U zdroje intenzivního rentgenového záření v galaxii NGC 4559 pozorovali astronomové nezvyklou aktivitu

7. 4. 2021
Chandra Swift NuSTAR XMM-Newton Hvězdy Neutronové hvězdy

Astronomům se podařilo identifikovat nezvyklé období větší aktivity u vysoce-světelného rentgenového zdroje v galaxii NGC 4559. Jedná se o první případ detekce podobného chování u tohoto vysoce energetického zdroje záření. Nový výzkum by mohl vědcům prozradit více o původu tohoto záření, které je dodnes zahaleno tajemstvím.

Binární hvězdný systém

Binární hvězdný systém Jedna z hvězd v tomto binárním systému už zanikla a zbyla po ní černá díra, jejíž gravitace začala postupně vysávat plazmu z horních částí atmosféry partnerské hvězdy. Kolem černé díry dochází k vytvoření akrečního disku, ve kterém hmota rotuje kolem středu a je postupně konzumována černou dírou hvězdné velikosti.



Vysoce-světelné rentgenové zdroje (ultraluminous X-ray source, ULX) jsou zdroje intenzivního rentgenového záření na hvězdné obloze. Jejich intenzita předčí jakékoliv jiné známé stelární původce rentgenového záření, vědci však dodnes neví, co je způsobuje.

I proto se vědecký tým vedený Fabiem Pintorem zaměřil na podrobný průzkum zdroje X7 v galaxii NGC 4559. Do svého výzkumu vědci zahrnuli všechna dostupná pozorování tohoto objektu z rentgenových observatoří XMM-Newton, NuSTAR, Chandra a Swift.

První dlouhodobá pozorování tohoto zdroje odhalila, že intenzita jeho záření může narůst až 6x. Tyto změny v zářivosti mohou zároveň nastat v řádu pouhých jednotek hodin. V dlouhodobých pozorováních vědci také objevili období zvýšené aktivity, které se objevuje kvaziperiodicky.

Podle nově publikované studie je zdrojem rentgenového záření NGC 4559 X7 kompaktní objekt (černá díra, nebo neutronová hvězda) s akrečním diskem. Materiál z akrečního disku rotuje velkou rychlostí kolem centrálního objektu a zahřívá se na extrémně vysoké teploty, čímž dochází k emisi rentgenové radiace.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Silný rentgenový záblesk z hlubokého vesmíru zatím nemá jasné vysvětlení

9. 9. 2019 Vesmírná rentgenová observatoř NuSTAR zachytila v galaxii NGC 6946 hned několik nezvykle intenzivních záblesků radiace. Jeden z nich obzvlášť zaujal astronomy díky tomu, že se rychle objevil a také během několika dní rychle zmizel. Vědci předpokládají, že nešlo o supernovu, která sice mívá podobné chování, ale její záblesk bývá doprovázený viditelným světlem, které u nového zdroje pozorováno nebylo. Co za zábleskem stojí tak není zřejmé, podle jedné z teorií by mohlo jít o kolizi černé díry a hvězdy.

        
        Záblesk pojmenovaný ULX-4 (Ultra Luminous X-ray source 4) se na prvních snímcích pořízených teleskopem NuSTAR ještě neobjevoval. Ukázal se až při dalších pozorováních pouhých 10 dní poté, kde už velmi intenzivně zářil. Když jej však v následujících dnech chtěli astronomové prozkoumat dalším rentgenovým teleskopem Chandra, záblesk byl opět pryč. 

Podobně rychlé změny nejsou při pozorování vzdálených galaxií běžné a vědci zatím neví, co by mohlo tento jev způsobovat. Mají však několik tipů, které by jej mohly vysvětlit.

Podle studie, která vyšla ve vědeckém magazínu Astrophysical Journal, by mohl být záblesk způsobený černou dírou konzumující materiál, který byla zachycený její silnou gravitací. I tyto události však většinou trvají déle než pár dní, mohlo by tedy jít o nějakou jednorázovou událost jako například zničení hvězdy v blízkosti černé díry.

Dalším možným vysvětlením je, že záblesk pochází od neutronové hvězdy a je způsoben interakcí hmoty zachycené gravitací hvězdy s jejím silným magnetickým polem. Pokud by se jev opakoval, toto vysvětlení se zdá pravděpodobnější.

