U zdroje intenzivního rentgenového záření v galaxii NGC 4559 pozorovali astronomové nezvyklou aktivitu

7. 4. 2021
ChandraSwiftNuSTARXMM-NewtonHvězdyNeutronové hvězdy

Astronomům se podařilo identifikovat nezvyklé období větší aktivity u vysoce-světelného rentgenového zdroje v galaxii NGC 4559. Jedná se o první případ detekce podobného chování u tohoto vysoce energetického zdroje záření. Nový výzkum by mohl vědcům prozradit více o původu tohoto záření, které je dodnes zahaleno tajemstvím.

Binární hvězdný systém

Binární hvězdný systém Jedna z hvězd v tomto binárním systému už zanikla a zbyla po ní černá díra, jejíž gravitace začala postupně vysávat plazmu z horních částí atmosféry partnerské hvězdy. Kolem černé díry dochází k vytvoření akrečního disku, ve kterém hmota rotuje kolem středu a je postupně konzumována černou dírou hvězdné velikosti.



Vysoce-světelné rentgenové zdroje (ultraluminous X-ray source, ULX) jsou zdroje intenzivního rentgenového záření na hvězdné obloze. Jejich intenzita předčí jakékoliv jiné známé stelární původce rentgenového záření, vědci však dodnes neví, co je způsobuje.

I proto se vědecký tým vedený Fabiem Pintorem zaměřil na podrobný průzkum zdroje X7 v galaxii NGC 4559. Do svého výzkumu vědci zahrnuli všechna dostupná pozorování tohoto objektu z rentgenových observatoří XMM-Newton, NuSTAR, Chandra a Swift.

První dlouhodobá pozorování tohoto zdroje odhalila, že intenzita jeho záření může narůst až 6x. Tyto změny v zářivosti mohou zároveň nastat v řádu pouhých jednotek hodin. V dlouhodobých pozorováních vědci také objevili období zvýšené aktivity, které se objevuje kvaziperiodicky.

Podle nově publikované studie je zdrojem rentgenového záření NGC 4559 X7 kompaktní objekt (černá díra, nebo neutronová hvězda) s akrečním diskem. Materiál z akrečního disku rotuje velkou rychlostí kolem centrálního objektu a zahřívá se na extrémně vysoké teploty, čímž dochází k emisi rentgenové radiace.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Silný rentgenový záblesk z hlubokého vesmíru zatím nemá jasné vysvětlení

9. 9. 2019 Vesmírná rentgenová observatoř NuSTAR zachytila v galaxii NGC 6946 hned několik nezvykle intenzivních záblesků radiace. Jeden z nich obzvlášť zaujal astronomy díky tomu, že se rychle objevil a také během několika dní rychle zmizel. Vědci předpokládají, že nešlo o supernovu, která sice mívá podobné chování, ale její záblesk bývá doprovázený viditelným světlem, které u nového zdroje pozorováno nebylo. Co za zábleskem stojí tak není zřejmé, podle jedné z teorií by mohlo jít o kolizi černé díry a hvězdy.

        
        Záblesk pojmenovaný ULX-4 (Ultra Luminous X-ray source 4) se na prvních snímcích pořízených teleskopem NuSTAR ještě neobjevoval. Ukázal se až při dalších pozorováních pouhých 10 dní poté, kde už velmi intenzivně zářil. Když jej však v následujících dnech chtěli astronomové prozkoumat dalším rentgenovým teleskopem Chandra, záblesk byl opět pryč. 

Podobně rychlé změny nejsou při pozorování vzdálených galaxií běžné a vědci zatím neví, co by mohlo tento jev způsobovat. Mají však několik tipů, které by jej mohly vysvětlit.

Podle studie, která vyšla ve vědeckém magazínu Astrophysical Journal, by mohl být záblesk způsobený černou dírou konzumující materiál, který byla zachycený její silnou gravitací. I tyto události však většinou trvají déle než pár dní, mohlo by tedy jít o nějakou jednorázovou událost jako například zničení hvězdy v blízkosti černé díry.

Dalším možným vysvětlením je, že záblesk pochází od neutronové hvězdy a je způsoben interakcí hmoty zachycené gravitací hvězdy s jejím silným magnetickým polem. Pokud by se jev opakoval, toto vysvětlení se zdá pravděpodobnější.

