Z místa kolize neutronových hvězd vychází radiace vysokou rychlostí a míří kousek od Země

Astronomové nepřestávají pozorovat místo, kde v loňském roce detekovali prostřednictvím gravitačních vln první kolizi neutronových hvězd. Doposud nasbíraná data naznačují, že kolize dala vzniknout proudu elektromagnetického záření, který je velmi úzký a míří téměř k Zemi. Astronomové také postupně upřesňují, co se vlastně krátce po kolizi dělo a jak se oblast této události dál vyvíjela.

GW170817, následky kolize

GW170817, následky kolize Obrázek naznačuje jak by mohl vypadat slupka obklopující následky kolize neutronových hvězd a proudy, které z místa vychází.



Událost označovaná jako GW170817 (Gravitational Wave 17. 8. 2017) je zatím jedinou detekcí kolize neutronových hvězd. Pro vědce jde o nenahraditelnou možnost zkoumání jednoho místa ve vesmíru prostřednictvím gravitačních vln a elektromagnetické radiace (například světlo, rádiové vlny, gama záření). Ostatní detekce gravitačních vln byly zřejmě kolize černých děr a žádné světlo ani jiná radiace z nich neunikly. Jde o jeden z prvních případů tzv multikanálové astronomie (kromě elektromagnetické radiace a gravitačních vln lze vesmír pozorovat také neutriny).

Co se tedy stalo?

Dvě neutronové hvězdy se k sobě přiblížily natolik, že se silnou gravitací vzájemně uzamkly v tanci, kdy kolem sebe vzájemně rotovaly a zároveň s k sobě přibližovaly. Tento tanec vyústil ve splynutí těchto objektů, což vyvolalo poruchy v časoprostoru detekovatelné jako gravitační vlny. Ze dvou neutronových hvězd vznikla kolizí buďto malá černá díra, nebo masivní neutronová hvězda (z toho první možnost se jeví jako pravděpodobnější) a do okolí bylo vymrštěno množství materiálu. Ten v první fázi vytvořil kolem výsledného objektu slupku, která částečně zakryla epicentrum kolize. Výsledný objekt zároveň začal svou gravitací vymrštěný materiál z okolí přitahovat zpátky do středu a z jeho pólů začaly vycházet proudy radiace. Podle naměřených dat tyto proudy nejprve nafoukly slupku materiálu nad póly a následně jí prošly a namířily si to do volného vesmíru. Jeden z proudů radiace míří do blízkosti Země - má odchylku jen asi 30 °. Pozorování astronomů nejprve naznačovala, že se tyto proudy pohybují 4x rychleji než světlo. Nakonec zjistili, že jde o optický klam, který nastává, když je proud namířené téměř k pozorovateli a pohybuje se rychlostí přibližující se rychlosti světla.
Líbil se Vám tento článek?
Podpořte tento web sdílením našeho obsahu
Líbil se Vám tento článek?
Podpořte tento web sdílením našeho obsahu
Chcete vědět o dalším článku?
Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích


Další zprávy z kategorie
Gravitační vlny