Po teleskopu Hubble je mimo provoz také rentgenová observatoř Chandra

publication date13. 10. 2018
tag iconChandra Teleskopy

Vesmírný teleskop Chandra, který pozoruje hvězdnou oblohu v rentgenovém spektru elektromagnetického záření, se ve středu přepnul do bezpečnostního módu. Na vině je pravděpodobně chyba na jednom z gyroskopů, které pomáhají s orientací teleskopu. Podobné problémy potkaly o týden dříve také vesmírný teleskop Hubble. NASA v obou případech uklidňuje, že nejde o fatální problémy a oba teleskopy budou moci nadále sloužit.

Chandra X-ray Observatory

Chandra X-ray Observatory vesmírná observatoř NASA Chandra snímá hvězdnou oblohu v rentgenových vlnových délkách. Vesmírný teleskop Chandra nese jméno amerického astrofyzika indického původu Subrahmanyan Chandrasekhar.



Chandra i Hubble sice mají problémy, je však třeba zmínit, že oba teleskopy výrazně překročily svou původně plánovanou misi. Hubble letěl do vesmíru už v roce 1990 a pozoruje tak vesmír dlouhých 28 let. Pomohlo tomu i několik servisních misí, při kterých astronauti teleskop upravovali a opravovali. Operátoři mise očekávají, že by Hubble mohl sloužit až do 30. let. 

Observatoř Chandra vyletěla do vesmíru v roce 1999 a její mise měla původně trvat 5 let. Provoz teleskopu byl ale od té doby několikrát prodloužen, naposledy koncem srpna. Aktuálně má NASA finance na provoz do roku 2024, ale očekává se prodloužení až do roku 2030.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?
Podpořte tento web sdílením našeho obsahu
Více o problémech teleskopu Hubble

Hubble má potíže, přestal fungovat čtvrtý gyroskop, který pomáhá s orientací teleskopu

8. 10. 2018 V pátek se vesmírný teleskop Hubble přepnul do tzv. safe módu poté, co přestal fungovat jeden z gyroskopů, které teleskopu pomáhají udržet správnou orientaci při pozorování vzdálených cílů ve vesmíru. Hubble měl celkem 6 těchto gyroskopů a potřebuje nejméně tři pro optimální operace. Dva však už delší dobu nefungují a další nefunguje optimálně. Po odchodu čtvrtého tak zbývají pouze dva funkční gyroskopy. Operátoři mise nyní zkoumají možnosti, kterými uvést teleskop zpátky do plného provozu.

        
        Pokud se nepodaří na dálku opravit porouchaný gyroskop, hodlají operátoři vyzkoušet onen třetí, který nefunguje optimálně. Aktuálně tak hledají cesty, jak teleskop na dálku opravit, pokud se to nepodaří, teleskop může pracovat dál se dvěma, nebo dokonce jedním gyroskopem. Je dokonce pravděpodobné, že pokud se oprava nepodaří, mise bude dále pokračovat pouze s jedním gyroskopem a druhý bude ponechán jako rezerva.

Všech šest gyroskopů teleskopu Hubble bylo vyměněno při poslední misi astronautů k teleskopu v roce 2009. Po dosloužení raketoplánů však teleskop nebyl astronauty navštíven a zatím se neplánuje žádná podobná mise s novými vesmírnými loděmi, které by NASA měla mít v následujících letech k dispozici. Hubble je ve vesmíru od roku 1990.
        Více informací
Líbil se Vám tento článek?
Podpořte tento web sdílením našeho obsahu
Chcete vědět o dalším článku?
Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích
LIVINGfUTURE.cz


Další zprávy z kategorie
Chandra
7. duben 2021
Hvězdy

U zdroje intenzivního rentgenového záření v galaxii NGC 4559 pozorovali astronomové nezvyklou aktivitu

Astronomům se podařilo identifikovat nezvyklé období větší aktivity u vysoce-světelného rentgenového zdroje v galaxii NGC 4559. Jedná se o první případ detekce podobného chování u tohoto vysoce energetického zdroje záření. Nový výzkum by mohl vědcům prozradit více o původu tohoto záření, které je dodnes zahaleno tajemstvím.

Přečíst článek
2. duben 2021
Uran

Teleskop Chandra zachytil rentgenové záření od planety Uran, vědci zatím neví, co jej způsobuje

Po analýze dat z dřívějších let vědci oznámili první detekci rentgenového záření na planetě Uran. Zatím ale není zřejmé, co toto energetické záření na vzdálené planetě způsobuje. Mohlo by jít o jev podobný polárním zářím na jiných planetách, případně by také mohlo jít o výsledek reakce částic v okolí planety se slunečním větrem.

Přečíst článek
2. leden 2020
Černé díry

Masivní centrální galaxii v kupě Abel 2261 chybí supermasivní černá díra, vědci neví proč

Většina, ne-li všechny, masivní galaxie mají ve svém středu supermasivní černou díru, kolem které obíhají tělesa ve sféře jejich gravitačního vlivu. Ve vzdálenosti téměř tří miliard světelných let se nicméně nachází galaktická kupa Abel 2261, jejíž centrální galaxie zdánlivě žádnou supermasivní černou díru nemá. Vědci si tuto situaci zatím neumí nijak vysvětlit.

Přečíst článek
Další články z kategorie
tag iconChandra