Nejnovější zprávy z kategorie

XMM-Newton

Kolizí dvou bílých trpaslíků vznikl dosud nepozorovaný druh nestabilní hvězdy

Kolizí dvou bílých trpaslíků vznikl dosud nepozorovaný druh nestabilní hvězdy

6. ledna 2021 Vědcům pracujícím s vesmírným teleskopem XMM-Newton se podařilo identifikovat zcela nový typ hvězdy uprostřed mlhoviny IRAS 00500+6713. Pozorování tímto rentgenovým teleskopem naznačují, že se jedná o těleso, které vzniklo sloučením dvou bílých trpaslíků. Podobný objekt zatím nikdy pozorován nebyl, vědci předpokládali, že v kolizi bílých trpaslíků hvězdy buďto zaniknou v supernově, nebo se ve výjimečných případech sloučí do většího bílého trpaslíka.

Teleskopy na oběžné dráze odhalily existenci nejmladší známé neutronové hvězdy

Teleskopy na oběžné dráze odhalily existenci nejmladší známé neutronové hvězdy

10. října 2020 Pozorování vesmírným rentgenovým teleskopem XMM-Newton odhalila zatím nejmladší známý magnetar. Tuto neutronovou hvězdu s velmi silným magnetickým polem astronomové pozorují pouhých 240 let po jejím vzniku. To je nejmladší pozorovaná neutronová hvězda ze zhruba 3 tisícovek doposud identifikovaných v Mléčné dráze. Identifikace takto mladých objektů v hlubokém vesmíru je pro vědce unikátní příležitostí poznat procesy, které k jejich vzniku vedou.

Velmi malá hvězda vyprodukovala nezvykle silný rentgenový záblesk

Velmi malá hvězda vyprodukovala nezvykle silný rentgenový záblesk

3. března 2020 Vesmírný teleskop XMM-Newton detekoval obří rentgenový záblesk u hvězdy J0331-27. Přestože se jedná o drobného trpaslíka typu L, záblesk byl 10x silnější než jaké byly kdy detekovány u Slunce. Podobné chování vědci u tak malých hvězd nepředpokládali. Jde o první takovou detekci v rentgenovém spektru od hvězdy tohoto typu.

Supermasivní černá díra s nezvykle pravidelným cyklem rentgenových záblesků

Supermasivní černá díra s nezvykle pravidelným cyklem rentgenových záblesků

15. září 2019 Astronomové našli supermasivní černou díru, která pravidelně každých devět hodin vydává rentgenový záblesk. To je nezvyklé chování, které bylo dříve detekováno pouze u dvou malých stelárních černých děr, nikoli u supermasivních v jádru galaxií. Rentgenové záření vychází z okolí černých děr při pohlcování materiálu zachyceného jejich gravitací, zatím však není zřejmé, proč jde u této černé díry o pravidelný jev.

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.

Naše místo ve vesmíru

Naše místo ve vesmíru, díl 3: Okolí deseti světelných let (update 2018)

V okolí sluneční soustavy se nachází mezihvězdné vakuum, rozsáhlý prostor, který je plný ničeho. Přesto v něm najdeme několik smítek, která září na naší noční obloze a která vědce nesmírně zajímají, jde totiž o nejbližší hvězdy, sousedy našeho Slunce. V následujícím díle našeho seriálu Naše místo ve vesmíru prozkoumáme hvězdy, které se nachází v bublině s poloměrem deset světelných let a středem v naší hvězdě.

Související kategorie zpráv
    Další zprávy

    Do supermasivní černé díry ve vzdálené galaxii padá hmota extrémní rychlostí

    26. 9. 2018 Tým britských astronomů oznámil první detekci hmoty konzumované černou dírou vysokou rychlostí. Podle jejich měření padá hmota do supermasivní černé díry v centru vzdálené galaxie rychlostí dosahující 30 % rychlosti světla. Tým vedený profesorem Kenem Poundsem z University of Leicester využil

    Data z teleskopu NuSTAR naznačují, že hvězda Eta Carinae produkuje kosmické záření

    6. 7. 2018 Podle nové studie vzniká při interakci slunečních větrů dvojice masivních hvězd Eta Carinae rentgenové a gama záření a zároveň také kosmické záření. Podle Kenji Hamaguchiho z Goddardova vesmírného střediska, který je vedoucím autorem této studie, jde o další ze zdrojů kosmického záření

    Až třetina hmoty ve vesmíru se doposud ukrývala, měla by se nacházet v mezigalaktickém prostoru

    25. 6. 2018 Vesmír se podle pozorování astronomů skládá z temné energie (68 %), temné hmoty (27 %) a běžné (baryonické) hmoty (5 %). Při studiu počátků vesmíru však vědci odhadli množství vytvořené běžné hmoty ve velkém třesku o celou třetinu větší, než kolik dokáží astronomové pozorovat

    Podivný pár hvězd: červený obr krmí materiálem malou neutronovou hvězdu

    7. 3. 2018 V srpnu loňského roku zachytila evropská observatoř Integral záblesk rentgenového záření přicházející z blízkosti centra Mléčné dráhy. Následná pozorování objevila malou neutronovou hvězdu IGR J17329-2731, která pravděpodobně právě pohltila materiál z druhé hvězdy, která s ní tvoří

    Z masivní hvězdy Rho Ophiuchi A vychází rentgenové záblesky, i když by měla být stabilní

    2. 3. 2018 Masivní hvězdy by neměly vytvářet intenzivní rentgenové erupce, alespoň doposud nebyly pozorovány u hvězd nad 8 hmotností Slunce. Přesně takovou hvězdu se ale podařilo najít v oblaku Rho Ophiuchi ve vzdálenosti 350 světelných let. Vědci zatím přesně neví, jaké procesy se ukrývají za

    Sousední galaxie Andromeda vznikla kolizí s jinou galaxií, podívejte se na animaci

    16. 2. 2018 Sousední galaxie Andromeda vznikla podle astronomů v masivní kolizi dvou menších galaxií před více než 3 miliardami let. V této době už existovala naše vlastní planeta, která se zrodila více než o miliardu let dříve. Touto teorií si francouzští a čínští vědci vysvětlují pozorované

    Rentgenové teleskopy NASA a ESA zkoumají rychlost, se kterou rotují supermasivní černé díry

    5. 3. 2013 Dva vesmírné teleskopy, americký NuSTAR a evropský XMM-Newton, zamířily své objektivy na černou díru v srdci galaxie NGC 1365, aby poprvé změřili rychlost, se kterou rotuje. Výsledky naznačují, že rychlost, se kterou se supermasivní černá díra otáčí kolem své osy, je téměř na hranici