, která zdánlivě připomíná Neptun. Je 3,5x větší než Země a svou hvězdu oběhne jednou za 24 dní. Vzhledem k tomu, že obíhá drobného červeného trpaslíka, znamená to, že teploty na TOI-1231 b nebudou nijak vysoké - kolem 57 °C. Většina dodnes objevených podobně velkých exoplanet má teploty výrazně vyšší, protože obíhají blíž svým hvězdám.
celý článek
27. 6. 2021 (novější než zobrazený článek)ExoplanetyPrvní detekce hydroxylu (OH) v atmosféře exoplanety
Mezinárodnímu týmu astronomů se podařilo poprvé detekovat hydroxyl (OH) v atmosféře exoplanety. Nalezli jej na extrémně horké planetě WASP-33b ve vzdálenosti 400 světelných let. Astronomům se v posledních letech daří detekovat stále více chemických prvků a sloučenin na vzdálených planetách. V budoucnosti chtějí na dálku rozpoznat známky života mimo sluneční soustavu.
celý článek
14. 6. 2021 (novější než zobrazený článek)ExoplanetyAtmosféra blízkého hnědého trpaslíka obsahuje vrstvy s různým chemickým složením
Pomocí teleskopu W. M. Keck na Havaji se astronomům podařilo zjistit víc o hnědém trpaslíku 2MASS J22081363+2921215. Prostřednictvím infračervených pozorování zjistili, že jeho atmosféra obsahuje vrstvy jejichž složení se s výškou liší. Tento výzkum může mimo jiné napovědět více o atmosférách obřích exoplanet, které svou hmotností několikanásobně překračují hmotnost planety Jupiter.
celý článek
Kvazar RX J1131
Světlo z kvazaru vzdáleného 6 miliard světelných let je na tomto snímku deformováno galaxií vzdálenou zhruba 4 miliardy světelných let (uprostřed kruhu). Odraz kvazaru je zde vidět hned 4x (4 světla v kruhu), což dává vědcům unikátní možnost studovat vzdálený objekt, ale také bližší objekt, kterým světlo prochází.
Trpasličí sférické galaxie jsou málo zářivé a rozptýlené objekty. Doposud však nebylo snadné jakkoli zkoumat jejich vnitřní pohyb. To nyní změnila mise vesmírného teleskopu Gaia, který mapuje hvězdy v Mléčné dráze a další objekty, včetně galaxií, které kolem naší...
Mezinárodní tým astronomů zkoumal v několika vlnových délkách blazar TXS 1515–273. Podařilo se jim u něj zachytit první velmi energetický záblesk gama záření (VHE, very-high energy gamma-ray emission). Doposud bylo u toho zdroje pozorováno pouze HE gama záření (high energy)....
Data z průletu vesmírné sondy Solar Orbiter kolem zbytků ocasu komety ATLAS (C/2019 Y4) poskytla vědcům nové informace o této kometě, která se loni rozpadla při přiblížení Slunci. Jde o první případ pozorování podobné struktury v blízkosti Slunce, sonda kolem materiálu z...
NASA v pátek zveřejnila, že při misích Artemis budou astronauti létat na povrch Měsíce ve vesmírné lodi Starship od SpaceX. Doposud se programu Human Landing System (HLS) účastnily kromě SpaceX také společnosti Blue Origin společně s Lockheed Martin a Northrop Grumman a Dynetics....
Astronomům se podařilo zachytit nezvykle krátký záblesk gama záření ze supernovy. Záblesky ze supernov přitom typicky trvají výrazně déle, krátké záblesky byly doposud přisuzovány kolizím neutronových hvězd. Nový objev tak naznačuje, že některé supernovy byly v minulosti...
Astronomům se podařilo poprvé pozorovat známky vodních par v atmosféře Ganymede - největšího měsíce ve sluneční soustavě. Ty zřejmě vznikají sublimací z povrchu, kde se voda nachází ve formě ledu. Nové závěry vychází z pozorování teleskopem Hubble, který jimi doplňuje...
Rover Curiosity zkoumá geologii v kráteru Gale na Marsu od roku 2012. Podle hornin, které rover zkoumá, se jedná o místo, které bylo kdysi dávno součástí rozsáhlého jezera. Geologické záznamy se však na různých místech kráteru podstatně liší. Podle nové studie, za to může...
Pomocí rusko-německého vesmírného teleskopu Spektr-RG se vědcům podařilo identifikovat nový pulzar. Dostal označení SRGA J204318.2+443815 a jedná se o neutronovou hvězdu v binárním systému s dlouhou periodou. Hvězda je relativně slabá a vědci ji řadí k nové podtřídě...
Helikoptéra Ingenuity se v pondělí 19. dubna ráno stala prvním létajícím zařízením mimo planetu Zemi. Úspěšný testovací let NASA potvrdila několik hodin poté, když na Zemi dorazila data z tohoto letu. Od té doby už helikoptéra letěla celkem 10x, se stále komplexnějším...
Americká vesmírná agentura vybrala raketu, která do vesmíru vynese meziplanetární sondu Europa Clipper. Bude jí Falcon Heavy od společnosti SpaceX, tedy raketa složená ze tří běžných raket Falcon 9. Celková cena, kterou NASA zaplatí, je 178 milionů dolarů. Půjde zatím o...
Nový výzkum odhaduje, že radiace a impakty drobných objektů, ovlivňují materiál minimálně do hloubky 30 centimetrů pod povrch jupiterova ledového měsíce Europa. Jakékoli komplexní chemické sloučeniny včetně potenciálních živých organismů lze tedy předpokládat spíš ve...