Zatím však není zřejmé, zda jde o jednorázovou událost, nebo opakovaný jev a vědci jej budou chtít nadále sledovat, aby o případný další záblesk nepřišli. ULX-4 je každopádně výjimečný jev, jehož vysvětlení posune naše chápání vesmíru zase o kus dál.
        celý článek
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Další zprávy z kategorie Hvězdy

Silné rádiové signály z Krabí mlhoviny jsou doprovázeny zvýšenými emisemi v celém spektru
17. 4. 2021 (novější než zobrazený článek)

Z téměř tří tisíc známých pulzarů jen hrstka vydává tzv. obří rádiové pulzy, které svou intenzitou výrazně převyšují běžnou aktivitu hvězdy. Z nich pouze pulzar v Krabí mlhovině zvyšuje při těchto pulzech aktivitu také ve zbylých částech spektra. Energie uvolněná při těchto pulzech je tedy možná i více než stokrát větší než se původně uvažovalo. Nová pozorování vědce přibližují k pochopení tohoto chování pulzarů.

celý článek

V galaktické kupě v souhvězdí Pece bylo objeveno množství kompaktních trpasličích galaxií
16. 4. 2021 (novější než zobrazený článek)

Astronomové z University of Groningen v Holandsku a dalších objevili 44 nových kompaktních trpasličích galaxií v galaktické kupě v souhvězdí Pece (Fornax Cluster). Tento druh malých galaxií byl poprvé identifikován teprve před 20 lety a představuje pomyslný most mezi kulovými hvězdokupami a trpasličími galaxiemi. Pro vědce představují unikátní objekty, které jim mohou napovědět o tom, jak se galaxie ve vesmíru vyvíjejí.

celý článek

V Pacmanově mlhovině se rodí hvězdy, astronomové v ní objevili 51 nových objektů, které ještě nezažehly fúzi

14. 4. 2021 (novější než zobrazený článek)

Otevřená hvězdokupa NGC 281 (známá také jako Pacmanova mlhovina, Pacman Nebula) se nachází v Mléčné dráze, ve vzdálenosti kolem 9 tisíc světelných let od Země. Indickým astronomům se jejím směrem podařilo pomocí teleskopu ARIES identifikovat 228 nových variabilních hvězd. Z nich nejméně 81 do hvězdokupy patří, ostatní jsou jsou pouze v zorném poli teleskopu.

celý článek

Astronomové identifikovali nejrychleji rotujícího hnědého trpaslíka, při větší rychlosti by se mohl rozpadnout
12. 4. 2021 (novější než zobrazený článek)

Pomocí dat z infračerveného teleskopu Spitzer se astronomům podařilo určit trojici nejrychleji rotujících hnědých trpaslíků. Tyto objekty na pomezí mezi planetou a hvězdou se kolem svojí osy otočí zhruba jednou za hodinu. V nově publikované studii vědci uvažují nad tím, zda může být rotace hnědých trpaslíků i rychlejší, nebo zda narazili na rychlostní limit.

celý článek

Povrch mezihvězdné komety Borisov byl netknutý, jako by Slunce bylo první hvězda, ke které se přiblížila
3. 4. 2021

Nová analýza dat z teleskopu VLT naznačuje, že interstelární návštěvník 2I/Borisov je jednou z nejzachovalejších komet, které kdy mohli astronomové pozorovat. Krátce po jejím objevení v srpnu 2019 bylo zjištěno, že tato kometa nepřichází ze sluneční soustavy, ale od jiné hvězdy. Podle nové studie by Slunce mohlo být první hvězdou, ke které se kometa přiblížila.

celý článek

V nejbližší hvězdokupě se děje něco podivného, mohla se srazit s oblakem temné hmoty
26. 3. 2021

Data z mise Gaia naznačují, že nejbližší hvězdokupa od Slunce Hyády se mohla setkat s doposud neznámým masivním oblakem temné hmoty. Ukazují to výsledky simulací provedených na základě dat z mise evropského vesmírného teleskopu Gaia. Výzkum publikovaný v magazínu Astronomy and Astrophysics vedla Tereza Jerabkova, která se narodila v České republice a nyní pracuje pro Evropskou vesmírnou agenturu v Nizozemí.

celý článek

V souhvězdí Kasiopeji se objevila nova, pochází z hvězdy jejíž proměnlivost poprvé zpozoroval český astronom
22. 3. 2021

Japonskému astronomu Yuji Nakamurovi se 18. března podařilo zpozorovat náhlé vzplanutí hvězdy V1405 Cas (CzeV3217). Jedná se o novu, která bývá způsobena dočasným zažehnutím termojaderné reakce na povrchu bílého trpaslíka, na kterého dopadá materiál z blízké hvězdy. Zvýšená záře novy s oficiálním označením Nova Cas 2021 potrvá několik dní, pozorovat ji můžete v souhvězdí Kasiopeji.

celý článek