Zatím však není zřejmé, zda jde o jednorázovou událost, nebo opakovaný jev a vědci jej budou chtít nadále sledovat, aby o případný další záblesk nepřišli. ULX-4 je každopádně výjimečný jev, jehož vysvětlení posune naše chápání vesmíru zase o kus dál.
        celý článek
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.
Další zprávy z kategorie
Hvězdy
26. 7. 2021 (novější než zobrazený článek)
Hvězdy

Objev nového rentgenového pulzaru s 12minutovou periodou

Pomocí rusko-německého vesmírného teleskopu Spektr-RG se vědcům podařilo identifikovat nový pulzar. Dostal označení SRGA J204318.2+443815 a jedná se o neutronovou hvězdu v binárním systému s dlouhou periodou. Hvězda je relativně slabá a vědci ji řadí k nové podtřídě persistentních slabě zářících Be rentgenových binárních systémů (BeXRB).

celý článek
23. 7. 2021 (novější než zobrazený článek)
Hvězdy

Nový vesmírný teleskop Jamese Webba prozkoumá blízký planetární systém Beta Pictoris

Hned několik vědeckých týmů má v plánu použít vesmírný teleskop Jamese Webba (JWST) pro průzkum blízkého hvězdného systému Beta Pictoris. Jedná se o mladý systém s nejméně dvěma exoplanetami a diskem materiálu, ze kterého by mohly vzniknout další. Výkonný teleskop, který je označován jako nástupce Hubblova teleskopu by měl do vesmíru odletět už letos na podzim.

celý článek
22. 7. 2021 (novější než zobrazený článek)
Hvězdy

Astronomové u exoplanety poprvé zpozorovali zřetelný disk materiálu, ze kterého může vzniknout exoměsíc

Pomocí observatoře ALMA se vědcům podařilo zpozorovat disk materiálu u jedné z exoplanet obíhajících hvězdu PDS 70 vzdálenou 370 světelných let. Předpokládají, že se jedná o strukturu, ze které vznikne jeden nebo více měsíců. Jedná se o první případ takto zřetelného disku pozorovaného u exoplanety.

celý článek
21. 7. 2021 (novější než zobrazený článek)
Hvězdy

Na povrchu Slunce bylo potvrzeno doposud teoretické vlnění s dlouhou periodou

Tým solárních fyziků vedený Laurentem Gizonem z Max Planck Institute v Německu v nové studii popisuje objev nových globálních vln na Slunci. Projevují se na povrchu hvězdy jako vířivé pohyby s rychlostí kolem pouhých 5 kilometrů za hodinu. Perioda těchto pohybů je srovnatelná s 27denní rotací Slunce. Pro svůj výzkum vědci použili data za 10 let pozorování solární sondy SDO.

celý článek
20. 7. 2021 (novější než zobrazený článek)
Hvězdy

Na povrchu neutronových hvězd mohou existovat pohoří, jejich výška však nepřesáhne milimetr

Podle nového výzkumu mohou teoretické nerovnosti na povrchu neutronových hvězd existovat, jejich výška je však zřejmě ještě menší, než se doposud uvažovalo. Silná gravitace takto hmotného objektu totiž nedovolí existenci žádné výrazné nerovnosti na povrchu. Výzkum pod vedením Fabiana Gittinse byl prezentován na National Astronomy Meeting 2021 ve Velké Británii.

celý článek
19. 7. 2021 (novější než zobrazený článek)
Hvězdy

Kosmické záření hraje klíčovou roli při interakci supernov s okolními oblaky plynů

Světlo, které supernovy emitují do vesmíru, cestuje bez zábran na velkou vzdálenost. Kromě toho však supernovy generují také pomalejší energetické částice, na které působí intenzivní magnetické pole. Tyto částice jsou postupně urychlovány na vyšší rychlosti a stávají se součástí kosmického záření. Podle nového výzkumu právě tato radiace hraje důležitou roli při kontaktu rázových vln supernov s okolními oblaky plynů.

celý článek
15. 7. 2021 (novější než zobrazený článek)
Hvězdy

Bílý trpaslík svou gravitací deformuje sousední hvězdu, brzy exploduje v supernově

Astronomové zpozorovali v datech z teleskopu TESS vzácný úkaz: hvězdu ve tvaru kapky. Nepravidelný tvar napovídá, že v blízkosti hvězdy se nachází další objekt, který její tvar svou gravitací deformuje. Podle studie v magazínu Nature Astronomy se jedná o bílého trpaslíka, který se nezadržitelně blíží k hmotnosti, při které exploduje v supernově typu Ia.

celý článek