Teleskop Gaia zachytil stovky supermasivních černých děr s krátkodobě zvýšenou aktivitou

Kromě miliardy hvězd v Mléčné dráze pozoruje evropský teleskop Gaia také objekty mimo naši Mléčnou dráhu. Každý měsíc teleskop zaznamená polohu a zářivost každého objektu a postupně tak vytváří velmi přesnou mapu našeho okolí. Čas od času dojde u sledovaných objektů ke změně v zářivosti, v takový moment jsou vědci upozorněni automatickým programem, který tyto změny detekuje. Vědcům z Radboud University v Nizozemí a University of Cambridge se nyní podařilo najít stokrát více takových událostí, které automatickému programu unikly.

Mléčná dráha, mapa 2018

Mléčná dráha, mapa 2018 Mapa Mléčné dráhy, která vznikla na základě dat z evropské družice Gaia.



Dočasné zvýšení zářivosti galaxie je vědci většinou interpretováno jako zvýšení aktivity supermasivní černé díry v jádru takové galaxie. To je většinou způsobeno pohlcováním materiálu černou dírou, při kterém dochází k zahřátí hmoty, která dopadá na povrch černé díry, na extrémní teploty. Může tak jít například o situaci, kdy černá díra pohltí blízkou hvězdu.

Pro vědce je důležité tyto události zachytit co nejrychleji, aby je mohli prozkoumat dalšími teleskopy, dokud trvají. Vědci vedení Zuzannou Kostrzewa-Rutkowskou zkoumali data za poslední rok a hledali dočasné zvýšení zářivosti v galaxiích pozorovaných teleskopem Gaia. Podařilo se jim identifikovat 480 takových událostí, z toho pouze 5 bylo detekováno dosavadním automatickým systémem.

U zhruba stovky událostí šlo o jednorázové navýšení zářivosti, které se měsíc před ani měsíc po této detekci v datech vůbec neprojevovalo. Mohlo se tak stát, že vědci propásli množství podobných událostí, které by jim mohly napovědět o tom, jak se supermasivní černé díry chovají. Podle studie publikované v magazínu Monthly Notices of the Royal Astronomical Society by tak mohli objevit i černé díry střední velikosti, které jinak unikají detekci.

Nový algoritmus bude také implementován do systému teleskopu Gaia, aby dokázal astronomy včas upozornit na detekované události. Do budoucna bychom tak mohli vědět o větším počtu aktivních jader galaxií a o tom, co se v nich právě odehrává - tedy odehrávalo v době, kdy se k nám světlo z takových událostí vydalo na cestu.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?
Podpořte tento web sdílením našeho obsahu
Chcete vědět o dalším článku?
Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích


Další zprávy z kategorie
Galaxie