Indie podruhé odsouvá svou lunární misi, odstartuje v prosinci

06. 08. 2018
Indická mise na Měsíc Chandrayaan-2 byla z října posunuta na prosinec, jde o už druhý posun z původního dubnového termínu. Na prosinec chystá start na Měsíc také Izrael a bude zajímavé sledovat, která ze zemí se stane po USA, Rusku a Číně čtvrtou zemi, která na Měsíci přistane. Během mise Chandrayaan-2 přistane na Měsíci rover, který má 14 dní sbírat informace o jeho povrchu.
Konkrétní důvody zpoždění indické mise nejsou zřejmé. Pro asijskou zemi jde o prestižní misi, která má dokázat kvalitu jejího vesmírného programu, a podle zdroje uvnitř indické vesmírné agentury posunutí termínu dává možnost odstranit všechny potenciální problémy, které by mohly nastat.
Mise Chandrayaan-2 se skládá z orbitální družice s 5 vědeckými instrumenty, přistávápřistávacího modulu se 4 přístroji a roveru se dvěma.
Indie plánuje na letošní duben svou druhou lunární misi, tentokrát na Měsíci přistane s roverem
10. 2. 2018 Indická vesmírná agentura ISRO plánuje na letošní duben lunární misi Chandrayaan-2 (GSLV-F10), sestávající z orbitální sondy, přistávacího modulu a roveru. Cílem mise je prověřit indické technologie a získat nové informace z povrchu Měsíce. Mise navazuje na misi Chandrayaan-1 z roku 2008, při které obíhala orbitální sonda Měsíc po necelý rok, než s ní operační středisko ztratilo kontakt.
Mise odstartuje z indického kosmodromu Sriharikota, na indické raketě GSLV (Geosynchronous Satellite Launch Vehicle). Jakmile dorazí na oběžnou dráhu Měsíce ve výšce 100 kilometrů, spustí na odvrácenou stranu Měsíce přistávací modul, který měkce přistane na měsíčním povrchu. Po přistání z modulu vyjede šestikolový rover, který by se měl na povrchu Měsíce pohybovat 14 dní.
Rover o váze 25 kilogramů bude operovat na odvrácené straně Měsíce asi 600 kilometrů od jižního pólu. Bude provádět částečně automatické úkony, které budou řízené z operačního střediska v Indii. Instrumenty na vozítku budou analyzovat měsíční regolit a data posílat zpátky na Zemi. Cílem mise je získat více informací o přítomnosti některých chemických prvků a sloučenin, jde zejména o vodu, helium-3 a plazmu, která Měsíc ve velmi tenké vrstvě obklopuje.
Podobně jako Indická vesmírná agentura, chce i ta čínská letos přistát v blízkosti měsíčního pólu. Mise Chang´e 4 je aktuálně plánovaná o několik měsíců později než indická mise Chandrayaan-2.
Více informací
Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích