Po vyhasnutí se některé hvězdy (včetně Slunce) promění v krystal. Vědci nyní pozorovali první náznaky tohoto procesu

13. 1. 2019
Bílí trpaslíci Hvězdy Gaia

Analýzou zářivosti a barvy blízkých bílých trpaslíků se astronomům z University of Warwick podařilo nalézt první přímou evidenci o krystalizaci bílých trpaslíků. Podle studie, kterou publikovali ve vědeckém magazínu Nature, je hvězdná obloha doslova posetá těmito drobnými objekty, které mají pevnou strukturu podobně jako planety. Pozorovaný efekt byl předpovězen už před 50 lety, teprve data z observatoře Gaia však umožnila získat dostatek informací pro ověření této hypotézy.

Bílý trpaslík, jádro

Bílý trpaslík, jádro Ilustrace složení bílého trpaslíka.



Bílý trpaslík je drobný objekt o velikosti Země, který zůstane po zániku hvězdy o velikosti Slunce. Po větších hvězdách zůstávají extrémně husté černé díry, nebo neutronové hvězdy, u méně masivních hvězd jako je naše Slunce jsou to bílí trpaslíci. I bílý trpaslík má nicméně vysokou hustotu, skládá se z degenerované elektronové hmoty, ale už v něm neprobíhá termonukleární reakce jako ve hvězdách.

Bílí trpaslíci jsou velmi stabilní objekty a existují miliardy let, jejich teplota však postupně klesá. Tým vědců vedených doktorem Pier-Emmanuelem Tremblayem využil množství dat z observatoře Gaia, která mapuje všechny hvězdy v Mléčné dráze, a zkusil o bílých trpaslících zjistit víc. Analyzovali na 15 tisíc objektů do vzdálenosti 300 světelných let od Země a zkoumali jejich zářivost a barvu.

Ve výsledcích se objevilo překvapivě vysoké množství hvězd s určitou zářivostí, která nekorespondovala s žádnou konkrétní hmotností, nebo stářím. Tyto hvězdy podle Tremblaye odpovídají objektům ve fázi, kdy dochází ke zpomalení jejich ochlazování, což by mělo být způsobeno právě procesem krystalizování hmoty v jejich nitru.

Nakonec každý bílý trpaslík projde krystalizací, to znamená, že i v Mléčné dráze musí existovat poměrně velké množství krystalizovaných zbytků dávných hvězd. Nasbíraná data dokonce prozrazují více o tomto procesu: podle studie by mělo docházet k tomu, že kyslík krystalizuje dříve a dostává se tak blíže středu tělesa. Teprve poté dochází k přeměně uhlíku, který však už zůstává blíž povrchu. Celý proces probíhá za extrémně vysokého tlaku, je tedy možné, že se materiál, ze kterého se krystalizované bílé trpaslíky skládají bude podobat diamantu.

I Slunce patří mezi hvězdy, které nejprve projdou fází rudého obra, kdy se několikanásobně zvětší jejich objem. Poté v nitru hvězdy dojde palivo pro termojadernou reakci a zůstane po na pouze husté jádro - bílý trpaslík. Podle odhadů je nicméně Slunce zhruba v polovině svého života, má tedy ještě něco kolem 4-5 miliard let.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Bílí trpaslíci

Objev exoplanety v blízkosti bílého trpaslíka - na místě, kde by neměla přežít

18. 9. 2020 (novější než zobrazený článek)

Objev exoplanety v blízkosti bílého trpaslíka - na místě, kde by neměla přežítMezinárodní tým astronomů objevil první netknutou planetu obíhající velmi blízko bílému trpaslíku. Jedná se o hustý zbytek jádra hvězdy podobné Slunci v jehož okolí panují pro planety nehostinné podmínky. Vědci zatím neví, jak může exoplaneta v takovém prostředí přežít, její existenci si tak zatím neumí vysvětlit.

celý článek

Masivní hvězda proletěla kolem černé díry a přišla o své vnější vrstvy, zůstal z ní jen bílý trpaslík

