Umělá inteligence objevila desítky vzácných rádiových pulzů v datech z loňského roku
19. 09. 2018
Rychlé rádiové pulzy (Fast Radio Bursts, FRBs) jsou silné a velmi krátké rádiové signály ze vzdáleného vesmíru. První svého druhu byl detekován teprve v roce 2007 a vědci doposud neví, co je způsobuje, snaží se však najít jich co nejvíce, aby měli dostatek dat pro jejich zkoumání. Nově se do jejich hledání zapojil také algoritmus na University of California, Berkeley, který ve starých datech objevil desítky doposud ukrytých pulzů.
Vědci z programu Breakthrough Listen na University of California, Berkeley nejprve algoritmus naučili rozpoznat již dříve rozpoznané pulzy u jednoho z častých zdrojů těchto signálů. Potom jej spustili nad daty posbíranými během pěti nepřetržitých hodin v loňském roce teleskopem Green Bank Telescope v Západní Virginii. V těchto datech bylo už dříve jinou metodou objeveno 21 FRBs, nový algoritmus však objevil dalších 72, celkem tak už je známo 300 rychlých rádiových pulzů z tohoto jediného zdroje.
Tajemný zdroj těchto signálů s označením FRB 121102 se podle vědců nachází asi 3 miliardy světelných let daleko. Z tohoto místa k nám přicházejí opakované krátké rádiové signály a zatím není zřejmé, co je způsobuje. Vědci se domnívají, že by mohlo jít o projev chování černých děr nebo rychle rotujících neutronových hvězd. Někteří se také domnívají, že pokud by s námi chtěla komunikovat vzdálená mimozemská civilizace, mohlo by to být právě prostřednictvím podobných signálů. Zatím žádný z FRBs však nevykazuje žádnou periodicitu nebo nic dalšího, co by mohlo naznačovat, že pochází z umělého zdroje.
Tento objev je důležitý jak pro zkoumání tohoto konkrétního zdroje rádiových signálů, tak také pro slibný postup detekce FRBs. Pomocí tzv. Machine learning metody lze efektivně procházet data z teleskopů a hledat mezi nimi vzácné zdroje různých signálů. Proto se také tato metoda v astronomii objevuje stále častěji a lze očekávat že různé algoritmy budou brzy procházet většinu dat z teleskopů a dalších detektorů.
Kanadský radioteleskop zachytil rádiový signál z hloubi vesmíru s doposud nejnižší frekvencí
5. 8. 2018 Kanadský teleskop CHIME (Canadian Hydrogen Intensity Mapping Experiment) zachytil 25. července rychlý rádiový signál (Fast Radio Burst, FRB) s doposud nejnižší frekvencí. Signál s označením FRB 180725A měl frekvenci 580 MHz, což je o téměř 200 MHz méně než kterýkoliv jiný dosud zachycený a srovnatelný signál z vesmíru. Zdroj tohoto signálu zatím není známý, mohlo by jít o výsledek velmi energetických událostí spojených s extrémními objekty jako jsou supermasivní černé díry nebo neutronové hvězdy.
Rychlé rádiové pulzy jsou neviditelná forma elektromagnetického záření s vlnovou délkou větší než má lidským okem pozorovatelné světlo. Trvají pouhé milisekundy a vědci doposud neví, co přesně je způsobuje. Je však zjevné, že pocházejí z velmi energetických událostí, které k nám musejí přicházet ze vzdáleného vesmíru, velmi pravděpodobně z vnějšku naší galaxie.
První FRB byl detekován teprve v roce 2007 a od té doby jich bylo zaznamenáno pouhých pár desítek. Odhaduje se ale, že napříč celou oblohou by mohlo docházet až k desetitisícům podobných událostí denně.
U nově objeveného signálu bylo, jako u všech podobných incidentů, ověřeno, že nepochází ze Země nebo její oběžné dráhy. Vzhledem k tomu, že se některé FRB signály opakují, lze předpokládat, že zdrojem není událost typu exploze jako je kolize černých děr nebo supernova, ale jde spíše o chování nějakého extrémního objektu. Zatím však neexistuje žádná obecně přijímaná teorie vysvětlující původ FRB signálů.
Jednou z možností je i to, že pochází od vzdálené civilizace, je však mnohem pravděpodobnější, že jeho zdrojem je nějaký přírodní úkaz jako jsou supermasivní černé díry v jádrech vzdálených galaxií, nebo neutronové hvězdy se silným magnetickým polem. Podle jedné z teorií by mohlo jít o jeden z projevíů erupce magnetaru.
Více informací
Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích