Nejstarší magnetický záznam ve sluneční soustavě pochází z meteoritu

Vědci zjistili, že v minerálu olivín, který se vyskytuje v meteoritech, lze nalézt záznam magnetického pole přítomného při vzniku sluneční soustavy. Informace o magnetických polích z tohoto období mohou vědcům pomoci lépe pochopit, jak se sluneční soustava formovala v období, kdy kolem Slunce obíhal protoplanetární disk, ze kterého teprve později vznikly planety. Výzkumníci z Velké Británie, Německa a Norska prezentovali výsledky svého výzkumu v magazínu Nature Communicaations.

Sluneční soustava, hranice magnetického pole

Sluneční soustava, hranice magnetického pole Ilustrace znázorňuje magnetické pole generované Sluncem a jeho zakřivení v důsledku propojení s mezihvězdným prostorem. Nabité částice ze Slunce i z celého zbytku galaxie proudí po siločarách magnetického pole. Přístroje sondy Voyager zaznamenávají zvýšenou intenzitu magnetického pole, která napovídá, že se sonda nachází na samotném okraji magnetické bubliny obklopující slunce.



Magnetický záznam byl změřen v olivínu obsahujícím železo, který je běžně přítomný v meteoritech, které dopadají na Zemi. Konkrétní data vědci získali ze Semarkonského meteoritu, který byl nalezen v Indii ve 40. letech minulého století. Pochází z období před 4,6 miliard let, kdy se sluneční soustava teprve ještě formovala. Toto zjištění je překvapilo, protože magnetismus v tomto minerálu je neuniformní a vědci se doposud domnívali, že tyto materiály nedokáží dobře uchovat magnetický záznam po tak dlouhou dobu. 

Při svých experimentech vědci vyzkoušeli zahřátí zrnek olivínu na teplotu přes 300 °C, nejvyšší teplotu, kterou mohly minerály projít od svého zformování před miliardami let. I přes vysoké teploty si však minerály pamatovaly své původní magnetické stavy. Vzhledem k tomu, že by uvolnění magnetického pole při těchto teplotách trvalo déle než je doba existence sluneční soustavy, bylo potvrzeno, že je možné z těchto minerálů vyčíst informace o podmínkách, které panovaly při zrodu systému planet obíhajících Slunce.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Magnetismus

Sonda Juno zachytila rádiový signál od největšího z měsíců planety Jupiter

12. 1. 2021 (novější než zobrazený článek)

Orbitální sonda Juno, která obíhá Jupiter, detekovala rádiový signál přicházející od největšího měsíce planety. Detekce se podařila v momentě, kdy se sonda nacházela nad severním pólem planety, kde proletěla siločarami magnetického pole, které Jupiter a Ganymede propojují.

celý článek

Od blízké exoplanety Tau Boötis b vychází rádiové signály

21. 12. 2020 (novější než zobrazený článek)

Astronomům z Cornell University se podařilo detekovat rádiové signály od exoplanety Tau Boötis b, které naznačují existenci jejího magnetického pole. Toto záření totiž vzniká při interakci hvězdných větrů s magnetickým polem planety. Postup, který vědci použili, byl ověřen nejprve u planety Jupiter a následně byl aplikován na trojici známých exoplanet. Tau Boötis b je tak první exoplaneta, u které byly rádiové signály pozorovány.

celý článek

Vědci poprvé vyrobili materiál, který dosahuje supravodivosti při pokojové teplotě

15. 10. 2020 (novější než zobrazený článek)

Vědci z University of Rochester (USA) vyrobili první materiál, který dosahuje supravodivého stavu při teplotě 15 °C. Jedná se o přelomový objev, který by mohl změnit mnohé oblasti lidského života. Supravodivosti bylo doposud dosahováno spíše za velmi nízkých teplot, což je pro běžné využití tohoto fenoménu nepraktické. Dosavadní nejvyšší teplota, při které bylo dosaženo stabilní supravodivosti byla -23 °C.

celý článek

První přesně změřená vzdálenost magnetaru může vědce přiblížit k rozluštění původu tajemných signálů FRB

21. 9. 2020 (novější než zobrazený článek)

Astronomové poprvé přímo změřili vzdálenost magnetaru pomocí paralaxy. Jejich cílem byla neutronová hvězda XTE J1810-197 s původně odhadovanou vzdáleností kolem 10 tisíc světelných let. Nová pozorování teleskopem VLBA (Very Long Baseline Array) tuto vzdálenost zpřesnila na 8 100 světelných let. Tento výzkum by mohl vědce přiblížit k odpovědi na otázku, zda jsou to právě magnetary (neutronové hvězdy s extrémně silným magnetickým polem), které způsobují tajemné rádiové signály FRB přicházející k nám z hlubokého vesmíru.

celý článek

U vzdálené neutronové hvězdy bylo detekováno zatím nejsilnější magnetické pole ve vesmíru

14. 9. 2020 (novější než zobrazený článek)

U rentgenového pulsaru GRO J1008-57 astronomové detekovali magnetické pole kolem miliardy tesla. Jde o nejsilnější jednoznačně detekované magnetické pole ve vesmíru. Objev byl učiněn na základě dat z čínského rentgenového teleskopu Insight-HXMT, který operuje na oběžné dráze od roku 2017.

celý článek

Magnetické pole Marsu existovalo déle než se doposud předpokládalo

5. 5. 2020 (novější než zobrazený článek)

Mars měl globální magnetické pole dřív, než se původně uvažovalo a vydrželo také déle. Vyplývá to ze závěrů nové studie, která pracovala s daty z orbitální sondy MAVEN. Podle této studie obklopovalo Mars globální magnetické pole nejméně v období mezi 4,5 a 3,7 miliardami let. Ztráta globálního magnetického pole zřejmě v minulosti vedla ke zmizení atmosféry Marsu.

celý článek

Magnetické pole v okolí sondy InSight je až 10x větší než se předpokládalo

10. 3. 2020 (novější než zobrazený článek)

Stacionární sonda InSight je na povrchu Marsu už zhruba rok a půl. Během této doby provádí pravidelná měření atmosféry a nitra planety. Jako první také měří magnetické pole přímo na povrchu a jeho intenzita je výrazně silnější než věci odhadovali z měření z oběžné dráhy.

celý článek