Za pomoci gravitační čočky byly objeveny první exoplanety mimo naši vlastní galaxii

6. 2. 2018
ExoplanetyGalaxieChandraSirotčí planetyGravitační čočka

Za pomoci gravitační čočky se astronomům podařilo objevit exoplanety ve vzdálené eliptické galaxii. Jde o první detekci planetárních těles mimo naši vlastní galaxii. Objev se podařilo učinit analýzou světla vzdáleného kvazaru, které proletělo bližší galaxií a doznalo určitých změn. Tyto změny si astronomové nedokáží vysvětlit lépe, než existencí exoplanet v této galaxii.

Kvazar RX J1131

Kvazar RX J1131 Světlo z kvazaru vzdáleného 6 miliard světelných let je na tomto snímku deformováno galaxií vzdálenou zhruba 4 miliardy světelných let (uprostřed kruhu). Odraz kvazaru je zde vidět hned 4x (4 světla v kruhu), což dává vědcům unikátní možnost studovat vzdálený objekt, ale také bližší objekt, kterým světlo prochází.



Exoplanety byly objeveny v galaxii vzdálené 3,8 miliard světelných let s pomocí rentgenového vesmírného teleskopu Chandra. Tento teleskop zachytil světlo z 6 miliard světelných let vzdáleného kvazaru RX J1131-1231 deformované na cestě k nám galaxií, která mu stála v cestě. 

Právě v této galaxii však dochází k deformacím světla z kvazaru, které si vědci neumí vysvětlit lépe, než existencí exoplanet v této galaxii. Co víc, má jít o tzv sirotčí planety, tedy takové, které neobíhají mateřskou hvězdu, ale pohybují se v mezihvězdném prostoru.

Studie publikovaná v magazínu The Astrophysical Journal Letters ukazuje na asi dva tisíce objektů v mezihvězdném prostoru galaxie o velikosti od Měsíce po Jupiter. To je větší množství sirotčích planet, než bylo doposud objeveno v naší vlastní galaxii. Je však třeba si uvědomit, že nejde o konkrétní objekty ale celkovou masu planetárních objektů, která ovlivňuje průchod světla touto galaxií.

Přesto jde v podstatě o jediný dosud známý způsob jakým takto vzdálené a malé objekty identifikovat. Vědci, kteří stáli u zrodu této studie, jsou nadšení ze svého objevu a očekávají další podobné objevy v blízké budoucnosti. Pomoci jim k tomu mají teleskopy nové generace ve vesmíru (JWST) a na Zemi (ELT - Extremely Large Telescope, OWL - Overwhelmingly Large Telescope, nebo Colossus Telescope), které jsou aktuální v různých stádiích vývoje.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Exoplanety

Vesmírný teleskop Roman by mohl detekovat až 100 tisíc exoplanet
7. 4. 2021 (novější než zobrazený článek)

Nový vesmírný teleskop NASA Roman by mohl být podle vědců schopen detekovat až 100 tisíc exoplanet. Nové planety by měly jít v pozorováních poznat hned dvěma odlišnými metodami: tranzitní a pomocí gravitační mikročočky. V obou případech je potřeba dlouhé a detailní pozorování hvězd, a na to bude Roman dobře vybaven.

Za dva roky od startu našel vesmírný teleskop TESS dva tisíce kandidátů na exoplanety, 120 z nich bylo potvrzeno
27. 3. 2021 (novější než zobrazený článek)

Vesmírný teleskop TESS (Transiting Exoplanet Survey Satellite) vyletěl do vesmíru v dubnu 2018, první světlo zachytil v srpnu. Během svých dosavadních operací objevil celkem 2 241 kandidátů na exoplanety - 120 z nich zatím bylo potvrzeno jako exoplanety. Primární vědecká fáze mise by měla trvat 2 roky, poté by měla následovat prodloužená část mise, během které bude TESS hledat exoplanety u nových hvězd.

Aktivita blízké hvězdy Lacaille 9352 v UV spektru by mohla znamenat problém pro možný život na jejích 3 exoplanetách
21. 3. 2021 (novější než zobrazený článek)

O blízké hvězdě Lacaille 9352 (Gliese 887) astronomové předpokládali, že je relativně klidná. Vycházeli totiž z optických pozorování, ve kterých je hvězda skutečně stabilní. Nová pozorování teleskopem Hubble v ultrafialovém spektru ale ukazují odlišný obrázek: erupce, které by mohly ovlivňovat dění na několika exoplanetách, které hvězdu obíhají.

celý článek

V chladných hlubinách vesmíru byly nalezeny komplexní uhlovodíkové molekuly
20. 3. 2021 (novější než zobrazený článek)

Část uhlíku ve vesmíru se podle předpokladů vyskytuje ve formě polycyklických aromatických uhlovodíků. Už od 80. let vědci pozorovali známky těchto molekul ve vzdáleném vesmíru, ale teprve nyní se jim podařilo najít jasný důkaz. Našli je v regionu označovaném jako molekulární mračno Taurus (Taurus Molecular Cloud, TMC-1). Výsledky svého výzkumu publikoval vědecký tým vedený Brettem McGuirem z MIT.

celý článek

Exoplaneta u hvězdy GJ 1132 zřejmě přišla o svou atmosféru a má nyní druhou s jiným složením
16. 3. 2021 (novější než zobrazený článek)

Pozorování teleskopu Hubble a počítačové modely naznačují, že exoplaneta GJ 1132 b by mohla přijít o svou původní atmosféru a vznikla u ní atmosféra druhá. Podle nové studie se v její aktuální atmosféře nachází vodík, kyanovodík, metan a aerosolová mlha. Toto složení je výsledkem chemických reakcí na povrchu a pod ním.

celý článek

Ve vzdálenosti 91 světelných let byla objevena jedna z nejbližších tranzitujících exoplanet

14. 3. 2021 (novější než zobrazený článek)

U červeného trpaslíka G9-40 ve vzdálenosti asi 91 světelných let byla objevena exoplaneta o velikosti mezi Zemí a Neptunem. Poprvé byly známky této planety zpozorovány vesmírným teleskopem Kepler v roce 2019 a nyní byla její existence potvrzena pomocí Hobby-Eberly Telescope v Texasu.

celý článek

U hvězdy Vega, kterou lze snadno vidět na naší obloze, se možná nachází masivní exoplaneta
11. 3. 2021 (novější než zobrazený článek)

Astronomové vedení Spencerem Hurtem objevili známky masivní exoplanety u blízké hvězdy Vega, druhé nejjasnější hvězdy na severní obloze. Tato hvězda vykazuje zřetelný periodický pohyb, který by mohl být způsoben gravitací obíhající masivní exoplanety. Ke svému studiu vědci využili data za 10 let pozorování hvězdy.

celý článek