Do supermasivní černé díry ve vzdálené galaxii padá hmota extrémní rychlostí

Tým britských astronomů oznámil první detekci hmoty konzumované černou dírou vysokou rychlostí. Podle jejich měření padá hmota do supermasivní černé díry v centru vzdálené galaxie rychlostí dosahující 30 % rychlosti světla. Tým vedený profesorem Kenem Poundsem z University of Leicester využil data z vesmírného teleskopu XMM-Newton a výsledky jejich práce jsou publikovány v magazínu Monthly Notices of the Royal Astronomical Society.

Sagittarius A*, z teleskopu MeerKAT

Sagittarius A*, z teleskopu MeerKAT Snímek jádra Mléčné dráhy pořízený radioteleskopem MeerKAT, který zachycuje oblast, která má na šířku asi 1000 světelných let. Čím světlejší barva, tím intenzivnější rádiové emise. Nejintenzivnější záření vychází ze středu obrázku, kde se nachází supermasivní černá díra Sagittarius A*.



Galaxie PG1211+143 se nachází více než miliardu světelných let daleko, má však velmi aktivní galaktické jádro, díky kterému je pozorovatelná i na takovou velkou vzdálenost. Aktivita ve středu této galaxie vychází ze hmoty, která rotuje kolem centrální černé díry.

Kolem černých děr v aktivních jádrech galaxií rotuje hmota zachycená jejich gravitací. Čím blíž se hmota dostane k černé díře, tím rychleji rotuje, čím rychleji však rotuje, tím spíš se udrží na oběžné dráze a není černou dírou pohlcena. Hmota potom vytváří rychle rotující disk nebo prstenec v bezprostředním okolí černé díry.

Vědci nyní pomocí rentgenového teleskopu XMM-Newton zachytili oblak hmoty o hmotnosti naší planety, který se nachází velmi blízko černé díře a má výrazný červený posun, to znamená, že se pohybuje velmi vysokou rychlostí (až 100 000 km/s, tedy zhruba třetina rychlosti světla). Zároveň ale nezachytili téměř žádný rotační pohyb kolem černé díry, usuzují tedy, že pozorovaný oblak hmoty padá do černé díry přímo.

Taková situace by mohla být výsledkem existence více disků nebo prstenců v okolí černé díry. Mohlo by docházet k jejich srážkám, při kterých by docházelo k vzájemné eliminaci rotační rychlosti, což by umožňovalo přímý pád do černé díry.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Černé díry

Astronomové našli proudy radiace u galaxií, které původně žádné neukazovaly

24. 11. 2020 (novější než zobrazený článek)

Průzkum vzdálených galaxií ukázal existenci proudů radiace u objektů, které podobnou aktivitu dříve nevykazovaly. Podle studie publikované v Astrophysical Journal se jedná o evidenci, že jádra těchto galaxií se stala v posledních několika letech aktivní.

celý článek

Objev nového extrémně variabilního kvazaru ve vzdáleném vesmíru

14. 11. 2020 (novější než zobrazený článek)

Analýzou dat z dřívějších astronomických průzkumů se japonským astronomům podařilo najít nový extrémně proměnlivý kvazar. Z historických dat se jim o něm podařilo získat informace za posledních 30 let. Nově objevený objekt s označením SDSS J125809.31+351943.0 je kvazar s jedním z nejvýraznějších zvýšení zářivosti.

celý článek

Letos objevená nejbližší černá díra nejspíš neexistuje, zřejmě jde o dvě hvězdy

27. 10. 2020 (novější než zobrazený článek)

Vědci letos v květnu oznámili objev nejbližší známé černé díry ve vzdálenosti 1 120 světelných let. Hned tři nové studie nyní nicméně zpochybňují interpretaci pozorování, které k objevu vedlo. V systému se místo černé díry a dvou hvězd se stejnou hmotností mohou nacházet dvě hvězdy s rozdílnou hmotností.

celý článek

Supermasivní černá díra uprostřed Mléčné dráhy rotuje překvapivě pomalu

22. 10. 2020 (novější než zobrazený článek)

Černé díry není snadné charakterizovat, jejich extrémní gravitaci neunikne ani světlo. Podle aktuální teorie jediné, co o černých dírách můžeme vědět, je jejich hmotnost, elektrický náboj a spin, neboli rotace. Vědci se nyní pokusili charakterizovat rotaci supermasivní černé díry Sagittarius A* ve středu naší vlastní galaxie a zjistili, že zřejmě rotuje pomaleji, než je tomu v jiných galaxiích.

celý článek

Historická data ukazují kolísání světelného půlměsíce kolem stínu černé díry v blízké galaxii

29. 9. 2020 (novější než zobrazený článek)

V roce 2019 ukázali vědci pracující s Event Horizon Teleskopem první snímek bezprostředního okolí černé díry. Jejich cílem byla supermasivní černá díra v jádru galaxie M87. Nyní vědci analyzovali historická data z let 2009-2013, aby zjistili, jak se objekt choval v minulých letech.

celý článek

Gravitační vlny lidstvu odhalily první černou díru střední velikosti, vznikla kolizí menších černých děr

4. 9. 2020 (novější než zobrazený článek)

Vědcům se podařilo detekovat zatím nejmasivnější černou díru prostřednictvím gravitačních vln. Má hmotnost 142 Sluncí a vznikla při kolizi dvou menších černých děr. Jedná se o zatím nejtěžší známou černou díru v této kategorii. Podle nové studie v magazínu Physical Review Letters and Astrophysical Journal Letters vznikla jedna z původních černých děr této kolize také v kolizi.

celý článek

Kolem černé díry v jádru Mléčné dráhy obíhá hvězda, která se pohybuje 8 % rychlosti světla

16. 8. 2020 (novější než zobrazený článek)

V jádru naší galaxie dřímá supermasivní černá díra, kolem které obíhají stovky hvězd. Nejkratší oběžnou dráhu z nich má hvězda s označením S62, její přiblížení k černé díře způsobuje, že se pohybuje 8 % rychlosti světla. Tato rychlost ovlivňuje nejen oběžnou dráhu hvězdy, ale způsobuje také další efekty, například dilataci času.

celý článek