Drobná astrofyzikální družice ověřila nové miniaturizované technologie na oběžné dráze

Malé cubesaty se v posledních letech staly běžným jevem, jsou vypouštěny jako doplňkový náklad raket nebo z Mezinárodní vesmírné stanice. Jednou z těchto malých družic je také ASTERIA, kterou vypustila NASA v listopadu 2017 z ISS. Jejím úkolem je ověřit použití těchto miniaturizovaných zařízení pro hledání exoplanet nebo pozorování konkrétních hvězd. To se podle NASA ověřilo, když drobná družice dokázala udržet stabilní orientaci na zadaný cíl a vyrovnala se se všemi negativními vlivy na nízké oběžné dráze.

ASTERIA, cílová hvězda

ASTERIA, cílová hvězda Na prvních snímcích se hvězda zdánlivě pohybuje, to se družice ASTERIA zaměřovala přesně na její pozici. Jakmile ji zachytila, udržela svou orientaci přesně na daný cíl.



Aby mohl teleskop pozorovat vzdálené hvězdy nebo planety, musí dokázat zamířit své instrumenty na malé místo na obloze, udržet tuto pozici při oběhu kolem Země. To znamená být schopný odolat faktorům, které jeho oběžnou dráhu ovlivňují, jako je řídká atmosféra, vesmírné počasí nebo magnetosféra naší planety.

ASTERIA (Arcsecond Space Telescope Enabling Research in Astrophysics) má rozměry 10 x 20 x 30 centrimetrů a váží asi 12 kilogramů. To je v porovnání s ostatními vesmírnými teleskopy opravdu hodně málo, přesto se družici podařilo splnit primární misi, která měla ověřit fungování nových miniaturizovaných technologií přímo ve vesmíru. Šlo o první astrofyzikální misi s použitím cubesatu.

Konkrétní vědecké cíle byly podobné tomu, co měl za úkol dělat vesmírný teleskop Kepler: hledání exoplanet u blízkých hvězd pomocí tranzitů. Přechod vzdálené planety před její hvězdou částečně zastíní její světlo, což je detekovatelné i na takovou vzdálenost.

Využití drobných družic na oběžné dráze Země se stalo běžnou praxí a je stále rozšířenější. V Nadcházejících letech dojde také k prvnímu vypuštění cubesatů u dalších vesmírných těles. Při nadcházející misi vesmírné lodi Orion budou vypuštěny cubesaty na oběžné dráze Měsíce a Součástí mise InSight budou dva malé komunikační satelity vypuštěné na oběžné dráze planety Mars.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie
Astronomie

Spřízněné hvězdy dělí 30 světelných let, teď u nich astronomové našli mladé exoplanety

Data z teleskopu Gaia ukazují, že hvězdy TOI 2076 a TOI 1807 si jsou příbuzné, a to i přesto, že je dělí víc než 30 světelných let. To je příliš daleko na to, aby se gravitačně ovlivňovaly. Analýza jejich světla nicméně ukázala, že vznikly ze stejného materiálu a nyní se pohybují vesmírem ve stejném směru. U obou hvězd nyní byly objeveny mladé exoplanety.

celý článek

Nový rádiový přijímač dokáže zaznamenat více frekvencí při pozorování vesmíru

Vědcům z Osaka Prefecture University a National Astronomical Observatory of Japan se podařilo vyvinout nový přijímač rádiových signálů pro astronomii. Nové zařízení dokáže zachytávat výrazně širší spektrum frekvencí než dosavadní přístroje. To by mělo astronomům umožnit zkoumat vesmír a jeho evoluci v novém světle. Nové zařízení už bylo otestováno na japonské Nobeyama Radio Observatory.

celý článek

V datech z teleskopu Kepler byly objeveny 4 nové bludné planety

Ve studii vedené Ianem McDonaldem vědci použili data získaná v roce 2016 vesmírným teleskopem Kepler při jeho misi K2. V tomto období pozoroval teleskop hvězdy v blízkosti středu naší galaxie a hledal tzv. gravitační mikročočky. Právě ty totiž odhalí deformaci světla těchto hvězd způsobenou objekty v popředí. Z 27 detekovaných deformací jsou 4 nově objevené a odpovídají volně se pohybujícím planetám o hmotnosti Země.

celý článek

Existenci vzácné hvězdy by mohl vysvětlit nový druh obří exploze v počátcích vesmíru

V Mléčné dráze se nachází výjimečná hvězda. Na první pohled se zdá být velmi stará, protože má velmi nízký podíl železa. Na pohled druhý má však nezvykle vysoký podíl jiných těžkých prvků, což si vědci doposud nedokázali nijak vysvětlit. Podle nové studie by existence této zvláštní hvězdy mohla být způsobena dodnes teoretickým druhem exploze - magneto-rotační hypernovou.

celý článek

Signatářské státy se dohodly: začne výstavba největšího radioteleskopu na světě

Na setkání 29. června se 14 států dohodlo na začátku výstavby obřího rádiového teleskopu Square Kilometre Array (SKA). Ve skutečnosti nepůjde o jeden teleskop ale skupinu vzájemně propojených zařízení, která budou mít dohromady sběrnou plochu o rozloze jednoho čtverečního kilometru. Teleskop bude na jižní polokouli a jeho hlavní součásti se budou nacházet v Jihoafrické republice a Austrálii.

celý článek

V okolí blízké galaxie byla objevena trojice slabě zářících trpasličích galaxií

V datech z programu Dark Energy Survey astronomové objevili tři trpasličí galaxie, v blízkosti spirální galaxie NGC 253. Všechny tři patří do stejné kategorie galaxií, které z doposud neznámého důvodu září méně, než jiné podobně velké struktury.

celý článek

Hvězdu TOI–1278 obíhá nezvykle blízko hnědý trpaslík

Mezinárodnímu týmu astronomů se podařilo najít u hvězdy TOI-1278 hnědého trpaslíka o hmotnosti 20 Jupiterů. Hnědých trpaslíků už bylo nalezeno poměrně hodně, ale většinou se jedná o samostatné objekty, hnědý trpaslík jako součást binární hvězdy je úkaz relativně vzácný.

celý článek