Teleskop VLT zachytil několik rozdílných protoplanetárních disků u mladých hvězd

S instrumentem SPHERE, který je součástí VLT teleskopu v Čile se vědcům z ETH Zurich podařilo zachytit několik disků materiálu obíhajících kolem vzdálených hvězd. Podle astronomů jde o struktury kolem mladých hvězd, ve kterých vznikají nové planety. Jejich výzkum umožní lépe pochopit vývoj hvězdných systémů s planetami a jejich formaci. Ze snímků je na první pohled patrné, že každá hvězda a každý systém jsou unikátní a jejich protoplanetární disky mají specifický tvar.

Protoplanetární disky

Protoplanetární disky Snímky pořízené instrumentem SPHERE, který je součástí teleskopu VLT. Jsou na nich zachyceny disky kolem mladých hvězd, ze kterých by mohly v následujících milionech let vzniknout nové exoplanety.



Instrument SPHERE (Spectro-Polarimetric High-contrast Exoplanet REsearch) byl částečně vyvinut na ETH Zurich (Švýcarský federální institut technologie) a využívá adaptivní optiku pro koronografická pozorování vzdálených hvězd. Umožňuje jak přímá pozorování hvězd a jejich bezprostředního okolí, tak jejich spektrální a polarimetrickou analýzu. Soustředí se hlavně na pozorování exoplanet a právě protoplanetárních disků.

Cílem výzkumu byly hvězdy typu T Tauri (někdy také označované jako hvězdy asociace typu T), které dosahují hmotnosti 0,2-3násobku Slunce. Tyto hvězdy jsou mladé, čerstvě vynořené z molekulárního mračna, ze kterého hvězdy a jejich planety vznikají. Ve svém mládí do této kategorie patřilo také Slunce.


Vědce překvapila různorodost jejich protoplanetárních disků, každý byl jiný co do velikosti i tvaru. Některé se rozpínaly do vzdálenosti 80 AU, jiné se však táhly až do více než 400 AU od mateřské hvězdy (poslední planeta od Slunce Neptun obíhá ve vzdálenosti zhruba 30 AU). Většina disků také ukazovala prstence, žádné však spirály, které se relativně často objevují u masivnějších typů hvězd (hvězdy Herbig Ae/Be, které dosahují 2-8 násobku hmotnosti Slunce).

Na výzkumu označovaném jako DARTTS-S (Disks ARound TTauri Stars with SPHERE) se podíleli kromě švýcarských vědců také odborníci z ESO a Max Planck Institute for Astronomy v Heidelbergu.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Exoplanety

Atmosféra blízkého hnědého trpaslíka obsahuje vrstvy s různým chemickým složením

Pomocí teleskopu W. M. Keck na Havaji se astronomům podařilo zjistit víc o hnědém trpaslíku 2MASS J22081363+2921215. Prostřednictvím infračervených pozorování zjistili, že jeho atmosféra obsahuje vrstvy jejichž složení se s výškou liší. Tento výzkum může mimo jiné napovědět více o atmosférách obřích exoplanet, které svou hmotností několikanásobně překračují hmotnost planety Jupiter.

Simulace ukazují, že měsíce bludných planet by mohly mít podmínky vhodné pro život

Vědci předpokládají, že naše galaxie je plná bludných planet, které neobíhají žádnou hvězdu a volně se pohybují mezihvězdným prostorem. Pokud by se u těchto planet nacházely měsíce, mohly by být místem, kde existují podmínky vhodné pro život. I když trochu jiný, než jak jej známe ze sluneční soustavy.

Evropská vesmírná agentura vybrala témata pro vesmírné mise mezi lety 2035-2050

Evropská vesmírná agentura je po NASA druhým nejvýznamnějším průzkumníkem vesmíru. Mezi nejúspěšnější evropské vědecké mise se řadí například sonda Rosetta zkoumající kometu, teleskop Gaia mapující hvězdy v Mléčné dráze nebo teleskop Planck zkoumající reliktní záření. ESA nyní vybrala témata pro budoucí velké (rozumějme s velkým rozpočtem) mise. Bude se soustředit na měsíce obřích planet, exoplanety nebo Mléčnou dráhu a průzkum raného vesmíru.

Exoplaneta ve vzdálenosti 90 světelných let je dokonalým kandidátem pro průzkum atmosféry

Mezinárodní tým vědců objevil novou exoplanetu u červeného trpaslíka ve vzdálenosti 90 světelných let. Tento objev představuje pro astronomy unikátní příležitost, protože podle dostupných dat exoplaneta disponuje hustou atmosférou. To může v kombinaci s malou hvězdou přinést informace, které lze u jiných hvězdných systémů získat jen těžko.

Podle nové studie druhá nejbližší exoplaneta obíhající Barnardovu hvězdu neexistuje

Nová pozorování ukazují, že to, co vědce vedlo k objevu exoplanety u třetí nejbližší hvězdy od Slunce, by mohla být aktivita hvězdy samotné. Barnardova hvězda (Barnards star) se nachází pouhých 6 světelných let daleko a planeta u ní byla objevena v roce 2018 prostřednictvím metody radiální rychlosti. Podle nové studie by však mohl být stejný efekt způsobený aktivitou samotné hvězdy a není tak jisté, že kolem ní skutečně nějaká planeta obíhá.

Astronomové zjistili u blízké exoplanety hmotnost i velikost, mohla by být vhodným kandidátem pro detailní pozorování atmosféry

Vědcům z programu CARMENES se podařilo objevit novou exoplanetu u blízké hvězdy Gliese 486. Na rozdíl od ostatních exoplanet dokáží astronomové pozorovat Gliese 486b dvěma různými metodami a díky tomu určit nejen její velikost, ale také hmotnost a hustotu. Unikátní pozice planety i hvězdy zřejmě umožní pozorování její atmosféry.

K dlouhodobým cyklům zářivosti červených obrů by mohly vést menší objekty na jejich oběžné dráze

Astronomové vedení Igorem Soszyńskim z University of Warsaw prozkoumali 700 červených obrů, aby zjistili, co způsobuje jejich pravidelné poklesy v zářivosti. Jejich výzkum ukazuje, že by mohlo jít o sekundární objekty v systému, které svou gravitací akumulují hmotu z hvězdy v poslední fázi existence v hlavní posloupnosti.