V galaxiích v centru masivních galaktických kup dřímají skutečná monstra: ultramasivní černé díry
22. 2. 2018Když tým astronomů zkoumal vzdálené masivní galaktické kupy, zjistil, že v centrech některých galaxií dřímají opravdová vesmírná monstra. Jedná se o ultramasivní černé díry, které dosahují mnohonásobně větších hmotností než "běžné" supermasivní černé díry v jádrech galaxií. Jedním z autorů studie publikované v magazínu Monthly Notices of the Royal Astronomical Society je i Julie Hlavacek-Larrondová, profesorka na Université de Montréal, která má české kořeny.
Černá díra v centru Mléčné dráhy Astronomové z NASA pořídili s Hubblovým teleskopem doposud neostřejší snímek galaktického středu Mléčné dráhy. Střed Mléčné dráhy je zahalen do mezihvězdných plynů a prachu, které komplikují jeho pozorování ve viditelném spektru. Tento snímek byl pořízen infračervenou kamerou NICMOS, která místo viditelného světla snímá teplo, které objekty vydávají. Vpravo dole je vidět spirálovité okolí supermasivní černé díry v centru galaxie. Černou díru přímo pozorovat nelze, na fotografii jsou vidět ionizované plyny, které byly zachyceny její gravitací.
Tým astronomů, vedený kromě Hlavacek-Larrondovou také Mar Mezcuovou ze Španělska, zkoumal 72 galaxií, které se nachází v centru zářivých galaktických kup vzdálených do 3,5 miliard světelených let. Tyto galaxie jsou nejen samy o sobě velmi zářivé, ale také velmi masivní, často se jedná o jedny z nejmasivnějších známých galaxií ve vesmíru. Můžeme si je představit jako velké objekty, ke kterým jsou ostatní galaxie v kupě vázány jejich intenzivní gravitací, podobně jako planety ke hvězdám. V jádrech všech velkých galaxií se nacházejí supermasivní černé díry, které dosahují až miliardkrát větší hmotnosti než má naše Slunce. To jsou ale ty opravdu velké, například supermasivní černá díra v jádru Mléčné dráhy (Sagittarius A*) má odhadovanou hmotnost asi 4 milionů slunečních mas. V jádrech zkoumaných galaxií v centrech zářivých galaktických kup se však nacházejí černé díry o velikosti překračující 10 miliard slunečních mas, což je činí zřejmě největšími detekovanými černými děrami ve vesmíru. Vědci spočítali hmotnost ultramasivních černých děr v jádrech těchto galaxií analýzou rádiových a rentgenových emisí, které z nich vycházejí. Analyzovaná data pocházela z vesmírného rentgenového teleskopu Chandra. Výsledná hmotnost černých děr byla zhruba desetkrát větší než při původních výpočtech jinými metodami, které počítaly s tím, že černé díry rostly společně se svými galaxiemi. Co víc, tyto černé díry mají podle astronomů růst rychleji než hvězdy v jejich galaxii, což neodpovídá tomu, co bylo pozorováno u jiných velkých černých děr. Původ těchto objektů zatím není jasný, jejich velká hmotnost by mohla být důsledkem výjimečných podmínek při vzniku jejich domovských galaxií, nebo mohlo dojít k růstu jejich masy v průběhu jejich existence. "Dnes nemáme dostatek informací, abychom mohli s jistotou říct" říká Hlavacek-Larrondová.
Více informací k tématu
Černé díry
30. 6. 2021 (novější než zobrazený článek)
Černé díryGravitační vlny ukázaly poprvé na splynutí neutronové hvězdy a černé díry
Vědcům se pomocí detektorů LIGO a Virgo podařilo poprvé pozorovat gravitační vlny z kolize černé díry a neutronové hvězdy. V nové studii vědci popisují hned dvě události, které dělí pouhých 10 dní. Jedná se o první zachycené gravitační vlny z takové události, doposud byly pozorovány pouze kolize dvou černých děr nebo dvou neutronových hvězd.
