Čína vypustí v příštím týdnu družici nad odvrácenou stranu Měsíce

15. 5. 2018
Čína Měsíc Lagrangeovy librační body Chang´e

Čína plánuje vyslat 21. května do vesmíru orbitální sondu Queqiao, která bude sloužit jako komunikační satelit pro nadcházející lunární misi Change 4 jejímž cílem je přistát na odvrácené straně Měsíce. Družice Change 4 bude obíhat lagrangeův librační bod L2 (systému Země-Měsíc), ze kterého bude mít pohled jak na odvrácenou stranu Měsíce, tak na povrch Země a bude moci přenášet komunikaci z roveru na středisko operací v Číně.

Měsíc

Měsíc snímek Měsíce pořízený vesmírnou sondou Galileo při jejím odletu k Jupiteru v roce 1992. 



Jde o pokračování čínského lunárního programu Change, jehož poslední mise vyslala na Měsíc první čínský rover v roce 2013. Nadcházející Change 4, která má do vesmíru vyletět v listopadu tohoto roku, bude historicky první misí, která přistane na odvrácené straně Měsíce.

Kromě komunikačních povinností sondy, bude mít Queqiao na palubě také přístroj vyvinutý společně s nizozemskými vědci, který bude zkoumat radiové signály z unikátního umístěná "za" Měsícem.



Čínský lunární program Change


    

  • Change 1 (2007): orbitální sonda, která mapovala povrch Měsíce.
    • 

  • Change 2 (2010): vylepšená sonda oproti Change 1, která také obíhala Měsíc, na konci své mise zamířila k lagrangeově bodu L2 a následně planetce 4179 Toutatis.
    • 

  • Change 3 (2013): přistávací modul a rover, který dosedl na měsíční povrch v Mare Imbrium.
    • 

  • Change 5 T1 (2014): mise, která otestovala návratový modul pro budoucí sondu Change 5. Sonda obletěla Měsíc a vrátila se do zemské atmosféry.
    • 

  • Change 4 (2018): přistávací modul, který má dosednout na odvrácenou stranu Měsíce.
    • 

  • Change 5 (2019): mise, která by měla přivést vzorky hornin z Měsíce zpátky na Zemi.
    •
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Čína

17. 6. 2021 (novější než zobrazený článek)
Čína

Tříčlenná posádka úspěšně doletěla k čínské orbitální stanici

Čína poslala 29. května na oběžnou dráhu první modul své budoucí orbitální stanice. Modul Tianhe, který vynesla nově vyvinutá těžká raketa Long March 5B (Dlouhý pochod, Chang Zheng, CZ), se stane základem pro novou orbitální stanici. Vesmírnou stanici chce asijský stát dokončit do konce příštího roku a měla by pojmout tříčlennou posádku.

22. 5. 2021 (novější než zobrazený článek)
Čína

Čínský rover Zhurong v noci na sobotu úspěšně přistál na povrchu Marsu, jeho mise má trvat 3 měsíce

Čínská sonda Tianwen-1 obíhá planetu Mars od února tohoto roku. Přivezla s sebou také přistávací modul s roverem Zhurong. Ten se od mateřské sondy oddělil v noci z pátka na sobotu našeho času. Krátce po půlnoci úspěšně přistál v rozsáhlé oblasti Utopia Planitia, asi 40 kilometrů od svého plánovaného cíle.

21. 5. 2021 (novější než zobrazený článek)
Čína

Mezi dvěma stovkami nově objevených neutronových hvězd je i 40 milisekundových pulzarů

Prostřednictvím čínského teleskopu FAST se vědcům podařilo objevit 201 nových pulzarů. Do dnešního dne jich bylo objeveno kolem tří tisíc, nová skupina tak podstatně rozšiřuje jejich počet. V rámci programu GPPS přitom bylo zatím prozkoumáno asi jen 5 % oblohy. Skenování oblohy teleskopem FAST by mohlo být dokončeno v roce 2026.

3. 5. 2021 (novější než zobrazený článek)
Čína

V Číně se líbí rakety SpaceX, tamní státem vlastněná firma představila koncept podobný Starship

Čínská společnost China Academy of Launch Vehicle Technology představila během Národního dne vesmíru koncept suborbitální dopravy pasažérů po Zemi. Cestující by podle něj využili raketu, která se nápadně Starship od SpaceX. Ta by je po vertikálním startu dopravila na hranici vesmíru, odkud by se dneska zpět na Zemi na místo určení. Podle Elona Muska by mohla tímto způsobem trvat cesta kamkoliv na Zemi do jedné hodiny.

1. 5. 2021 (novější než zobrazený článek)
Čína

Příští čínská mise k Měsíci ponese zařízení z Francie, Švédska, Itálie a Ruska

Příští čínská mise k Měsíci Chang´e 6 je plánovaná na rok 2024. Během ní by měla u jižního pólu Měsíce přistát automatická sonda, která posbírá vzorky hornin, které budou následně dopraveny na Zemi. Přistávací modul by měl být mimo jiné vybavený instrumenty z Francie, Švédska, Itálie a Ruska. Jejich konkrétní funkce zatím nebyla zveřejněna.

20. 4. 2021 (novější než zobrazený článek)
Čína

Čína se chystá poslat dvojici sond k okraji sluneční soustavy

Čínská vesmírná agentura připravuje svou první vesmírnou misi na hranici sluneční soustavy, při které zároveň navštíví Jupiter a Neptun. Zatím nejvzdálenější čínská sonda dnes obíhá planetu Mars a plánuje vypustit rover na její povrch. Dvojice vesmírných sond s pracovním označením Interstellar Express by mohla odstartovat v roce 2024 a vzdálenosti 100 AU dosáhnout v roce 2049.

14. 4. 2021 (novější než zobrazený článek)
Čína

Čína poslala do vesmíru experimentální družici natřenou super černou barvou

Na raketě Long March 4B vyletěl na oběžnou dráhu satelit Shiyan 6, který má za cíl ověřit některé nové technologie. Patří mezi ně mimo jiné speciální černý nátěr na snímacím zařízení, který má zajistit pohlcení světla a vylepšení citlivosti optiky na palubě. Družice bude také zkoumat prostředí na oběžné dráze.