Čína pozvala zbytek světa na svou orbitální stanici CSS, nad našimi hlavami by mohla být už za 4 roky

Čína pozvala prostřednictvím Úřadu pro vesmírné záležitosti Organizace spojených národů (UNOOSA) ostatní členské země OSN ke spolupráci na své budoucí vesmírné stanici. Každá země ať už rozvinutá nebo rozvojová se podle čínského velvyslance k OSN ve Vídni může podílet na programu, a to prostřednictvím vyslání svých astronautů nebo provádění experimentů na oběžné dráze. Čínská vesmírná stanice (CSS) by mohla být na oběžné dráze už kolem roku 2022.

Čínská vesmírná stanice (CSS)

Čínská vesmírná stanice (CSS) její dostavba je plánována na rok 2022. Součástí stanice by kromě základního modulu měly být dvě laboratoře a celková váha komplexu by měla být kolem 60 tun.



Podle vyjádření má koordinace CNSA a UNOOSA vést k:
  • mezinárodní spolupráci při letech astronautů do vesmíru a dalších aktivitách spojených s výzkumem vesmíru
  • otevřít experimenty na palubě CSS pro členy OSN
  • promovat využití nových technologií pro lety do vesmíru a zvyšovat povědomí o jejich přínosu mezi členskými státy
S čínskou vesmírnou agenturou (CNSA) už dnes spolupracuje ta Evropská (ESA), například astronautka Samantha Cristoforettiová už trénuje s čínskými astronauty. ESA má s čínskou agenturou už podepsanou dohodu, která ve dvacátých letech evropanům umožní cestu na CSS. Naopak zákonem má spolupráci s Čínou zakázanou americká vesmírná agentura NASA. Hlavně z obavy kopírování amerických technologií čínskou stranou. NASA zatím neví, co bude s Mezinárodní vesmírnou stanicí ISS po roce 2025, vláda Donalda Trumpa by totiž ráda omezila finance, které do ISS plynou. Ve hře je větší zapojení soukromých firem, které by už od příštího roku měly dopravovat astronauty na palubu ISS. Další možností je také ukončení činnosti orbitální stanice. NASA aktuálně plánuje rozvoj nové vesmírné stanice Lunar Orbital Platform-Gateway (LOP-G) na oběžné dráze Měsíce. I zde by měla spolupracovat s dosavadními partnery z programu ISS (Evropa, Kanada, Japonsko, Rusko). LOP-G by se měla začít stavět v roce 2022. Více o LOP-G
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Čína

Stavba čínské vesmírné stanice by mohla začít během několika málo měsíců

11. 1. 2021 (novější než zobrazený článek)

Mezi více než 40 starty raket plánovanými Čínou na letošní rok je také let těžké rakety Long March 5B s prvním modulem orbitální stanice. Raketa už dokončila testovací procedury a čeká ji převoz na kosmodrom Wenchang. Jejím nákladem bude modul Tianhe, který se stane jádrem budoucí orbitální stanice. Jeho let do vesmíru lze předpokládat někdy začátkem jara.

V roce 2020 letělo do vesmíru nejvíce raket z USA, následovaly čínské a ruské rakety

7. 1. 2021 (novější než zobrazený článek)

V roce 2020 proběhlo celkem 44 úspěšných startů amerických raket, zejména Falconů 9, které letěly 25x. Čínských raket vyletělo do vesmíru 35 a ruských 17 (včetně těch, které startují z evropského kosmodromu Kourou). Evropské rakety vyletěly do vesmíru celkem 4x, stejně jako ty japonské. Celkem vyletělo loni úspěšně do vesmíru 104 raket, o rok dříve to bylo 102.

celý článek

Čínská sonda Change 5 na Zemi přivezla téměř 2 kilogramy měsíčního materiálu

2. 1. 2021 (novější než zobrazený článek)

Čínští představitelé oznámili, že vesmírná sonda Change 5 přivezla z Měsíce 1,7 kilogramů hornin. Pocházejí z hloubky zhruba 1 metru pod povrchem, kam sonda vrtala pomocí robotického ramene. Část ze vzorku hodlají čínští vědci sdílet také s jinými národy.

celý článek

Čínská sonda Chang´e 5 se vydává na prodlouženou misi do Lagrangeova bodu L1

22. 12. 2020 (novější než zobrazený článek)

Čínská orbitální sonda Chang´e 5 přechází po splnění své primární mise do mise sekundární. Aktuálně míří k Lagrangeovu bodu L1 systému Slunce-Země, kde bude provádět vědecká pozorování a operační testy. Sonda by mohla následně přejít ještě do třetí mise, jejímž předmětem by mohl být průlet kolem planetky, nebo návštěva dalších Lagrangeových bodů v okolí Země.

celý článek

Čínská kapsle s materiálem z Měsíce úspěšně přistála na Zemi

16. 12. 2020 (novější než zobrazený článek)

Čínská mise Chang'e 5 byla úspěšně završena dnešním přistáním kapsle s lunárními vzorky v odlehlém regionu Vnitřního Mongolska. 300 kilogramů vážící zařízení se po prvním prohledání zdá být v pořádku. Celá mise trvala 23 dní.

Čínská sonda se vzorky materiálu z Měsíce je na cestě zpět k Zemi, dorazí za 3 dny

14. 12. 2020 (novější než zobrazený článek)

Kapsle se vzorky měsíčních hornin strávila na oběžné dráze asi týden. V neděli večer zažehla na 22 minut své motory a vydala se zpátkyk Zemi. Přílet sondy k naší planetě se očekává za tři dny, kapsle se vzorky potom vstoupí do atmosféry a přistane na čínském území.

Dvojice teleskopů GECAM bude v gama záření zkoumat události, ve kterých vznikají gravitační vlny

13. 12. 2020 (novější než zobrazený článek)

Čínské centrum pro vesmírnou vědu (National Space Science Center) ve čtvrtek vyslalo na oběžnou dráhu dvojici stejných teleskopů GECAM (Gravitational Wave High-energy Electromagnetic Counterpart All-sky Monitor). Jak už název napovídá, jejich úkolem bude hledání elektromagnetických projevů událostí, ve kterých vznikají gravitační vlny. Lidstvo zatím zná pouze jednu takovou událost - kolize neutronových hvězd.

celý článek