celý článek
7. 5. 2021 (novější než zobrazený článek)Černé díryU blízké černé díry Cygnus X-1 byla detekovaná nezvyklá oscilace v rentgenovém záření
Pomocí čínského vesmírného teleskopu Insight-HXMT se astronomům podařilo detekovat nízkofrekvenční kvaziperiodickou oscilaci u Cygnus X-1 - rentgenové dvojhvězdy (X-ray binary), která se skládá z masivní hvězdy a černé díry. Pozorovaná částečná periodicita v rentgenovém záření by mohla být podle nové studie způsobena nepravidelnostmi v akrečním disku kolem černé díry.
celý článek
25. 4. 2021 (novější než zobrazený článek)Černé díryAstronomové poprvé pozorují náznaky špagetifikace hvězdy supermasivní černou dírou
Hvězdy, které se příliš přiblíží supermasivní černé díře ve středu galaxie, jsou odsouzeny k zániku. Extrémní gravitace černé díry o hmotnosti milionů sluncí hvězdu doslova roztrhá a materiál z ní ve formě protáhlých vláken rotuje velkou rychlostí kolem, než jej černá díra nenávratně pohltí. Astronomům se nyní poprvé podařilo zpozorovat tato vlákna hvězdného materiálu v okolí černé díry v jádru galaxie ve vzdálenosti 730 milionů světelných let.
celý článek
23. 4. 2021 (novější než zobrazený článek)Černé díryNově objevená nejbližší černá díra je zároveň jedna z nejmenších
Vědci objevili jednu z nejmenších známých černých děr, která je nám zároveň nejblíže ze všech známých. Černá díra s neoficiálním označením Unicorn (jednorožec) má pouhé tři hmotnosti Slunce a nachází se kolem 1 500 světelných let daleko - ve hvězdném systému s červeným obrem. A právě chování sousední hvězdy existenci černé díry prozradilo.
celý článek
9. 4. 2021 (novější než zobrazený článek)Černé díryTeleskop Hubble objevil dva páry kvazarů v dávném vesmíru, zřejmě pochází z kolidujících galaxií
Astronomové našli s pomocí vesmírného teleskopu Hubble dvě dvojice vzájemně blízkých kvazarů. Domnívají se, že tyto aktivní supermasivní černé díry pochází z galaxií, které pozorují v procesu jejich sloučení. Drtivá většina doposud pozorovaných kvazarů byla osamocená, podle odhadů se dvojité kvazary vyskytují pouze v jednom z tisíce případů.
celý článek
27. 3. 2021 (novější než zobrazený článek)Černé díryEvent Horizon Telescope změřil magnetické pole supermasivní černé díry v galaxii M87
Event Horizon Telescope (EHT) zveřejnil nový pohled na supermasivní černou díru ve středu galaxie M87. Polarizované světlo z tohoto objektu ukazuje magnetické pole v těsné blízkosti černé díry. Studiem magnetismu v okolí černé díry mohou vědci zjistit nové informace o procesech, které vedou ke vzniku energetických proudů radiace, které se táhnou z jádra galaxie M87 tisíce světelných let daleko.
celý článek
16. 3. 2021 (novější než zobrazený článek)Černé díryAstronomům se podařilo najít první supermasivní černou díru, která se pohybuje uvnitř svojí mateřské galaxie
Supermasivní černé díry se nacházejí v jádru galaxií a pohybují se zároveň s nimi (nebo možná galaxie zároveň s černou dírou). V nové studii v magazínu Astrophysical Journal vědci popisují první případ supermasivní černé díry, která se pohybuje uvnitř své mateřské galaxie J0437+2456. Příčina tohoto neobvyklého pohybu zatím není zřejmá, jedno z možných vysvětlení je, že by mohlo jít o následek kolize supermasivních černých děr.
celý článek
Černá díra v centru Mléčné dráhy
Astronomové z NASA pořídili s Hubblovým teleskopem doposud neostřejší snímek galaktického středu Mléčné dráhy. Střed Mléčné dráhy je zahalen do mezihvězdných plynů a prachu, které komplikují jeho pozorování ve viditelném spektru.