29. 4. 2020 (novější než zobrazený článek)

Masivní hvězda proletěla kolem černé díry a přišla o své vnější vrstvy, zůstal z ní jen bílý trpaslíkAstronomům se podařilo identifikovat hvězdu, která se přiblížila černé díře natolik, že přišla o podstatnou část své hmoty. Zůstalo z ní jen husté jádro, které nyní pozorují prostřednictvím rentgenových paprsků. Hvězdy se s černými dírami setkávají poměrně často, zřídka se však astronomům podaří pozorovat hvězdu, která takové setkání přežije.

celý článek

Astronomové poprvé pozorovali novu od začátku až do konce

24. 4. 2020 (novější než zobrazený článek)

Astronomové poprvé pozorovali novu od začátku až do konceAstronomům z Rakouska, Polska a Kanady se podařilo poprvé pozorovat jev zvaný nova od začátku až do konce. Doposud byly pozorovány pouze následky nov z nichž vědci usuzovali, co k nim mohlo vést. Nová pozorování tak poprvé ukazují, jak k nově dochází. Závěry z těchto pozorování byly nyní publikované ve vědeckém magazínu Nature Astronomy.

celý článek

Masivní bílý trpaslík zřejmě vznikl spojením dvou menších bílých trpaslíků

4. 3. 2020 (novější než zobrazený článek)

Masivní bílý trpaslík zřejmě vznikl spojením dvou menších bílých trpaslíkůAstronomové zjistili u blízkého bílého trpaslíka nezvyklé složení a pohyb. Podle studie publikované v magazínu Nature Astronomy mohl vzniknout kolizí menších bílých trpaslíků. Šlo by o první známý případ takto vzniklého bílého trpaslíka identifikovaného prostřednictvím jeho složení.

celý článek

V datech z teleskopu Kepler se ukrýval silný záblesk od hvězdy konzumující materiál z hnědého trpaslíka

5. 2. 2020 (novější než zobrazený článek)

V datech z teleskopu Kepler se ukrýval silný záblesk od hvězdy konzumující materiál z hnědého trpaslíkaNový výzkum, který zpracovával data posbíraná vesmírným teleskopem Kepler, odhalil výrazný záblesk od jedné ze sledovaných hvězd. Nezvykle silný záblesk dosahoval až 1600násobku běžné zářivosti, než se opět uklidnil na běžné hodnoty. Podle vědců to bylo způsobeno konzumací materiálu z blízkého hnědého trpaslíka.

celý článek

Astronomové pozorovali strhávání časoprostoru v interakci bílého trpaslíka a neutronové hvězdy

4. 2. 2020 (novější než zobrazený článek)

Astronomové pozorovali strhávání časoprostoru v interakci bílého trpaslíka a neutronové hvězdyMezinárodní tým astrofyziků vedený australským profesorem Metthewem Bailesem pozoroval projev strhávání časoprostoru (frame dragging), které bylo předpovězeno einsteinovou teorií obecné relativity. Jedná se o efekt způsobený rotací tělesa, která ovlivňuje pohyb objektů v jeho blízkosti. Tento projev obecné relativity se nyní podařilo vysledovat u binárního systému PSR J1141-6545, kde kolem sebe vzájemně rotují bílý trpaslík a neutronová hvězda.

celý článek

Extrémně zářivou supernovu SN 2006gy zřejmě způsobila interakce masivní hvězdy s bílým trpaslíkem

27. 1. 2020 (novější než zobrazený článek)

Extrémně zářivou supernovu SN 2006gy zřejmě způsobila interakce masivní hvězdy s bílým trpaslíkemŠvédským a japonským vědcům se podařilo zjistit, co znamenají podivné emisní linie nalezené v jedné z nejjasnějších pozorovaných supernov SN 2006gy. Nové informace jim také umožnily přijít s novou teorií, která vysvětluje vznik této unikátní zářivé supernovy.

celý článek