Pomocí teleskopů Gaia a Hubble byla zatím nejpřesněji odhadnuta váha Mléčné dráhy

Přesně odhadnout váhu Mléčné dráhy není zrovna jednoduchý úkol, kromě toho, že nelze zvážit přímo, je totiž například potřeba počítat také s temnou hmotou, kterou nelze přímo ani pozorovat. K výsledku vědci nakonec došli měřením rychlosti pohybu objektů, které kolem naší galaxie rotují. Stejná metoda už byla použita dříve, nově však bylo ve výpočtu pracováno s přesnými daty z teleskopu Gaia, která obsahují pozice a pohyb více než miliardy hvězd v Mléčné dráze a jejím bezprostředním okolí.

Mléčná dráha

Mléčná dráha pohled do středu naší galaxie obklopeného oblaky plynů a mezihvězdného prachu. Obrázek je výsledkem spojení desítek tisíc fotografií pořízených v severní Americe a jižní Africe.



Konkrétně astronomové pracují při výpočtu hmotnosti Mléčné dráhy s hvězdokupami obíhajícími naši galaxii, jde o gravitačně vázané skupiny hvězd, které se pohybují vesmírem společně. Z teleskopu Gaia měli k dispozici hvězdokupy až do vzdálenosti 65 tisíc světelných let od Země, teleskop Hubble pak pozoruje podobné objekty do dvojnásobné vzdálenosti. 

Doposud měli vědci díky teleskopu a Hubble k dispozici poměrně přesné informace o pohybu hvězdokup směrem od nás nebo k nám. Tato informace se dá totiž odvodit díky Dopplerovu efektu, kdy objekt má barvu posunutou k červené, když se vzdaluje, a do modra, když se přibližuje. Gaia však dodala informace o pohybu bokem, kolem středu Mléčné dráhy.

Dosavadní výsledky byly poměrně nepřesné a vycházely od 0,5 do 3 biliónů solárních hmotností. Váha naší galaxie je přitom klíčová při porovnávání s ostatními objekty ve vesmíru zkoumání jejich evoluce. S novými daty z teleskopu Gaia vychází hmotnost galaxie s poloměrem 129 tisíc světelných let na 1,5 bilionu hmotností Slunce.

Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Mléčná dráha

Evropská vesmírná agentura vybrala témata pro vesmírné mise mezi lety 2035-2050

Evropská vesmírná agentura je po NASA druhým nejvýznamnějším průzkumníkem vesmíru. Mezi nejúspěšnější evropské vědecké mise se řadí například sonda Rosetta zkoumající kometu, teleskop Gaia mapující hvězdy v Mléčné dráze nebo teleskop Planck zkoumající reliktní záření. ESA nyní vybrala témata pro budoucí velké (rozumějme s velkým rozpočtem) mise. Bude se soustředit na měsíce obřích planet, exoplanety nebo Mléčnou dráhu a průzkum raného vesmíru.

V galaktické kupě v souhvězdí Pece bylo objeveno množství kompaktních trpasličích galaxií

Astronomové z University of Groningen v Holandsku a dalších objevili 44 nových kompaktních trpasličích galaxií v galaktické kupě v souhvězdí Pece (Fornax Cluster). Tento druh malých galaxií byl poprvé identifikován teprve před 20 lety a představuje pomyslný most mezi kulovými hvězdokupami a trpasličími galaxiemi. Pro vědce představují unikátní objekty, které jim mohou napovědět o tom, jak se galaxie ve vesmíru vyvíjejí.

První detekce rozptýleného gama záření s energií blížící se jednomu petaelektronvoltu

Mléčná dráha září v gama záření s energiemi vyššími než cokoliv, co dokáží vědci vyprodukovat na Zemi, nebo, co do dnes pozorovali ve vesmíru. Gama záření detekované prostřednictvím čínské observatoře Tibet AS-gamma experiment má podle nové studie poprvé energie dosahující téměř biliardy elektronvoltů (1 a 15 nul), neboli petaelektronvoltu (PeV). Pro srovnání v urychlovači LHC dosahují energie protonů řádově bilionů elektronvoltů (TeV), tedy tisíckrát méně.

Nová studie zdvojnásobila počet známých hyperrychlých hvězd v naší galaxii

Astronomům se pomocí vesmírného teleskopu Gaia a pozemní observatoře LAMOST podařilo objevit 591 nových hyperrychlých hvězd. Jedná se o hvězdy, které se pohybují galaxií výrazně rychleji než ostatní. Nový objev zdvojnásobil počet známých hvězd s vysokou rychlostí v naší galaxii na více než tisícovku.

Ze středu naší galaxie vycházejí dvě gigantické bubliny rentgenového záření

Astronomům se podařilo objevit dvě obrovské bubliny rentgenového záření, které vycházejí z jádra Mléčné dráhy. Bubliny se rozpínají směrem nad a pod rovinu, ve které se nachází většina hvězd v naší galaxii. Jsou obrovské - dokonce ještě větší než už dříve objevené podobné bubliny z gama záření. K novému objevu vedla data z německého instrumentu eRosita na ruském vesmírném teleskopu Spektr-RG.

Nová data z družice Gaia zpřesňují pozice a pohyb téměř 2 miliard hvězd v naší galaxii

Mezinárodní tým astronomů zveřejnil 3. prosince třetí data set z evropské mise Gaia. Tento vesmírný teleskop má za úkol pozorovat hvězdy v naší galaxii a zaznamenat jejich polohu, pohyb a další vlastnosti. Data z této mise jsou veřejně přístupná a umožňují vědcům zkoumat různé hvězdy v Mléčné dráze, nebo například vývoj naší galaxie jako celku.

Byla publikována zatím nejdetailnější pozorování Magellanových oblaků obíhajících Mléčnou dráhu

Mezinárodní tým astronomů publikoval data z průzkumu SMASH (Survey of the MAgellanic Stellar History), který dopodrobna zkoumá sousední galaxie Velké a Malé Magellanovo mračno. Jejich nově publikovaná pozorování obsahují zhruba 4 miliardy měření a 360 milionů objektů. Obě galaxie sice už byly zkoumány mnohokrát, nová pozorování jsou nicméně zatím nejrozsáhlejší.