Velké minimum sluneční aktivity se blíží, Země se ale díky globálnímu oteplování zřejmě neochladí

Slunce by do poloviny tohoto století mohlo vyzařovat méně energie než jsme zvyklí v posledních letech, bude to způsobeno velkým slunečním minimem, které nastává vždy jednou za několik set let. Menší přísun sluneční energie na Zemi však nebude znamenat pokles teplot, ale spíše zmírnění jejich růstu, bude totiž dál převládat efekt globálního oteplování. Týmu vědců vedeného Danem Lubinem se nyní podařilo odhadnout o kolik sluneční aktivita poklesne, jejich studie byla publikována v magazínu Astrophysical Journal Letters.

Slunce

Slunce Snímek Slunce pořízený vesmírnou sondou Solar Dynamics Observatory (SDO).



Podobná situace na Slunci nastala naposledy v 17. století, kdy nastalo tzv. Maunderovo minimum. Mezi lety 1645 až 1715 došlo k tak silnému ochlazení severní polokoule Země, že pravidelně zamrzala řeka Temže v Londýně, nebo Baltské moře. Toto minimum bylo doprovázeno také prakticky zmizením slunečních skvrn a polárních září, které souvisí se sluneční aktivitou a jeho magnetickým polem.

Podle vědců bylo snížení emitované sluneční energie způsobeno zklidněním magnetického pole Slunce, což se projevilo menším počtem slunečních skvrn a také poklesem ultrafialového záření. Je však těžké odhadnout, co k poklesu vedlo nebo jak velký pokles byl, protože přesná pozorování Slunce jsou k dispozici jen za posledních pár desítek let. Vědci tak vychází z pozorování slunečních skvrn, polárních září a zaznamenaných teplot na Zemi. Pomohlo jim také 18 let měření družice International Ultraviolet Explorer z 80. a 90. let.

Slunce prochází několika různými cykly, z nichž nejprozkoumanější je jedenáctiletý cyklus, při kterém dochází k poklesu a opětovném nárůstu ultrafialového záření. Podle Lubina by mohlo velké solární minimum přinést pokles záření o dalších 7 % oproti tomuto jedenáctiletému minimu.

Velké solární minimum podle všeho jako první přinese ztloustnutí ozónové vrstvy, protože poklesne ultrafialové záření, které ozón rozkládá na jednotlivé atomy kyslíku. Následně dojjde ke změnám v teplotách ve stratosféře, což bude mít za důsledek změny v proudění větrů blíže u povrchu. Ochlazení ale zřejmě nebude na celé planetě stejné, Během Maunderova minima v 17. století například došlo k velkému ochlazení v Evropě, ale naopak na Aljašce a v Grónsku došlo k oteplení. Tzv. malá divá ledová se tehdy projevila i v Čechách, například pravidelně zamrzala Vltava tlustou vrstvou ledu.

Podle Lubina se solární minimum může blížit, protože v posledních letech dochází k podobnému poklesu výskytu slunečních skvrn jako před Maunderovým minimem. Zatím je však jisté jen to, že příští jedenáctileté minimum nastane v roce 2019 poté, co v roce 2014 Slunce dosáhlo maxima své aktivity.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?
Podpořte tento web sdílením našeho obsahu
Chcete vědět o dalším článku?
Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích


Další zprávy z kategorie
Slunce