Tento snímek byl pořízen infračervenou kamerou NICMOS, která místo viditelného světla snímá teplo, které objekty vydávají. Vpravo dole je vidět spirálovité okolí supermasivní černé díry v centru galaxie. Černou díru přímo pozorovat nelze, na fotografii jsou vidět ionizované plyny, které byly zachyceny její gravitací.
Trpasličí sférické galaxie jsou málo zářivé a rozptýlené objekty. Doposud však nebylo snadné jakkoli zkoumat jejich vnitřní pohyb. To nyní změnila mise vesmírného teleskopu Gaia, který mapuje hvězdy v Mléčné dráze a další objekty, včetně galaxií, které kolem naší...
Mezinárodní tým astronomů zkoumal v několika vlnových délkách blazar TXS 1515–273. Podařilo se jim u něj zachytit první velmi energetický záblesk gama záření (VHE, very-high energy gamma-ray emission). Doposud bylo u toho zdroje pozorováno pouze HE gama záření (high energy)....
Data z průletu vesmírné sondy Solar Orbiter kolem zbytků ocasu komety ATLAS (C/2019 Y4) poskytla vědcům nové informace o této kometě, která se loni rozpadla při přiblížení Slunci. Jde o první případ pozorování podobné struktury v blízkosti Slunce, sonda kolem materiálu z...
NASA v pátek zveřejnila, že při misích Artemis budou astronauti létat na povrch Měsíce ve vesmírné lodi Starship od SpaceX. Doposud se programu Human Landing System (HLS) účastnily kromě SpaceX také společnosti Blue Origin společně s Lockheed Martin a Northrop Grumman a Dynetics....
Astronomům se podařilo zachytit nezvykle krátký záblesk gama záření ze supernovy. Záblesky ze supernov přitom typicky trvají výrazně déle, krátké záblesky byly doposud přisuzovány kolizím neutronových hvězd. Nový objev tak naznačuje, že některé supernovy byly v minulosti...
Astronomům se podařilo poprvé pozorovat známky vodních par v atmosféře Ganymede - největšího měsíce ve sluneční soustavě. Ty zřejmě vznikají sublimací z povrchu, kde se voda nachází ve formě ledu. Nové závěry vychází z pozorování teleskopem Hubble, který jimi doplňuje...
Rover Curiosity zkoumá geologii v kráteru Gale na Marsu od roku 2012. Podle hornin, které rover zkoumá, se jedná o místo, které bylo kdysi dávno součástí rozsáhlého jezera. Geologické záznamy se však na různých místech kráteru podstatně liší. Podle nové studie, za to může...
Pomocí rusko-německého vesmírného teleskopu Spektr-RG se vědcům podařilo identifikovat nový pulzar. Dostal označení SRGA J204318.2+443815 a jedná se o neutronovou hvězdu v binárním systému s dlouhou periodou. Hvězda je relativně slabá a vědci ji řadí k nové podtřídě...
Helikoptéra Ingenuity se v pondělí 19. dubna ráno stala prvním létajícím zařízením mimo planetu Zemi. Úspěšný testovací let NASA potvrdila několik hodin poté, když na Zemi dorazila data z tohoto letu. Od té doby už helikoptéra letěla celkem 10x, se stále komplexnějším...
Americká vesmírná agentura vybrala raketu, která do vesmíru vynese meziplanetární sondu Europa Clipper. Bude jí Falcon Heavy od společnosti SpaceX, tedy raketa složená ze tří běžných raket Falcon 9. Celková cena, kterou NASA zaplatí, je 178 milionů dolarů. Půjde zatím o...
Nový výzkum odhaduje, že radiace a impakty drobných objektů, ovlivňují materiál minimálně do hloubky 30 centimetrů pod povrch jupiterova ledového měsíce Europa. Jakékoli komplexní chemické sloučeniny včetně potenciálních živých organismů lze tedy předpokládat spíš ve...