Před 12 800 lety měla na Zemi končit poslední doba ledová, naše planeta se však srazila s rozpadající se kometou. Tento impakt následovaly globální ohně, které dostaly do atmosféry velké množství kouře, jenž bránil slunečním paprskům dopadat na povrch planety, a ta se tak začala opět ochlazovat. Díky této srážce a následnému ochlazení se právě končící doba ledová protáhla o dalších tisíc let. To vše už za přítomnosti předků člověka.
Nová studie byla publikována v magazínu Journal of Geology a pro svou velikost musela být rozdělena do dvou částí. Vědci sbírali data pro svá tvrzení na 170 různých místech po celé planetě. Analýza vzorků ukazuje na sežehnutí desetiny suchého povrchu planety, poukazují na to zejména nálezy čpavku, oxidu uhličitého nitrátů a dalších chemických sloučenin. Událost dostala jméno Impakt mladšího dryasu (Young Dryas Impact, Clovis comet hypothesis). Podle vědců nešlo o srážku s jedním tělesem, ale spíše se skupinou objektů, na které se rozpadla kometa o velikosti 100 kilometrů. Nálezy popela v sedimentačních vrstvách indikují, že nejvíce bylo zasaženo klima na severní polokouli, zejména v Americe. Analýzou pylů potom vědci zjistili, že došlo k sežehnutí velkého množství borových lesů, které byly po katastrofě nahrazeny topolovými porosty. To vše vedlo k vyhynutí množství živočišných i rostlinných druhů a také poklesu populace tehdejších předků člověka, zejména kultury Clovis v severní Americe. Propočty ukazují, že muselo dojít k úplnému nebo částečnéému zničení ozónové vrstvy, což mělo další důsledky způsobené dopadem kosmického záření na povrch planety. Teorie o tom, že prodloužení poslední doby ledové bylo způsobeno impaktem vesmírného tělesa, se objevila už v roce 2006. Od té doby však byla přijímána různě, nebo dokonce odmítána. Příčinou odmítání byly různé důvody - některé profesionální, jiné pro nemožnost replikování některých experimentů. Poslední studie je další z řady podpůrných argumentů pro tuto hypotézu.